U nákupního akvária

Typický městský hlomoz u nákupního centra.

Okolo kovových rámů se skly barevně oděná těla, nastylované slečny. Nemnoho se jich usmívalo. Tak žalostně málo.

Pár amorfních těl ve středním věku.

Před efektně nasvícenými vitrínami postává skupinka snědých „spoluobčanů“.
Tepláky s třemi pruhy, zatímco pracující za minimální mzdu mají na stehnech tepláky se čtyřmi pruhy.

Ono je to vcelku jedno. V zemi zaplavené fejky rozpoznat originál od imitace.

Jen když je láce.

Mlsně hledím na prosklenou čelní stěnu nákupního komplexu dvacet krát třicet metrů…

Uprostřed turniket – tubus s otáčivými dveřmi.

Točí se pořád dokola.

Dostal jsem chuť na jedno, ale mám jenom pár korun.

Není zbytí – budu zadarmo civět na turniketové dveře.

Měli by vstupovat po jedné.

Ale co to? Dvě útlé chichotající dlouhonohé dívky vstoupily spolu do segmentu – ten zpomalil až se téměř zastavil.

Dívky už jsou vně.

Nuda...

A cizí lidi…

Do šedi sterea podivný neklid v tubusu.

Do jednoho segmentu vjelo na malém kole přibližně čtyřleté dítě.
Teprve do druhého zřejmě jeho matka. Skrz sklo panikařila, ukazovala něco levou rukou, protože pravou držela madlo kočárku s dítětem.

Zoufalá matka ukazováčkem naznačovala něco na plnoštíhlou dívku, která byla venku.

Asi ji žádala posunky o pomoc.

Slovanská žena chytila dítě za rukáv a táhla jej pozvolna ven i s malým kolem.
Jenže dítě mělo bundu rozepnutou.
Bystré ženě v jednu chvíli zůstal v ruce pouze rukáv dětského svrchníku.

Byla ale velmi pohotová, proto druhým hmatem sevřela v pěsti přední díl bundy, jímž silně trhla k sobě.

Stihla to těsně předtím, než se dveře dotkly rámu.

Matka spílala dítěti.

Letmo poděkovala půvabné ženě za záchranu.

No tak sláva!

Dobrá žena, která pochopila, o co matce s kočárem šlo..

O pár vteřin později, to samé dítě ujelo matce až k silnici a tentokrát jej málem zachytil vůz…