Návštěvnost
Smutná srpnová noc
Smutná srpnová noc
Anotace: Tak tady jedna povídka. Něčím takovým jsem taky prošla. A mějte slitování, je to moje první.
Zrovna jsem šla přes park,už jsem slyšela hučení vody. Tenhle zvuk jsem milovala. Vždycky, když jsem se potřebovala uklidnit nebo přemýšlet, šla jsem tady do parku k řece, která tady pamalu a plynně tekla.
Došla jsem až k okraji a ponořila ruce do vody,voda byla teplá, ale koupat jsem se nepřišla. Sedla jsem si k okraji a podívala, jak se na hladině odráží měsíc. Začalo mě to uklidňovat. A já zase začala přemýšlet proč, proč se to všechno stalo. Přepadal mě zase smutek, smutek který mě uvnitř vyžíral, smutek, při kterém se mi pokaždé stáhly vnitřnosti a já nedokázala myslet na nic jiného. Zachvilku jsem zapomněla na krásný výjev přede mnou. Zavřela jsem oči a v uších mi zněl zase ten křik, ten křik od kterého jsem právě odešla. Po tvářích mi začaly téct slzy jedna po druhé až jsem se naplno rozbrečela. Kdyby sem teď někdo přišel, nejspíš by si myslel že jsem blázen, ale mě to bylo jedno potřebovala, jsem se vybrečet a doma to nešlo.
Po pár minutách usedavého pláče jsem se konečně zvedla.
Podívala jsem se naposledy na krásný výjev přede mnou a šla jsem domů, domů kde na mě zase čekal zase jen křik rodiču a doufala, že brzo přestane.
Komentáře (11)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskPěkné - smutné čtení...snad bude líp.RM.
13.11.2012 18:33:09 | Robin Marnolli
Byo tam pár překlepů a trošku zmatku s čárkami, jinak z toho byla cítit emoce, což je hlavní:) I přesto je před Tebou mnoho práce, kdy budeš psát, než si vybrousíš vlastní styl, kterým se vyhraníš z proudu :)
24.04.2012 14:00:11 | Dorimant
myslím že by bylo lepší napsat: "když najdete nějaké chyby, ráda je opravím, mně čeština moc nejde", protože: "A kašlete na pravopisné chyby čj mi nikdy moc nešla" je dost hrozný prohlášení na úvod povídky
chápu že se člověk často potřebuje jen z něčeho vypsat, ale taky je třeba vážit si čtenářů a dávat jim číst věci v co nejlepší úpravě - aby se rádi vraceli :o)
06.04.2012 09:36:37 | hanele m.
Moc hezky píšeš.tvá dílka se mi líbí. Jen tak dál. Máš cit.
06.04.2012 08:51:57 | korzar
Bohužel Ti rozumím.. Když mi umřela babička, bylo mi deset a můj život byl najednou dost zlý. Dokonce jsem si tenkrát přála odejít za ní.
Nakonec jsem to ustála i když slziček mě to stálo také moc. Víš, ono se člověku uleví. A také, jak jsi asi zjistila, pomáhá psaní. Piš. Píšeš moc hezky.
Radka
01.03.2012 18:28:29 | horča
taky jsem párkrát odešla ven z domu, provětrat si hlavu a vyplakat se někam, kde mě nikdo neuvidí. nemohla jsem to už vydržet... každopádně doufám, že se už všechno vyřešilo =)
07.08.2011 12:39:00 | Zdenka S
No řekla bych že je to přiměřeně napsané tvému věku...ušlo to... ale chybělo tomu to jádro věci víš. :o)
22.03.2011 09:19:00 | mexx
moc pěkné...ráda bych požádala o pokračování...velmi by mě zajímalo jakou bolístku léčila řeka.. =)
24.09.2009 18:39:00 | Duhová
Na 13 let nezačínaš špatně. Od tvého úvodního proslovu jsem poprvé čekal fantasy povídku a ono, málem jsem brečel:) no nic... Těším se na tvoje další mladé díla
25.07.2009 22:58:00 | Sparrow
A nebylo to dávno, či ne? :) Smutné, až na par chyb, které ti nemám připominat, ale da se :). Hlavu vzhuru...
23.07.2009 16:21:00 | Sparrow
takovej smutek jsem taky parkrat zazila...
23.07.2009 00:40:00 | N.Ryba