Pouštní Odysea

Pouštní Odysea

 

 

Snesl ji na křídlech svých

v očích zářily mu hvězdy noci

ty popadané na Zemi

vtělily se v temnou hloubku pouštních princezen

v drahokamy čelenek a nákotníků

do brokátu jejich šatů

 

procházeli pískem

co nad ránem třpytil se jak krystalky ledu

hřáli se o sebe

schouleni pod baldachýn

těžší než samota

tiše vyčkávajíce rána

aby vystoupili s prvními paprsky

 

dusot kopyt vítal už nový den

její paže rozpřažené k pozdravu

vyzývaly k tomu, aby se vznesl

usedl na ně

 

nebála se ostrých drápů

které jej přidržovaly na pevných ramenou

znala už krásu ukrytou v bolesti

tu kterou nevnímáš, pro volnost druha

 

slunce se rozzářilo nad dunami

on lehce pootočil hlavu

jako by se chtěl rozloučit

rozepjal svá křídla k letu

a odrazil se

 

 

 

vznesli se spolu slunci blíž...

 

 

Autor Malá mořská víla, 22.06.2018
Přečteno 680x
Tipy 11
Poslední tipující: Květka Š., Jort, knihomolka
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

...pěkné...

28.06.2018 15:58:44 | Květka Š.

Moc díky :)

01.07.2018 09:17:22 | Malá mořská víla

A já tě tam poznal , poznal měla si na rameni malou sovu
a dala si jí pusu na bříško ...já to viděl :-)

23.06.2018 14:25:11 | klaun

kdepak nepoznal, nejsem tak krásná Slávo :)

24.06.2018 10:51:20 | Malá mořská víla

Já zapomněl, vy děučišťata z moravy ste hrozně skromný :-)

24.06.2018 21:05:27 | klaun

ST :)001

22.06.2018 22:18:11 | maryshka008

děkuji maryshko za čtení...(001možná chápu :)

24.06.2018 10:50:26 | Malá mořská víla

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí