Poučení pastevcem

Anotace: Učme se učit

Poučeni pastevcem
Kdysi jsem četl knihu o pasákovi dobytka, který každý den na svých cestách zasadil několik semínek stromů.
Postupem doby z těchto vyrostly stromy, vznikly lesy, hájky, stromořadí, meze chránící louky před erozí.
Přišlo mu to samozřejmé a nijak zvláště namáhavé.
Na sklonku života viděl tu krásu ke které přispěl svoji drobnou každodenní prací.
Nebyl sice nijak zvlášť inteligentní ani zištný, přes to udělal ohromný kus prospěšné práce pro přírodu, zvířata i lidi.
Vyplývá z toho i opačný efekt lidí, kteří marní den za dnem celý život a až na jeho konci zjistí jak malou hodnotu on měl.
Proto vždy s údivem sleduji, čtu a vidím práci těch co cíleně den za dnem píší, učí se, vymýšlí, tvoří a můžou s klidným svědomím před nejvyšším stát.
Na vrcholu snažení stojí Salvador Dalí, Elon Musk, Edison, Einstein, Leonardo Da Vinci, Mercury, Kolben, Porsche, Bernard, Pirk, Pafko, Wichterle...
Většina lidí však nemá jejich cílevědomost, schopnosti, znalosti a i přes to na příkladu pasáčka může vykonat významný kus prospěšné práce.
Oproti tomu stojí řady podivných osob bez fantazie i chutě čímkoliv přispět a jejich motorem je chuť parazitovat či škodit.
Předpokládám, že jejich život je smutný i promarněný.
Proto když vidím, že v Číně hledají způsoby jak postavit desetipatrový dům za 28 hodin tak se zděšením vidím jak my hledáme důvody a způsoby jak tomuto zabránit.
Podobně vidím i výroky některých starostů o nabízené pomoci Moravě po tornádu.
Promrhat chuť i nadšení lidí nesvědčí o schopnosti optimální koordinace v krizové momenty.
Zřejmě volí předpisový plán.
Jistě, že i tento vede k cíli.
Bohužel náš život je čím dál více svazován různými předpisy, zákony, nařízením, že pro invence či vzdor není místa.
Proto tupě v 21 století převádíme auto celý den a jen v úřední dny a hodiny.
I z těchto důvodů trvá územní rozhodnutí mnoho let a vyřízení stavebního povolení je postrachem stavebníka.
Proto děti nevědí, že mléko není výrobek.
A lidé raději jedí ovoce z krámu než ze stromu.
Evropa ve své hrdosti spí.
A spí už dlouho.
A brzo zjistí, jak moc ona zaspala.
V bláhové naději, že to nevadí.
Ve světě, kde vládnou peníze.
Čínou před sto lety my se propracujem.
To to dopracujem.
K tomu slouží srovnání srovnání někdejší a nynější jejich dopravní infrastruktury.
Oni přemýšlí o železničním a silničním vysokorychlostním spojení s Amerikou a my o rekonstrukci rekonstruované dálnice D1 či dostavbě 30 let rozestavěného úseku u Tábora, napojení na Rakousko....
Jak je vidět naši odpovědní úředníci mají v zásobě mnoho klacků pro kladení překážek.
A když nepomohou oni pomůžou ekoteroristé mnohdy s velmi podivnými vizemi.
Od tématu k dalšímu.
Ale ono jedno souvisí s druhým.
Dejme šanci těm co to umí.
Nedržme se striktně předpisů.
Příroda je neznala a jak pěkně v simbioze fungovala.