Návštěvnost
Chleba o dvou kůrkách
Chleba o dvou kůrkách
Anotace: Dva monology z níkoprahového centra pro děti
Líbí se mi Evelínka
je o dvě třídy níž než já
rád bych jí řekl
nevím jak do toho
chtěl jsem jí dát něco k svátku
ale musel bych čekat do Vánoc
to bych nepřežil
Dopis?
mohl bych jí napsat
a poslat ho po Timovi
co s ní chodí na dramaťák
Co tam bude?
No přece:
Miluješ mě?
ANO
NE
Nehodící se ať škrtne
Jenom se bojím
že tam zbyde NE
jak říkám
to bych nepřežil
Nebo myslíte
že mám šanci
že se tak usmíváte?
---------------------
Ne nebojte
dneska jsem se ještě nepořezala
ale když to přijde
nemůžu jinak
s krví ze mě vyteče všechna úzkost
Máma si toho už všimla
Řekla, že je to moje věc
Plakala jsem
a pak jsem se zase pořezala
A o té úzkostné poruše
jak o tom mluvíte
o tom mámě neřeknu
styděla by se za mě, víte?
Ani dneska se mnou nešla
bojí se aby lidi neřekli
že jsem blázen
Občas mě napadne
se vším skoncovat
vlastně čím dál častěji
To když vylezu na terasu u nás v paneláku
ani byste nevěřila
jak se tam cítím silná
Co by bylo pak?
Nevím
Jenom si říkám
že by máma možná plakala
kvůli mě, víte?
Ona je skvělá ženská
a bylo by krásný
kdyby kvůli mě
plakala
Že bych to už neviděla?
Třeba jo
nebo vy víte najisto
že odtamtud
nikdo
nic
nevidí?
-----------------------
Komentáře (34)
Komentujících (11)
Doporučit
TiskVelmi silné křižovatky
19.06.2017 13:34:27 | Akrij8
A nejednou dojde ke střetu, mil7 Akriji. Děkuji za zastavení :-)
19.06.2017 20:52:51 | Pamína
Ta výpověď je silná. O to víc funguje, že jsi to nijak nekomentovala.
11.05.2017 13:12:48 | A42
...člověk by si měl moc rozmyslet si na něco stěžovat...je tady vždy dost těch, co jejich život opravdu bolí...
08.05.2017 16:42:25 | Jort
...ale každý máme právo na svou bolest, můj milý. Bolest je jedna, je jen na nás, jak ji vnímáme a nutno ctít bolest klučíka, který ztratil skleněnku úplně stejně jako bolest dívenky, která je možná nevyléčitelně nemocná. Ano, můžeš si s pokorou rozmyslet, zda si na něco stěžovat, ale Tvoje bolest má stejné právo na život jako všechny ty, které považuješ za větší. (Tím nemyslím, aby sis ji pěstoval, chci jen říct - bože, jak je to těžké vyjádřit slovy - že máš stejný nárok na pochopení nebo soucit, na laskavý dotek, pevnou náruč, na přijetí, na ocenění jak to všechno - kolik let už? - zvládáš...)
Mimoděk jsem si vzpomněla na herce Josefa Kemra. Jednou se ho zvídavý redaktor ptal, jaká láska v jeho životě byla ta největší. Zvolna odpověděl : Každá láska je v ten daný okamžik ta největší. Není to podobně i s bolestí?
08.05.2017 17:17:10 | Pamína
...mě právě děsí oni pěstitelé...:)
10.05.2017 17:14:12 | Jort
Nejdřív mnou projelo cosi od úsměvu až po špičky palců ( jako když tlačily cvičky, vzpomínáš? ) a pak pěkný nasrání .. moct tak holce něco říct a máme poklepat na budku...
07.05.2017 06:54:44 | Jin&Jang
Na cvičky si pamatuju moc dobře, krásné vzpomínky na jarmilky a spartakiádu... Inu byla jsem dorostenka a měla naštěstí úplně jiné starosti než tahle dívenka, které ničí život ta, která jí ho dala...
Moc děkuji za zastavení a připomínku cviček! :-)
07.05.2017 17:35:12 | Pamína
Ano...anděl...pro ty, které nalezly odvahu k prvnímu krůčku...k prvnímu zavolání...Úsměv.Z
06.05.2017 23:08:20 | zdenka
Mít odvahu a rozhodnout se, udělat ten první krok... je to hodně těžké i pro nás, viď, natož pak pro ta děcka... děkuji za laskavá slova, Zdeni.
07.05.2017 17:37:56 | Pamína
Být tam kde je naše místo
Být tam a mluvit, pohladit, obejmout
Kde je teď vlastně mé místo..?
Ty jsi to své našla Pam :-)
Často vzpomínám ...
06.05.2017 23:02:06 | Malá mořská víla
Napsal to Goethe
že co přijít má, vždycky přijde včas?
Někdy je dobré zůstat stát
a Cosi si najde nás :-)
Děkuji, má milá! Taky vzpomínám!
07.05.2017 17:26:16 | Pamína
Děkuji Pami :-)
08.05.2017 01:15:45 | Malá mořská víla
Velmi silné okamžiky...:-) Nejen pro mámu tří dětí...
06.05.2017 22:43:05 | Dreamy
Děkuji, milá Dreamy, že ses nechala oslovit...
Ať Ti dělají drobátka jenom samou radost a ať máte k sobě vždycky vrátka dokořán!
07.05.2017 17:40:50 | Pamína
...Pam.....Pepa má pravdu....někdy,když se dívám do zrcadla,tak
vidím ve svých očích otázku....Jsem dobrá máma?.....a někdy si se svou
odpovědí nejsem jistá.....Ji.
06.05.2017 21:15:00 | jitoush
Úsměv a pak mrazení... Síla... Jsi anděl na správném místě, Pamíno :-)
06.05.2017 20:47:21 | Amonasr
no, co na to říct...
06.05.2017 20:26:49 | hledač
No, viď. Já když nevím, tak se taky ptám. Děkuju, že jsi tady.
07.05.2017 16:48:55 | Pamína
no... s takovými věcmi se já potkávám jen v telce... tak ani nevím, co s tím...
07.05.2017 18:47:34 | hledač
To je dobrá zpráva, gratuluju Tobě i Tvým dětem :-)Jen tak dál.
07.05.2017 18:50:13 | Pamína
všech 6 dětí (3x po 2ks) se mi jeví zatím v pořádku, pro ně jsem já ten divný :-)))
07.05.2017 18:53:09 | hledač
Pán Bůh Ti to všechno požehnej!
Tak jestli jim připadáš divný, tak to je tom úplně nejlepším pořádku.
Podle učebnic to tak přesně má být! Jinak by se od Tebe neodlepily samou láskou :-)
07.05.2017 19:18:12 | Pamína
odlepují se, žijí své životy, a já jsem na ně děsně pyšný! :-) asi jsou šikovné po matkách (a 4ks po pravých otcích) :-)
07.05.2017 21:58:33 | hledač
Je skvělé, že jste to takhle všichni zvládli! Rozchody rodičů bývají pro děti trensparentním návodem, jak řešit krizové situace a jak se díky nim posunout k další kvalitě života. Bohužel ne vždy to projde v poklidu a úctě, určitě to znáš z telky :-) Tak ať Ti dělají radost všichni vespolek, hlava nehlava!
08.05.2017 07:51:16 | Pamína
hlava nehlava to řežu... teda, kdybych měl víc odvahy :-) jsou to miláčci :-)
08.05.2017 08:07:51 | hledač