Anotace: ...
Rád se dívám na svět kolem sebe, když není bolavý.
Jsem alibista.
Těžko se mi vychází se světem, který po mě žádá skutečné alibi.
Otočil jsem se a vzal do ruky pohrabáč.
V místnosti plné bytostí by mě k ničemu nebyl, ale patří to k atavismům, co jsou uvnitř každého člověka. Můžeme si o sobě myslet, že jsme civilizovaní, ale stačí tak málo.
Všechny ty masky spadnou a zůstaneme ve světle jako polonazí lidé z jeskyně.
Jen už na nás není tak pěkný pohled.
Jsou místa kde zkamení i hrubost.
S pachutí plastelíny na patře.
No kdo ji neokusil, když tak krásně vypadala?
Byla škoda ji vytáhnout z obalu.
Většinou skončila v kouli nehezké barvy.
Metafora válečného světa.
Je obtížné vypnout svoji nedůvěřivost.
Ten úpěnlivý kapesník bílé barvy, který je symbolem odevzdání se.
Kdo by chtěl být za krásného slunného dne v zákopech?
Každej dělá co umí.
Sedláci to zkusili u Chlumce.
Ta holka drzými rty vyzváněla do noci podroušené písně o ideálním světě.
Byla na hraně, kdy už se dá spadnout do světa dospělých.
I přes svoji opilost držela skvěle rovnováhu.
Na zastávce autobusu postával milovník.
Mládenec s ponožkami ve slipech.
Řekl jí kotě.
Každej dělá i to, co neumí.
Ještě, že tam měl ty ponožky, když ho nakopla.
a mě v tom světě alibi baví setkávání s dětmi... tam jsem pro ně a oni to vědí, umí toho i patřičně využívat, jak mi kdosi řekl, ale houby, oni tuhle vlastnost ještě nemají, oni prostě chtějí zájem až do morku kostí a umí si o něj říct... dnes jsme jen tak blbli venku, tety seděly a koukaly do mobilů a já si je užívala, opravdu užívala, vařili jsme lektvary z kytek a učili se, že něco je jen jako... pochopily to záhy, jen jednou se dusily sedmikráskou, hned nato pochopily, že jen jako... :-)) a když jsem jednu snědla a byla úplně v pohodě, zbaštily ji taky... zpívali jsme, dívali se do nebe, protože tam lítají golala - letadla... usmívali se, uku teto, dej mi uku a já ty své dvě dala a ráda... tety mi sdělily, že si ze mě dělají otroka, usmála jsem se, nene, oni mi jen ukazují, jak mít radost... a já si v duchu počítala, jak je to dlouho, co jim zaschlo razítko na titulu Mgr. se speciální pedagogikou... a pak mi to došlo!!!! ono mít alibi ve jménu otroků je snadné, dívat se do telefonu taktéž... ale být s dětmi tady a teď je nepohodlné... alibi je lepší... a po mně ta dospělá slova stékají jako po zmrzlině šlehačka a ty letadla mají vážně lepší zvuk :-)))
12.05.2017 22:49:34 | zelená víla
...máš recht...když vidím ty upnuté oči do mobilů, tak mě přijde, že závodíme s technologiemi na něž nestačíme a jen si to nechceme přiznat...
14.05.2017 11:30:15 | Jort
plastelína už povýšila na inteligentní, černá je magnetická a žlutozelená svítí ve tmě, můj syn si rád hraje... :)
10.05.2017 17:33:08 | Philogyny1
...všechno začíná být inteligentní...jen člověk pokulhává...:)
11.05.2017 11:12:01 | Jort