Jak ten čas letí...

Jak ten čas letí...

Anotace: Tohle vzniklo původně jako popis pocitů z obrazu... Jestli to bude správně fungovat, možná ho i uvidíte pod textem ;) (Mimochodem, tvořila jsem ho sama :))

Procházím se po poli. Slunce zapadá, obloha se barví do šedavé ospalé modři a do bot mi zalézá první mrazík přicházející zimy. Je pozdní podzim, ve vzduchu je cítit vůně vlhké hlíny a tlejícího listí. Pofukuje jemný větřík a přináší s sebou i kouř z komínů z nedaleké vesnice. Zhluboka se nadechnu. Tohle zbožňuju. Zabořím ruce hlouběji do kapes a hlavu vtáhnu mezi ramena, abych se zahřála. Mám na sobě hřejivý vlněný melírovaný svetr v purpurových, hnědých a okrových odstínech, co mi upletla mamka. Zvláštní, jak se člověk při takových myšlenkách lehce vrátí do dětství. Vzpomínám si na draky, co jsme jako děti chodily pouštět na tohle pole. Už je to vlastně celkem dávno. Ze zamyšlení mě najednou vytrhne zpěv osamoceného kosa. Musím se usmát. Zaposlouchám se do jeho písně, která je protkána zurčením potůčku, šuměním listí, vrzáním hlíny a klacíků pod mýma nohama a dalšími zvuky, které se neobtěžuji identifikovat. Jak ten čas strašně utíká… Ještě nedávno jsem se těšila na jaro a už je tu znovu skoro zima. Z ročních období mám zimu nejmíň ráda. V zimě je všechno moc ospalé, skoro mrtvé. Zato podzim, který už mi pomalu protekl skrz prsty, to je něco jiného. Všechno si žije takovým zvláštním barevným životem, i když už jsou všude vidět přípravy na zimu a zimní spánek. Zvířata si dělají zásoby, lidé sklízí ovoce…

Zatímco jsem přemýšlela, došla jsem pomalým krokem až k první chalupě vesnice. Na plaňkovém plotě jsou napíchané skleněné barevné baňky, neupravená zahrada působí jako z jiného století. Těsně za plotem vedle kompostu stojí stará pokroucená jabloň s jediným nahnilým opuštěným jablkem. Přes otevřené okno vidím, jak babička v zástěře zavařuje kompoty.  Nejradši bych jí pozorovala hodiny a hodiny, ale lezavý mrazík a jinovatka mi to nedovoluje. Mířím tedy k domovu se sentimentální náladou a už se těším, jak si zalezu do postele s hrnkem malinového čaje a s dobrou knížkou.

 

 

Autor Týna, 28.03.2012
Přečteno 944x
Tipy 14
Poslední tipující: kara11, čiči, Gregy, hanele m.
ikonkaKomentáře (10)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Bravo!
Jen obtížně hledám slova, kterými bych popsal pocity z Tebe. Tvého prožívání. Vnímáš každý svůj krok, jakýkoli podnět, nádech, paprsek, kámen. Tak vnímáš atmosféru. Necháš se pohltit vším kolem.
To se mi líbí! O tom je to naše bytí.
Děkuji.

10.09.2012 22:14:38 | Gregy

Děkuju :) Jsem ráda, že se ti to líbí :) ;)

11.09.2012 14:08:05 | Týna

pěkně se v těch popisech vyžíváš... ^^^

11.04.2012 22:49:14 | Black Sardinian

To víš :))

11.04.2012 22:51:06 | Týna

moc hezky napsáno, opravdu. Já nemám moc obrázky pod díly rád, ale ten tvůj je vkusný, pěkný a hlavně, neruší mi text, naopak:-) Dávám ti miniaturní medaili za pěkný čtení i obrázek:-)

28.03.2012 21:30:08 | kočkopes

Děkuju ;))) No, on ten textík byl psán přímo na ten obraz, takže jsem ráda, že se poved tak, aby se hodil :)

28.03.2012 21:31:47 | Týna

povedl:-)

28.03.2012 21:34:47 | kočkopes

Tak to jsem vážně moc ráda :))

28.03.2012 21:35:48 | Týna

to se mi moc příjemně četlo - jediná věc k textu - možná bych napsala místo: s jedním nahnilým opuštěným jablkem s jed-i-ním opuštěným nahnilým jablkem, tak se mi to přečetlo

takže obraz je teda taky tvůj? seš šikovná :o)

28.03.2012 18:40:02 | hanele m.

Jojo, jablko opravené :) A obraz je můj, samozřejmě ;)

28.03.2012 21:34:27 | Týna

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí