Anotace: Někdy stačí jeden deštivý večer, aby se člověk znovu nadechl a uvěřil ve svůj příběh.
Jdu setmělou ulicí tohoto úchvatného malého městečka, kde historie dýchá z každého domu. Vzduch je vlhký, voní hlínou a spadaným listím. Déšť začíná nabírat na síle a můj kabát těžkne nasáklou vlhkostí. V tom zahlédnu oprýskaný vývěsní štít útulné kavárny. Rychle vezmu za kliku a otevře se přede mnou kouzelný prostor plný vůně kávy, starého dřeva a nábytku v retro stylu. Okamžitě mě obejme hudba ze starého gramofonu, která se line místností. Sednu si k malému kulatému stolku, na kterém stojí mosazná lampa, jejíž stínítko kreslí na stěnu barevné obrazy. Natáhnu se po nápojovém lístku, když uvidím, že se pod ním něco skrývá. Stará kniha. Rozhlédnu se, jestli jsem někomu nezasedla místo, ale nikoho tu nevidím. Jsem tu téměř sama. Přitáhnu knihu blíž a zkoumám její název. Přejedu prsty po kožené vazbě a nesměle ji otevřu. Na první stránce se objeví věnování: "Jen ty sám jsi autorem každé kapitoly svého života."
tak tu by asi hvězdář rychle zavřel
protože jak je stále sám a sám tak už i políčená kniha v kavárně působí úlek
ale ještě že tam je ta mosazná lampa
kreslící barevné obrazy*
23.10.2025 14:14:39 | J's ..