Beze slov
Beze slov
Anotace: Nedávno si tu Amonasr vzpomněl na svého dědu, skromně se za něj přiřadím se svojí vzpomínkou.
S první třešní jakoby se mi v puse rozstříklo celé léto.
Trhám a házím dolů.
"Jsou senzační, mami. Čím to je, že ty od dědy byly stejně nejlepší?"
Mamka sedí pod stromem na lavičce, zadumaně kamsi hledí a dost nelogicky odpoví:
"Když on vás všechny miloval."
Všechny. Vybavím si pět dětí v jedné světnici, klukům vyráběl luky a oštěpy, Mařence a mně pletl košíčky z loupaného proutí.
Co si vlastně ještě pamatuju?
Drsné ruce jako podešve, hladil nás vždycky jen hřbety prstů. Veliký mozol od cihel přes dva dolní články malíčku.
Zarostlé pichlavé tváře, nerad se holil a škrábalo to při políbení.
Promazávání pušky, bála jsem se, když chodil pytlačit. Ráno visíval na klice zajíc se skelnýma očima.
Hledání hub - časně vyšel, přinesl košík přikrytý větvičkou a v čepici padesát korun, prodal ještě u silnice. Jakobych ještě teď cítila vůni syrovinek pečených na plotně.
Sedím vedle mamky, peckama se trefuju do opřených hrábí.
Snažím se vybavit si jeho hlas.
Nic.
On toho vlastně moc nenamluvil.
Všechno nám to řek těma třešněma.
Poslední tipující: šerý, Čarokrásná dívka od vedle, Jan Voralberg, Akrij8, Robin Marnolli, Bakchus, kudlankaW, Radhuza, AndreaM, Luky-33, ...
Komentáře (26)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk28.12.2019 22:01:33 šerý
Tak to si mne potěšila! Málo kdo si křísne také hvězdičku k "jen dědečkovi." Ano. I oni mají své empatické dny. Udělala si radost, jako by mě někdo z rodiny (-) upekl můj tolik milovaný makový závin. Tvé miniatura mi tak zavoněla. Mňamm*
30.12.2019 14:55:19 Pamína
Díky moc, jsem ráda, že Ti zavoněla!
A vidíš, já vlastně měla hodně hluboký a naprosto fatální vztah k babičce a o té jsem ještě nenapsala nic!
12.05.2017 00:04:26 Koblížek
Ahoj. Hezká vzpomínka. Zvláštní, jako bych viděl svého dědu. Hrubé ruce, třídenní strniště, kterým škrábal po tváři, když jsem ho obejmul. Vlídný a moudrý hlas... Jo a cvrnkání pecek taky miluju. :-))
03.07.2017 19:45:10 Pamína
Vidím Koblížku, že máme podobné vzpomínky... občas se divím, že si nejlíp rozumím jen s vrstevníky ze základky nebo ze střední, je jasné proč. Jsou věci, které prostě moje děti pochopit nemůžou. Dík!
15.02.2015 07:13:41 Čarokrásná dívka od vedle
Když jsem se narodila, můj děda mi zasadil třešeň. Aby rostla spolu se mnou. Přežila ho, muže, který mě vychoval. A dá-li Bůh, jednou přežije i mě. Aby i moje děti mohli ochutnat, jaké to je milovat někoho tolik, jako chutná jaro v jedné třešni. Děkuji za připomínku doby cvrnkání pecek.
16.02.2015 18:05:17 Pamína
Tolik jsme toho zapomněly, viď... Kéž bychom taky zasadily nějakou takovu třešeň pro dozrávání vzpomínek :-)
Děkuju Ti, Čarokrásná.
16.07.2014 10:43:51 uživatel smazán
Hezké! Tyhle vzpomínky jsou nejlepší. Parné léto, vůně oběda, dechovky a zpívající babička, to jsou zase ty moje...
16.07.2014 00:26:36 uživatel smazán
Krásně napsané, s láskou a pokorou. Taky jsem zavzpomínala na svého dědu. Děkuju za ni :)
16.07.2014 12:07:09 Pamína
To jsem ráda! Někdy mám pocit, že už jsem úplně z jiného světa...ale to asi máme všichni :-)
15.07.2014 23:42:56 Akrij8
Krásné, milá Dano. také jsem si zavzpomínal. Děda míval zvláštní odrůdu-sladkovišně, tu chuť si pamatuji dodnes, naposledy jsem je jedl u něj asi v šesti letech, pak zemřel a tu chuť mám dodnes na jazyku, možná na tom něco bude :o) Sladkovišně už jsem od té doby neochutnal...
16.07.2014 06:26:59 Pamína
Tak to budou stejného druhu jako ty od mého dědy, milý Jirko :-)
Kéž by pro Tebe měl osud ještě plnou mísu ovoce slakého a nezapomenutelného...
15.07.2014 22:56:29 Robin Marnolli
Tohle je fakt moc krásný. Vzpomněl jsem si na svýho dědu...teda, ne že byl stejnej, ale ten styl a různý obrázky ze života se mi spojily...díky:-)
15.07.2014 22:29:39 Bakchus
Kam jsi svůj odstup dala?Pěkně jsi se rozkecala.
15.07.2014 22:37:57 Pamína
V podstatě jsem hrozně užvaněná!
Vždyť jsem žena :-)
Jen tady se chovám rezervovaně. A to ještě jen v sebeobraně!
15.07.2014 21:36:57 uživatel smazán
Krásný vhled, Pamíno.
15.07.2014 22:41:24 Pamína
Jsem ráda, že jsem se dneska čtenářům Literu trefila do noty... tyhle vzpomínky máme skoro všichni, každý jiné a přece hodně stejné. Moc děkuju, Maryshko.
15.07.2014 16:51:42 Amonasr
Dýchlo to na mě - tu málomluvnost měli naši dědové společnou. Ale taky to, že i přes ni nám toho tolik dokázali říct, co si neseme po celý život... :-)
15.07.2014 17:04:52 Pamína
Málo slov je na světě, jak zpívá Nohavica, málo, protože se vlastně všechno dá říct - jinak. Děkuji :-)
15.07.2014 16:26:32 jitoush
...Tvé vzpomínání mě pohladilo duši....Ji.
15.07.2014 17:05:57 Pamína
Rádo se stalo, musím se Ti přiznat, milá Ji, že mě to vzpomínání trochu zabolelo a dojalo... Děkuji!
15.07.2014 13:15:36 Gabriela Green
Krása :-))
15.07.2014 13:45:09 Pamína
Děkuji, milá GG! Krása to byla hlavně tenkrát - kdybych byla schopná jako dítě si to vůbec uvědomit... ale takhle to máme asi všichni, viď.
15.07.2014 14:09:04 Gabriela Green
Asi ano... Také ráda vzpomínám na svého dědu, na jeho veselé historky, které když vyprávěl, tak mu veselostí zářili oči... Byli to nádherné chvíle, škoda, že si to někdy člověk uvědomí, až když odejdou... Kdyby se tak dali přetočit hodinky alespoň na den zpět... A poslechnout si opět jednu z těch historek, kterou už jsem slyšela tisíckrát...
