Vandr na Šumavě

Vandr na Šumavě

Anotace: Cesta a vandr Šumavou

Přišel velký den na velkej vandr a jako obvykle vyrážíme z Humpoleckého nádraží. Já, Hasan, Kaštan a Trop. Cesta v pohodě až do doby, kdy si to takhle sereme rychlíkem na Šumavu. V ten moment si přisedne podivín. V kupé to už hýří. Jedno pivo, dvě piva ... Trop do toho tříská na kytáru a v tom se ozve skřehotajícím hláskem "Prosím vás zklidněte se. Já jsem sedmiměsiční, já jsem nedonošenej." No tak po dohrání jsme to tedy zabalili a mohli koukat jen z okýnka. Nasranej Hasan si radši šel zakouřit na chodbu. Ale kouř se linul i do našeho kupé. A zas skřehotavý hlásek. "Prosím vás já jsem sedmiměsíční, já jsem nedonošenej. Mě tohle nedělá vůbec dobře. Hasan toho začal mít opravdu dost a žváro típnul. No nic tak se vrátil do kupé otevřel okno a že se aspoň bude kochat. Smrad se hned vyvětral, ale netrvalo dlouho a zas ten hlásek. "Pánové já jsem sedmiměsíční, já jsem nedonošenej. Nemůžete takhle větrat. Já bych onemocněl." V tom už Hasan absolutně rezignoval a tomu podivínovi řekl: "Heleďte vlezte mi do prdele, já vás ty dva měsíce donosím." No a byl klid po zbytek cesty. To už se ale teď šouráme na Šumavě a kdo zná trochu Šumavu, tak počasí je zde jako na bojišti a mění se každou chvílí. A začalo lejt a leje, že se to dál nedá. V tom Kaštan hele kluci vidím nějakou chýši. Zaklepu zařvu je někdo doma a vyleze, tak ošklivá baba a k tomu s takovouhle bradavicí na nose. Na nás spustila "Potřebuje te něco?" Potřebovali bychom se schovat před tím kruťákem." "Pojďte do vnitř a né že mi tu budete kouřit." Babka nás obsloužila polívkou a kruťák neustával a nezbylo, než babku požádat o noclech. Babka s tím neměla sebemenší problém. Vylezli jsme na půdu. Babka znovu "Né že mi tam budete kouřit" Mezi prknama škvíry jak v zubech starého člověka, takže bylo vidět co se děje. najednou vrzání podlahy. Otevřu oko a babka už jde s obrouvskou sekyrou. Špitám. "Kluci balíme! Baba jde po nás." "Kudy pryč!" se ozve. Tím okýnkem. Hasan, který je znás nejkrásnější, tedy stopadesátikilovej. "To nepůjde." Já "Neboj půjdu za tebou" A tak první Trop, bágl šup ven, kaštan bágl šup ven. Baba čím dál blíž! vržou schody! Hasan bágl a jej! Hasan se šprajcnul ve vokně. Rozebíhám a nic. Nejde ani tam ani do vnitř a znovu rozebíhám a nic. Zkouším potřetí Hasan je venku! V tom se otevírá vykýř, já lezu a v tom šup! sekyrka babky Julky a od tý doby mám prdel na dvě půlky. Toto je mnou přepovídaný příběh jednoho kamaráda. Snad se vám líbil.
Autor Jack Skalaci, 28.03.2013
Přečteno 825x
Tipy 1
Poslední tipující: Slovánek
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Taky jsem slyšel něco podobnýho, ale tohle mě fakt hodně bavilo celý - včetně závěrečnýho rýmu "šup! Sekyrka babky Julky a od tý doby mám prdel na dvě půlky" : )) I to s tím sedmiměsíčním a s nabídkou donošení bylo super.

10.05.2013 20:32:56 | Slovánek

Díky moc.

10.05.2013 20:50:24 | Jack Skalaci

Tento příběh (asi jiná jména "hrdinů")už tady na Literu jednou figuroval.

28.03.2013 13:20:27 | Inna M.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí