SAMA V SOBĚ

SAMA V SOBĚ

Anotace: ...jen zamyšlenka...i oddychnout si od všeho je občas potřeba :-)

 

 

Prý podobně jako Robinson na pustém ostrově cítí se ten, kdo denně troskotá.

Kdo má pocit, že kazí všechno, na co sáhne.

Komu nikdy na kostce života nepadne šestka.

A jemuž i trpaslík na zahradě narůstá do obřích rozměrů…

Co na tom, že pomalu - roste, zmetek!

 

A právě pro takové opuštěný ostrov někde stranou od lidí

mohl by být pravou oázou, kde dalo by se užít chvilku klidu.

V ní volně dýchat, být jen sám sebou,

bez vysvětlování, bez omluv:

 „Pardon, zase jsem zakop o klacek pod nohama,

promiňte, nečekal jsem ho tady!“

 

***

Taky někdy zakopávám.

Taky dost nešikovně přehlížím klacky pod nohama.

Nebo neumím chodit tak, aby obešly se mé kroky bez pádů.

Ještě že nepadám z nebe.

Tak jako třeba Ikaros, jež ve své nerozvážnosti zatoužil pohladit perutěmi Slunce.

Příliš smělý sen - stál ho život.

 

***

Já nejsem hazardér.

A protože si myslím, že žijeme jenom jednou, příliš to své bytí neriskuju.

Držím se při zemi a všechny mé pády odehrávají se ve výšce 160cm (zhruba).

Přesto bolí.

A já bych občas potřebovala utéct všem problémům,

o nichž jsem přesvědčená, že se na mě doslova lepí a všude si mě najdou!

„Moci tak schovat se životu!“ říkám si.

Ale vím, že to nejde!

Není možné chvilku být a chvilku ne, vypnout se a pak zas naskočit.

 

Však povedl se mi malý zázrak!

V  jakémsi pudu sebezáchovy našla jsem pro sebe skrýš a do ní utíkám,

do té se ztrácím, kdykoli je třeba.

Kdykoli mám pocit, že stačilo, že už víc neunesu, shazuju aspoň dočasně náklad

ze svých beder a dopřeju si dovolenou.

Na místě bez lidí, o kterém nikdo nemá šajn a kam se nikdo nedostane.

 

***

 

Já sama sobě stala jsem se maličkým ostrovem, k němuž čas od času bárkou přirazím.

Ze všech stran moře,

moře jen mých vlastních myšlenek,

nad kterým se v duhových bublinách vznášejí mé sny.

A jeden strom.

A já se v jeho stínu nechávám hladit pomyšlením,

že mám taky občas právo nic neřešit a prostě jen existovat.

Klidný nádech, výdech…

 

VZDECH!

 

Co???

Tvá dlaň - kde se tady vzala???

Tohle je moje místo!

Jeden ostrov pro jednu Robinsonku…nebo ne?

 

***

 

Asi ne!

Vlastně už docela dlouho ne!

Jsi tady a – hladíš!

A pozoruješ mne přimhouřenýma očima, v nichž tuším moudro.

Umíš se dívat… vím.

Upřeným pohledem propaluješ mi duši, srdce.

Ale jsi opatrný, neublížíš.

Jen se mi před tebou v té chvíli nepodaří nic skrýt.

Ty si ve mně čteš, jak v otevřené knize

a na jejích stránkách noříš se do toho nejfádnějšího příběhu.

 

Obyčejný život obyčejného člověka.

Ženy.

Která tě má ráda, i když o tobě vlastně nic neví.

Která se v tobě ztratila a netouží po ničem víc, než aby ses i ty ztratil v ní.

Která tě hledá, ve všem a všude, v každém okamžiku svého života.

Když se usmívá, pak tvým směrem, když roní slzy, potřebuje tvůj kapesník.

Nevadí jí, že jsi složitější, než Rubikova kostka.

Nevadí žádná vráska, která k tobě patří.

Vadí ji jediné…že se ztrácíš!

 

A tak je vlastně zatraceně ráda, že sis za ní našel cestu i sem,

na její ostrov snů, o který nemá problém se  s tebou podělit…

 

 

Autor cappuccinogirl, 05.01.2024
Přečteno 550x
Tipy 23
ikonkaKomentáře (56)
ikonkaKomentujících (12)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

07.01.2024 07:29:18   Man in Black

Sama v sobě? ... Když autorem jest KávovýGrill, tak mě napadne i neplatonická dvojsmyslnost :o
"A pak jsem hodil 2 šestky!"
Ostrov na ostro!
Pěkné povzdechnutí ve výši - cca 145cm.
Píšu si plus :)
- že holka má vkus

1líbí

07.01.2024 07:31:21   cappuccinogirl

A já ti píšu, že se z tebe takhle po ránu zvencnu, ale taky ti přiznám, že vzhledem k tomu, cos napsal, jseš můj první dnešní úsměv:-)*

líbí

07.01.2024 07:56:04   Man in Black

Já tě nebudil! Sama ses odkopala! :P
:D Úsměv beru, možná předu ... - eh, nee, ty předeš. Ariadninu nit :)
Na ostrově s Wilsonem. Za běžných okolností je toto časné ráno pro mě - avšak lokl jsem si Kapučínka :P :)

líbí

07.01.2024 09:10:00   cappuccinogirl

Já dnes nespala, boy, jsem grogy, dnes to ccino budu do sebe lejt po litrech:-):-):-)

líbí

07.01.2024 15:34:51   Man in Black

Jsem nevěděl, že nestačí tě přikrýt.. :o A ty i tak nespala a psal, pokoj si nedala, v pokoji, nedala :D Na ostrov pádlovala

líbí

06.01.2024 22:50:03   Emily Říhová

Ostrůvek klidu v sobě objevit,
co víc ještě tak může být?
Snad jen souznění s druhou duší,
která, kdy pomoci, dobře tuší...

Ten ostrůvek je někdy hodně potřebný, Ccinko, viď? Krásný a pohodový večer, objímám (*)

líbí

06.01.2024 23:27:17   cappuccinogirl

Zatra potřebný je, milá Emily,
bez něj těžko bychom přežily
všechny ty životní strasti,
kvůli nimž někdy cítíme se v pasti:-)
Krásně se měj, zlatíčko:-)**

líbí

06.01.2024 16:13:55   Protos1182

To jsi napsala moc krásně. Ani netušíš, jak moc je to podobné mít ten svůj ostrůvek na na něm klid...

líbí

06.01.2024 16:18:34   cappuccinogirl

Jestli to máš ppodobně, pak ti to mohu jen přát, protože člověk opravdu potřebuje mít takový klidný blaho, aspoň na moment, vždyť právě z toho chvilkovýho klidu dobýjíš baterky...je to vlastně taková nabíječka tvýho života...i když takovejch je víc, někdy čerpáš i z jiných...já třeba často čerpám i ze sluneční energie, jíž směrem ke mně září mé děti...a taky se pro ně snažím bejt zářivou maminkou, ze které ony mohou vzít si pro sebe, co potřebují.
Jsem moc ráda, že sis přečet i tuhle prozaickou věc, vážím si, žes dočet až do konce. I když je to delší.

líbí

06.01.2024 16:40:44   Protos1182

Na délce nezáleží, pokud to osloví a sžiješ se s textem.

líbí

06.01.2024 16:46:35   cappuccinogirl

Moc ti děkuji.

líbí

06.01.2024 07:30:32   Anfádis

Číčo, prózu moc tady nečtu (dlouhá), ale toto... s chutí... a vcítila jsem se do textu, do Tebe, okouzlena lehkostí a hlavně opravdovostí Tvého způsobu psaní.
Krásná věc.

líbí

06.01.2024 14:37:12   cappuccinogirl

Mám takovej jinej slovosled ve větách, jedna dobrá psavá dušenka, kterou mám moc ráda, se mi pokoušela vysvětlit, že je to způsob, kterej se dnes už moc nenosí, ale já jsem furt u něj, protože mně se prostě občal líbí hejbnout slovosledem, ale jinak se snažím spíš uvažovat o tom, co píšu, než jak... a pokud ty ses tím mým myšlenkovým rozpoložením prokousala až nakonec, tak mně to fakt Anfi velice těší, obzvlášť, když po tý próze tady příliš "nejdeš"... :-):-):-)
Krásnej den, kočenko:-)*

líbí

06.01.2024 16:17:29   Protos1182

Takže je nás s tím slovosledem koukám vic :0))

líbí

06.01.2024 16:21:30   cappuccinogirl

A to je dobře. Čím víc způsobů, jak je možný psát, tím podle mýho líp. Jsou Poláčkovci, Vančurovci, Čapkovci... někdo vrací Dumase, někdo připomene Shakespeara... ale ať. Jediný, co mne nebaví číst, je naprosto nepochopitelnej jazyk všeho úřednickýho.To je kličkoháčtina...a té já se vyhejbám, jak to jde:-)*

líbí

06.01.2024 14:48:34   uživatel smazán

a moc dobře děláš...kdyby na tyhle "dobré rady" dal každý, nikdy bychom neměli Hrabala, Holana, tebe...

líbí

06.01.2024 07:18:09   IronDodo

veľmi pekné zamyslenie v dnešnej dobe je kľud nevyhnutný človek vypne všetky tie médiá a siete polienko pridá do ohňa a sleduje ako plemeň pohlcuje všetky sekundy a ešte keď je pri nohách verný štvornohý kamarát ktorý sa nepohne od človeka tak je to super pocit

líbí

06.01.2024 14:40:10   cappuccinogirl

Čtvernohý kamarád je úžasný...taky se mi jeden právě td plete pod nohama:-)
Ale i ten klid v sobě je nutnej... já, když si dopřávám tuhle absolutní klidnou chvilku, beru k ruce jen svý cappuccino, jinak se nenechám rozptylovat ničím...jsou to jen krátký okamžiky, bo možnejch rušičů je kolem mne furt dost, ale zaplaťpánbů i za to:-) Miluju i tyhle svý "rušiče"...:-)
Krásnej den, Irone:-)*

líbí

05.01.2024 22:57:09   Ondra

Milá Kapučínko, objímám Tě, aby už nic nebolelo - ani ze 160 cm a ani z 1 mm :-)
Moc pěkná "miniatura" ;-) a velmi zajímavý příběh - líbí se mi v něm - láska a něha - ta dokáže divy :-)*

líbí

05.01.2024 23:04:33   cappuccinogirl

Ondrášku jen jsem si tak udělala promluvu sama se sebou, ale tichou,žádný hlasitý bláznění, aby to bylo na Chocholouška, a znáš mně, já prostě tu lásku k životu potřebuju, tak jako ty a když ji v tom srdíčku máme tak se ji nesnažíme tlumit, žádnej tlumič nám nesmí přijít do ruky, ani jinam, viď:-)
Děkuju ti, zlatíčko, pohlazení ode mně, ty jsi dnes trošku smuténkoval... přečtenýho tě mám.... tedááá...tvý dnešní dílko... ale ještě jsem se nestihla vpísnout... ale noc je ještě mladá...to dáááám...i kdybych si tě měla nechat jako třešničku na půlnoc:-):_):-)*

líbí

05.01.2024 23:11:42   Ondra

Přesně - máme to stejné - bez lásky ani ránu, Capu :-)*
A ano - bez tlumičů, v ruce či jinde, lásky i něhy - to rozhodně souhlasím! :-)
Ooo, díky za pohlazení :-)*
Díky Capu - těším se na Tvůj vpis ;-)

líbí

05.01.2024 23:16:17   cappuccinogirl

Mně moc těší, že sis našel cestu ty ke mně, byl jsi dnes rychlejší:-):-):-)**

líbí

05.01.2024 22:02:46   Jupiterka

Pády ze 160cenťákové výšky bolí a bolí fest...ale my jsme Amazonky, my to přece zvládneme, ne?

líbí

05.01.2024 22:07:59   cappuccinogirl

Všechno dáme, sestřičko, bo jiná možnost ani není...:-)
Ale je to, jak píšeš... bolí...a nejhůř je, když bolí srdce a duše... tam i kdyby ten pád byl v milimetrech, má sílu...odčerpat zatraceně moc...
Tohle dílko se mnou psala včerejší noc, dnes bylo skvěle...dnes bylo úsměvno :-) A pořád je...:-)**

líbí

05.01.2024 22:11:29   Jupiterka

Krásný důkaz toho, že i když je v jednu chvíli zle, vše skončí...s novým ránem, nový den, nový nádech, nový sen.

líbí

05.01.2024 22:15:00   cappuccinogirl

Naučila jsem se bejt vděčná za každej kousek klidu, kterej mám... bo když není, je žití naročný a fest:-)*
dnes dýchám klidně a tuším, že i ty sestřičko...cítím tvou sílu...až ke mně:-)
a cítím, že je ti dobře...a jsem moc ráda:-)*

líbí

05.01.2024 22:50:11   Jupiterka

Týden více než náročný, takže uvolnění i díky víkendu...ale jo, dýchá se mi teď k trošku líp, o tom žádná...

líbí

05.01.2024 23:00:27   cappuccinogirl

Je to znát... i to tvý dílko je krásně hravý :-) Kdybys měla blbej den, asi bys právě k němu nesedla... byl to skvělej nápad... já jsem si teď vzpomněla, že dcera měla mít do školy taky tenhle obrázkovej kaligram a zvládla jsem jí vytvořit loďku:-):-):-) ale jen takovou malou, jednoduchou, takovou, jak se kreslí, když kreslit neumíš, ale loďka to byla:-):-):-)**

líbí

05.01.2024 23:08:38   Jupiterka

Kreslit opravdu neumím, takže naprosto dokonale rozumím :-D je fakt, že jsem ji psala po práci, když jsem se naložila na chvilku do vany se skleničkou vína...asi máš pravdu :-D

líbí

05.01.2024 23:21:23   cappuccinogirl

Ou, ty požitkářko...
čert vem kaligram, zvědavost jsi probudila...tož se zeptám
červený nebo bílý???
a pěna či sprcháč vůně.... (doplň, ať jsem zas chytřejší)
já teď úplně ujíždím na tom dermacolu, to jsou tak úžasný vůně, že ať vemeš jakoukoli, tož neuděláš chybu... makadamiovej lanýž, makronka, mandarinkovej sorbet, černá třešeň.dva druhy kávovýho...irish a pak ještě jeden, co teď přesně nevim, co to tam bylo za dodatek... to jsem ti toho zas napsala... snad neva :-):-):-)*

líbí

08.01.2024 18:51:42   Jupiterka

Většinou bílé, občas bývá červené, ale tohle bylo růžové :-D u pěn mám ráda jemnější, relaxační, ale sprcháče zase výraznější...spíše do citrusova, i když Dermacol je vlastně výjimka (takže asi nejvíc ta limetka, ale jinak klidně i to do čokoládova či kávova? a každá jejich vůně je boží :-D)

líbí

08.01.2024 18:55:02   cappuccinogirl

Že jooo??? Tož ať máš víno jakékoliv, já kdykoliv si ťuknu...a připíjím:-)*

líbí

05.01.2024 21:55:11   Jiří I.Zahradník

Prej miniatura :-), ale dočetl jsem zdárně až do konce...dokonce. :-). Shrnul bych to do jedné věty:
Sama v sobě nalezená, ... (?)... obdařená, naše holka cappučínová.

líbí

05.01.2024 22:00:20   cappuccinogirl

Jseš borec, Jiříčku, já se s tím píšu a ty to dáš "v jedný větě"... zlato, ty jseš fakt bezedná studnice týýý... moudrosti, viiiiď?!:-):-):-)
Navíc rozumíš stromům....a to je něco teda, fakt:-)*

líbí

05.01.2024 22:13:07   Jiří I.Zahradník

Nepřeháněj to s těma lichotkama... mě připadá, že jsem ten komentík odflák. :-)

líbí

05.01.2024 22:20:30   cappuccinogirl

Každej kdo zvládne vtěsnat celou stránku do jedný věty která má písmenka a ne jen tečky a čárky, mi tu moudrou studnici nahodí:-)
ALE: Jestli máš pocit čehokoli odfláknutýho, fofrem napravuj:-):-):-)*
Si počtu:-):-):-)

líbí

05.01.2024 22:33:48   Jiří I.Zahradník

No, nechtěl jsem na to upozorňovat, když sis toho nevšimla, ale myslel jsem ten otazník v závorce, jako odfláklou věc.

líbí

05.01.2024 22:46:36   cappuccinogirl

Ale já jsem si všimla závorky i otazníku, myslela jsem, že tím dáváš jakejsi otevřenej prostor k vlastním dodatkům kohokoli:-):-):-)
Tož asi ne...takže se zamyslím jinak, ale se obávám, že to by budeš muset aspoň trošku pomoct, zase už :-):-):-)*

líbí

05.01.2024 23:02:40   Jiří I.Zahradník

Jo máš pravdu, ale přiznám se, že mě momentálně žádný dodatek nenapadl, tak jsem to vyřešil otazníkem. A aha teď mě jeden napadl : "výřečností obdařená"

líbí

05.01.2024 23:15:00   cappuccinogirl

Tož výřečností občas obdařená jsem, to je fakt:-):-):-)
Ale víš, že já bych byla momentálně radši, kdyby mně někdo obdařil nějakým opravdu voňavým jablíčkem??? Takový už neseženeš, já mám už od rána takovou chuť na obyčejnou...žňovku...
Doufám, že to nepletu...takový to první žlutý jablíčko, co je dobrý jen takový to tak akorát zralý, aby nebylo vevnitř tou dužinou "moučný"... to je nejvoňavější jabko co znám... jenže se k němu normálně nedostaneš, jak ti neroste na zahradě... :-(
když jsem byla malá, měli jsme, pak ten strom naši zkáceli takže teď už můžu jenom vzpomínat...

líbí

05.01.2024 23:34:45   Jiří I.Zahradník

To určitě myslíš na Průsvitné Letní, ale to už je dnes dávno překonaný. Taková Hana, Jůlia, krásné to letní červeňoučké holky, ale moje top letní odrůda je stejně Discovery.

líbí

05.01.2024 23:43:17   cappuccinogirl

Tě něžně upozornim, že mně tu žňovku nepřekoná asi nikdy nic:-)*
Bo já ji nedám:-)
Aspoň dokud se nepřesvědčím o tom, že je fakt něco lepšího:-)
Čím to je, zlato, že existuje tolik různejch odrůd jablek, ale fakt moooooc...a v obchodě koupíš furt jen jedny a ty samý druhy:-(
Ale to ber jen jako povzdech...:-)*

líbí

05.01.2024 23:45:51   Jiří I.Zahradník

...protože asi nežiješ v ovocnářským kraji jako já. :-)

líbí

05.01.2024 23:57:47   cappuccinogirl

A je to tu zas:-) Zas mám teď hned chuť sebrat si svý saky-ccino-paky a popolízt jinam:-):-):-)
A to kvůli jedné umrněné žňovce, která navíc teď v zimě... šmarjá, vždyť já bych teď asi musela snad jen na jedinou adresu... ke dvanácti měsíčkům!!! A to vůbec nevim, jak bych s nimi pořídila, když se nejmenuju Maruška:-):-):-)* Já bych si o nějakejch jablíčkách a fialkách mohla nechat leda zdát:-):-):-)
Ale jooo...nechám si, aspoň budu mít voňavý sny:-)*

líbí

06.01.2024 00:31:32   Jiří I.Zahradník

Sladké sny, Sněhurko.

líbí

06.01.2024 00:34:29   cappuccinogirl

Sladký, králi Miroslave:-). Jako to nejsladší jablíčko, ať už je jakýkoliv:-)*

líbí

05.01.2024 21:23:48   Tomcat

Každý mámé své ostrovy, všem hodně vzdálené a občas potřebujeme i toho Pátka.
Malinká odpověď na Tvou zamyšlenku
**************
Noc, ostrov, strom,
tisíce mil daleko.
Kde? Nikomu to neřeknu.
Tam je Tvůj ráj.
U ohně vyložíš všechny sny,
do rána budeš vítr chytat.
A ráno, s duší v klidu,
přivítáš s lehkou radostí.

líbí

05.01.2024 21:29:39   cappuccinogirl

Ta zmínka ohni,
kde vyložíš všechny sny...
je skvělá
chtěla
bych u něj teď být
cítím ty plameny
a jestli kousek mne byl trošku znavený
je líp...:-)
Děkuji, opravdu:-)*

líbí

05.01.2024 21:44:14   Tomcat

Někdy stačí jen plamínek svíčky malinkatý a představa, že na tom stromě slavík své písně spívá (když do uší hudba zní), v tu chvíli zapomínaš na starosti a je líp;-)

líbí

05.01.2024 21:58:32   cappuccinogirl

Nádherně splýváš s přírodou...
já miluju řeč řeky... nepíšu zvuk, ale ŘEČ...protože ona to umí... umí mi toho hodně říct, silně pochybuju, že by rozuměla mým slovům... ale myslím, že jsme jedním, když mlčím a jen naslouchám... někdy vážně, někdy s úsměvem... můj úsměv řece nevadí, dokonce ani smích snad...neruší ryby... nevím, říkám si... nerozeznám hlasy ptáků, poznám kukačku, sovu, ale jinak je to bída, ale mám ráda štěbetání, ať je to kdokoliv... vím, že na stromě má plný právo jakejkoli opeřeneček bejt upovídanější, než já:-)
A mám ráda vítr, nic divokýho... když slyším, ještě radši jsem, když cítím... hladí... řeka uklidňuje, vítr probouzí:-)

líbí

05.01.2024 22:33:02   Tomcat

Jako kluk jsem bydlel u řeky a často jsem sedával jenom tak na jejím břehu, poslouchal její zpěv, šum vrb a topolů, sledoval lednáčky. Byla to má, má milovaná, někdy zlobivá, když se vylila z břehů, ale byla má a je pořád, i když už přes 40 let jsem od ní hodně, hodně daleko. Ale o všem okolo řeky by bylo na hodně dlouhý povídaní. Vzpomínky zůstavají, i když se řeka zásluhou lídí hodně změnila, bohužel k horšímu.

líbí

05.01.2024 22:54:07   cappuccinogirl

Řeka se změnila k horšímu??? Jen vinou člověka... řeka je furt jen ten nekonečně proudící tok vody, hravej, dravej, co zrovna buď... jen kvalita vody je šílená a za to by fakt potřebovali lidi fackovat... a taky všecko to kolem, ta devastace, zásahy lidský ruky do něčeho, co by podle mýho vůbec nevadilo, kdyby běželo ve svý přirozenosti...
já mám řeku docela nedaleko, ale tak blízko, abych ji měla před domem, to ne... někdy si povzdechnu, že je to škoda, jenže pak si vzpomenu, jak to maj všichni ti, co bydlej takhle blízko těžký v době povodní a jsem zas zatraceně ráda, že já se s tímhle nemusím potýkat... řeky, kterou po většinu roku miluješ, se najednou musíš začít bát... a to je hodně těžkej a smutnej úděl...
Kamarádce přímo u domku zurčí potůček... a to je panečku krásná pohlazenka... na jaře, v létě, každý ráno tohle slyšet hned jak oči otevřeš... když jsem u ní byla na víkend, jsem si to opravdu užívala:-)*

líbí

05.01.2024 23:25:28   Tomcat

Jo z čisté řeky, ze které jsme se nebály pít, se stává špinavý potok zásluhou lidí, nesmyselných zásahu a regulací, narovnávaní toku a tak dále. Kdysi když se vylila nikdy nás doma nijak neohrozovala, maxinálně vyrazila jako spodní voda do sklepu, ale teď když se vyleje je všude, vyleje se do zahrad, dvorů, polí, na mnoha místech,napřímili koryto a z 10-15 metrovové šíře udělali 2 metrový potok, zasypali všechny prirozené poldry pak se voda vyleje všude, jsou ji plné záhrady a okolní pole, tam kolem nás naštěstí má ještě svůj přirozený ráz, plný meandrů díky hnízdicím ledňáčkům, ale zasypaly dva poldre za vesnici, které pojmuly množství vody, vždy plné vlhkomilných rostlin (krásné žluté kosatce, atd) a života, asi nekdo potreboval několik hektarů polí navíc, no tak na duši z toho všeho smutno.

líbí

05.01.2024 23:33:21   cappuccinogirl

V tomhle naprosto souzníme, jak vidím... je taková škoda, že na některý věci jsou některý lidi víc krátký než ti druzí... zvláštní, že máš kolikrát pocit, že o naprosté většině toho, co je důležitý, rozhodujou blbci:-(
No, trošku jsme se teď asi rozesmutnili voba dva... promiň, snad jsem ti moc nezkazila pozdní večer... nebo přednocí... nebo mladou noc... nebo jak označit skoro půlnoční stav:-)

líbí

05.01.2024 21:20:36   cappuccinogirl

Tu knížku miluju. Moc hezky se čte. A jo, mně se sem ten Pátek taky tak trošku propašoval, takovým zvláštním způsobem:-)
Děkuji ti za komentář a přeju co nejpříjemnější večer...
PS: Tohle je to dílečko, o kterém jsem se ti zmiňovala, když ty jsi dala svýho Hráče:-)
Tobě samý šestky, mně tady ani jedna...:-)*

líbí

05.01.2024 21:15:04   mkinka

Daniel defoe, převyprávěl Jan pleva,tam poslal patka,aby Robinson nebyl sám.

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.4 ⋅ Facebook ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel