Návštěvnost
s kulkou mezi zuby
s kulkou mezi zuby
Anotace: ...
Řekl jsem plavovlasé dívce ve slamáčku.
Prsa jí voněly po polévce v prášku.
Chrastila šperky ze dřeva.
Tehdy byla prosetá obloha uhříky zmateného mládí.
Čistotou názorů na nichž nestál svět.
V modré blůzce vězel čas.
Sálem proběhla zpráva, že bude konec světa.
„Tak si aspoň ještě zatančíme,“ řekla a já pochopil proč se mi tak líbila.
A až dnes vím, že spoustu okamžiků prožívám znovu, jak Lola, co běžela o život.
Nehraje ten chlap na tu basu falešně?
Vyspal jsem se v čepičce pana Křemílka.
S umělou pannou v životní velikosti.
Každej touží mít nějaká ta privilegia.
Venku jsou ozbrojení lidé.
Čím dál tím víc ozbrojených lidí.
Dokonce i ženy.
Chce se mi brečet, ale nejde to.
Američané jedí na smutek zmrzlinu.
Já bych si dal bramboru z ohně.
V krásných slovech se můžeš klidně i utopit.
Líbilo se mi, když jsi cvičila jógu a pak kouřila cigaretu za cigaretou.
Tvůj bejvalej muž nechtěl, abych se k tobě přistěhoval nastálo.
Nikdy tě nemiloval a snad právě proto.
On za to ani nemohl.
No vidíš a on pořád ještě žije.
PS.
"Co ty si o tom myslíš?"
„Nic. Já jen přiložil do kamen.“
„To zní jak výmluvy dozorců z Osvětimi.“
Komentáře (23)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskMoooc se mi líbí *
03.02.2018 20:27:35 | Kapka
he haááá polévkou v prášku jsi mě dostal a odboural takže už jsem se nemohla souSTředit na zbytek textu :-))
03.02.2018 07:24:55 | Iva Husárková
...kdo by ji neměl rád...:)
03.02.2018 16:00:24 | Jort
ale né jsi mě rozesmál že jí tak voněly(a) /pro šťouraly/ prsa a úplně mi kouřilo z hlavy která to asi byla hrášková? :-))
05.02.2018 12:38:36 | Iva Husárková
...a víš, že tu jsem měl přesně na mysli...:-)
06.02.2018 17:21:56 | Jort
teď jsi mě dokonale odzbrojil :-))
07.02.2018 09:34:08 | Iva Husárková
---tak dobrou chuť u hráškové...:-)
08.02.2018 13:27:46 | Jort
Povedená ... velmi
02.02.2018 12:52:00 | jondys
Pohádkový Jorte:) máš pravdu. Plno okamžiků zůstane v komůrkách naší hlavy, a někdy je mysl vrací úporně na sítnici očí, kde se znovu promítají...někdy i brečení osvobozuje. A když to přijde - není dobře se mu bránit. Nechat volný průběh, jak píše Frr. Tělo si už poradí. A ještě jedna věc. Pokud toužíme, vzpomínkami předmět naší touhy je stále s námi. Neodmyslitelně. Tak to má každý, kdo zůstává, s tím nic nenaděláš... krásné psaní, Jortí! **ST**
02.02.2018 07:35:44 | Anděl
...raději se nebudu před doktorem M. zmiňovat o tom, že mám v hlavě nějaké komůrky...:-)
02.02.2018 09:29:34 | Jort
:-( tak já Ti, Jortí, teď honem nevím, co Si o Tom myslím :-(, jen vzpomínám na ty brambory v ohni, že chutnaly nejvíc ty připečený :-)!
02.02.2018 05:53:32 | Fany
jednou jsem za podzimního večera vyhrabal z dohasínajcího ohýnku poblíž smeťáku kámen přesně ve tvaru kosočtverce, nazítří jsem se snažil vyrýt ostrým nožem do středu kamenného kosočtverce rýhu..nešlo to-no prostě to vůbec nešlo..kámen jsem uložil na dno šatníku..při stěhování jsem ho už nenašel....poučení: nechte věcem volný průběh ST* :-D*
01.02.2018 23:22:17 | Frr
...už dávno se nemotám do cesty osudu...nejsem strůjce...:-)
02.02.2018 09:26:06 | Jort
V krásných slovech se můžeš klidněi utopit...a taky uhořet. :)
01.02.2018 15:31:08 | Philogyny1
...okamžitá asociace - Už hořela, když jsem do ní lehal /Fulghum)
02.02.2018 09:24:49 | Jort