Retro

Retro

Anotace: Zároveň je to ze života, alarmující a smutné ...

    Tak mě včera urazil náš mladej. Přišel a chvíli nerozvážné stepoval kolem. Znenadání se mě zeptal, jestli jsem někdy měl gramofon. Řekl jsem, že za nás měl gramofon každej a že neznám většího potěšení, než roztočit na pětačtyřicítku Suzi Quatro nebo Marylu Rodowicz. Podíval se na mě nechápavě a zeptal se mě, jestli to jsou nahrávací společnosti. Když jsem mu ostře vysvětlil, že to jsou zpěvačky, soucitně se na mě podíval s nutkavým pocitem mě pohladit.

    Pak mě překvapil otázkou, zda se u gramofonu dal upravit zvuk. Zeptal jsem se ho, jak to jako myslí. Prej jako ztišovat a zesilovat. Řekl jsem mu, že jsem nežil za Edisona a že se mi na gramci rozhodně neotáčel voskový váleček a nezpívala z roury Emilie Kittlová.

   „Samozřejmě, že jo!“ Můj břitký humor nepochopil a podmračeně si mne prohlížel. Mávl jsem rukou.

      Netrvalo dlouho a dožadoval se  odpovědi na otázku, zda taky při hraní desky praskaly. Zjistil jsem, že je momentálně pod vlivem nějaké retro nahrávky, kam byl digitálně vložen praskot starých desek kvůli autentičnosti a že prej je to „maso“. Kývl jsem.

     Po chvíli přešlapování z něj vypadla otázka, jestli byla už i sluchátka. Jasně, že jo! A pokoušely se o mě mrákoty. V okamžiku, kdy se zeptal, zda jsem je musel držet v ruce nebo už byly nasazovací na hlavu, jsem si musel okamžitě změřit tlak a vzít si prášek. Opáčil jsem, že jsem nežil v pravěku a že ve sklepě mám náhodou ještě krabici plnou vinylových „cédéček“. Překvapil jsem ho tím.

     Vylíčil jsem mu, že dokonce v sovětském časopisu Ogoňok vycházely i plastový modrý desky, co si mohl strčit srolovaný do kapsy, donést ke kamarádovi, tam zanořit do drážek jehlu s přenoskou (to nevěděl co to je) a trdlovat při nějaké častušce nebo si poslechnout procítěně čtenou pohádku v ruštině. To už zase málem omdlel on a úder mi vrátil otázkou: „A mohlo se to přehrát víckrát?“ A tak jsem rezignovaně mávl ploutví, odkázal ho na internet a nasypal si do dlaně další prášek. Ani nevím, na co byl.

      „A za vás nebyl internet?“ ozvalo se ještě mezi veřejemi, když odcházel. Tohle už ani prášek neustál a probral jsem se k vědomí až večer....

Autor Koblížek, 02.06.2017
Přečteno 403x
Tipy 15
Poslední tipující: Iva Borecká, hanele m., Frr, zelená víla, Jort, Philogyny1, Akyš, Fany, Slav Milo
ikonkaKomentáře (14)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Vzpomínám na dobu, kdy jsme na čerňáku na černo sháněli vytoužené desky
a jak rychle se muselo utíkat, když tenkrát ještě VB udělala zátah.
Dnes je k sehnání všechno, ale myslím, že jsme si těžko získané hudby, víc
vážili.

23.10.2017 23:27:41 | Iva Borecká

V každém případě jsme na čerstvě vytažený vinyl s oblíbeným zahraničním interpretem nějakou chvíli až nábožně zírali. :-)

24.10.2017 07:02:39 | Koblížek

taky mám ve sklepě krabici... :)

03.06.2017 08:42:38 | Philogyny1

Předpokládám, že samých hitů jako já. :-))

03.06.2017 15:49:57 | Koblížek

:-), pobavilo, Koblížku, Si To piš :-)!

02.06.2017 22:05:50 | Fany

Děkuji ti. :-) Jsem móóóc rád.

02.06.2017 22:12:20 | Koblížek

:-), hlavně, že jsi to retro školení vůbec přežil :-)!

02.06.2017 22:13:32 | Fany

Pomalu se z toho vzpamatovávám. :o))

02.06.2017 22:20:07 | Koblížek

:-)

02.06.2017 22:20:49 | Fany

Toč se a vrč můj gramečku
jsi stále snem všech chlapečků
toč se a vrč na odiv světu

bim a dostal by lepáka, datebák dělat si srandu ze starších lidí :-)

02.06.2017 21:29:15 | Dědek mrak

:o))) Kruťáku. :-))

02.06.2017 22:07:57 | Koblížek

Jak říkal můj děda správná rána ve správnou chvíli je lepší než si vyřvat hlasivky :-)

02.06.2017 22:43:40 | Dědek mrak

Jedno děcko se takhle zaptalo mámi: A za vás jako nebyli počítače, jo? A jak jste se dostali na internet?

02.06.2017 20:46:24 | Slav Milo

:-)) Ano, žijí v jiném světě.

02.06.2017 20:48:49 | Koblížek

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 | Facebook, Twitter