ÚSKALÍ ČEKÁNÍ
ÚSKALÍ ČEKÁNÍ
Anotace: příběh ze stacionáře
Stojíme připraveni na zahradě u vrátek a čekáme na mikrobus. Mirka, které se ovšem takhle nesmí říkat, začne z ničeho nic velmi nahlas a rychle křičet. Vlastně jí není téměř vůbec rozumět. Jen my, co už ji nějaký ten pátek známe, se v té změti slov vyznáme. Se stoickým klidem posloucháme a snažíme se zachytit pouze případné drobné nuance v intonaci, které by mohly být varující. Křik je zatím jen do éteru, ne adresný.
,,Přijede autíčko, ne mikrobus. Žádnej mikrobus, ale autíčko, stejšn. Já jsem Vašek a ne Mirka. A já chci na Doubravku............."
Kousek opodál se prochází Petra. Občas jentak poskočí a několikrát zdánlivě nenápadně řekne: ,,Přijede mikrobus". Celou dobu si dává velký pozor, aby tyto její výroky byly zaznamenány těma správnýma ušima.
Funguje to. Mirka křičí a vzteky začíná dupat. Petřina radost je bezmezná, začne víc poskakovat a plácat radostně rukama.
Konečně přijíždí očekávaný mikrobus, v klidu do něj nasedáme a odjíždíme. Jakoby se nic nestalo.
A naštěstí se tentokrát opravdu nic nestalo.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
jsou místa kde má humor jinou formu než je obvyklé a pokud jak říkáš se nic nestalo,mohu předpokládat že je to veselá a možná dokonce běžná historka z tohoto prostředí..
velmi pěkně zachycené okamžiky..mimojiné :))
08.09.2012 17:16:46 | poeta
docela se mi to líbilo. Téma je samozřejmě silné, většinou mívá u čtenářů velkou odezvu. Mě trochu rušily věci jako: Petry radost, je to nečesky napsáno, buď Petřina radost, nebo naopak radost Petry.Možná by to bylo příjemnější v minulém čase. Na druho straně se mi líbí dobře vystižený moment, ta chvilka na zastávce, kdy se toho moc neděje a přitom tolik.
08.09.2012 10:42:43 | kočkopes
Kočkopse děkuji za komentář, už jsem napsala Petřina radost, asi to opravdu vypadá lépe. A tak celkově díky...
08.09.2012 10:49:51 | srozumeni
Vypadá, určitě:)
08.09.2012 10:53:01 | kočkopes
