Od rána jsem byl nasraný. To se mi často nestávalo. Zapnul jsem SuperNet a zabrousil do fóra pro sdílení energií.
„Jsem nasraný,“ napsal jsem, „kdo potřebuje zrovna tuto energii?“
Ozvala se žena s přezdívkou Cyrix: „Potřebuju dokončit úkol, ale pořád jsem letargická. Chtělo by to impuls. Dáme výměnu?“
Podle profilů jsme zjistili, že jsme oba kontaktní: na dálku to nepůjde.
„U mě nebo u tebe?“ zeptal jsem se. Nakonec jsem se teleportoval za ní.
Chytli jsme se za ruce a nastartovali výměnu energie. Moje nasranost mizela a její letargie taky. Taková úleva.
Ještě že máme moderní výdobytky duchovní vědy. Bylo smutné žít v čase, kdy ještě lidé s energiemi pracovat neuměli.