O pravdě

Anotace: Drobnost o hledání pravdy, podáno jako dialog mezi otcem-učitelem a dcerou-učednicí. Jednoduchost vysvětlení je klíčem k pochopení a já doufám, že mé kratičké dílko tak splní svůj účel :) P.S.: Určeno těm, kdož věci vidí stejně...

„Abys byla svobodná, musíš vidět pravdu,“ usmál se otec na svou dcerušku. Zamyslela se.

„Ale jak poznám, co je pravda?“ zeptala se.

„Je potřeba mnoho lží, aby zakryly jednu pravdu, neb pravda je neměnná a nezničitelná, je základem bytí a je z ní tvořen celý náš svět. Lži podpírají samy sebe, neboť nemohou existovat bez pomoci lidské víry. Lži zamořují tvou hlavičku a ovlivňují tvůj vědomý úsudek – proto se vždy dívej srdcem, maličká, jen tak bude pravda vždy jasná a nezaměnitelná.“

„Když to říkáš, mám z toho dobrý pocit, ale tvým slovům nerozumím,“ postěžovala si smutně dcera. Otec se zasmál.

„Vidíš, tak přece ses dívala srdcem!“ zvolal. „Nemusíš rozumět slovům, jsou jen prostředkem komunikace a nedokážu jimi vyjádřit vše, co cítím. Slova jsou většinou zbraněmi lží, přehlušují totiž hlas tvého srdce. Proto je tak složité učit někoho o pravdě – člověk musí sám zakusit její váhu a ryzost. Nevěš ale hlavu, maličká; jakmile jednou poznáš pravdu, bude pro tebe mnohem snazší ji rozeznat. Pravda se stane tvým mečem svobody, záchytným bodem a jistotou, které se můžeš držet vždy, když na tebe zaútočí lež.“

„Není jiná cesta, jak ji objevit?“

„Moje malá, brzy poznáš, že neexistuje jednodušší a spolehlivější způsob objevování než obyčejný cit. Pravda je všude kolem tebe, jen jí musíš dovolit, aby se ti ukázala. Všechno, co potřebuješ, máš tady,“ ukázal si otec na hruď. „Nemusíš se namáhat a lopotit, protože snaha je prostředkem lži. Stačí když se přestaneš pokoušet pravdu najít – v tu chvíli ji najdeš.“

Dcera se konečně usmála.

„Mám pocit, že už vím, jak na to…“