Prach mléčných hvězd / 3. (5)

Anotace: ...

Sbírka: Plyšová planeta, Vesmír, Země, lidé, UI

Jak dostat se z pasti civilizace ven? Z civilizace bez důvěry a slabé víry v budoucnost. Téměř žádná není. Žít tady a teď, konzumovat vlastní existenci. Média, hračky, technika, virtuální přátelství, lásky krátkodobých rozkoší. Plodí jen prázdnotu a nenaplnění. Imaginární vesmír je mnohem krásnější než ten stupidně vytvořený "reálný". Má však fatální vadu, není ověřený. A právo být sám sebou? Všude zní, vidím nápisy, všichni říkají: Buď sám sebou! Pociťuj víc, létej, vznášej se. Věř! Můžeš vše. Kybernetický systém informací, sex s virtualitou, pátrání po neuchopitelných pravdách, postupné izolování. Nenásilný rozklad společnosti, lidské sounáležitosti. Atomizace, rytmus, hip - hop! A na konci moderní ideál samostatného člověka, rovného ostatním v neumění být šťastný. V neumění žít. Bez potřeby usměvu, být čestný. Nejde o návrat k barbarství? Základní zákon zůstává stále jen vlastní přežití, vlastní zájmy! A Země se otáčí, putuje neznámo kam, ledovým vesmírným prostorem. Blíže a blíž tepelné smrti; tentokrát lidí.

Již dávno, dívka s dlouhými vlasy.

Stojí u okna a pečlivě hlídá poslední paprsky slunce,

než večer schoulí život do peřin.

Bere kabátek a vybíhá ven.

Do parku mezi vysoké stromy.

Stmívá se.

Sestra dne s sebou přivádí tisíce světel a luceren.

Září na nebi i v očích té holky.

Vyhlíží přátelství mezi hvězdami.

Je příliš nezkušená,

neví, že v místech, kde tryská smích, bývá i studnice se slzami.

Hodiny na věži odpočítávají city:

Bim bam bim bam bim...

Kolik úderů dělí průzračně bezelstnou lásku ode dna propasti?

Uběhla léta.
Dívka ocitla se na okraji srázu.

Zvedá prosebně ruce k nebesům.

Touží milovat.

Být milována.

Prach Mléčných hvězd padá.

Má jich plnou dlaň.

Padá.

Vlastně, nevzpomínám si, kdy spatřila jsem svoji první hvězdu. Vím přesto s určitostí, v tom momentu vše podstatné se rozhodlo. Vnímání reality. Pocit rozptýlení do prostoru. Splynutí s Universem. Touha porozumět, najít počátek. Hledat. Uvnitř sebe. Co leží za hranicemi lidské mysli? Je tam něco?

Pod oblohou zářivých hvězd dotkla se mě věčnost v přítomnosti. Přála jsem si, aby mimo Zemi vesmír pro život nebyl pustý a prázdný. Tušila jsem obtížnosti, toužila v dálavách mlhovin a hvězd najít blízkou duši, přítele. Někoho, s kým bych si mohla rozumět, povídat. Kdo bude znát moje myšlenky, vědět jak vypadám, přesto mě bude respektovat, mít rád. Toužila jsem najít přátelství, něžně krásné a veselé, s porozuměním, vzájemnou úctou, s touhou po dobrodružství. Tajemství světa. Srdce. Až na věky. Svého E.T. Mimozemšťana. Ale mohl jím být kdokoliv, třeba ze severního pólu Eskymák.

Autor Helen Zaurak, 29.01.2016

Přečteno 670x

Tipy 11

Poslední tipující: Sofia Filein, enigman, Frr, Amonasr, jitoush, Nikita44

Komentáře (14)

Komentujících (8)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

15.12.2019 10:36:59 uživatel smazán

to se mi moc líbilo, krásné!

15.12.2019 10:39:20 Helen Zaurak

Ze srdce děkuji, milý Danny Jé :-)

Děkuji! :-)

15.05.2016 16:46:52 Sofia Filein

ach...čo napísať, keď slová niekde utiekli...

..a dievča padá samo za hviezdou.
Akoby už nič iné nebolo.
Len hviezda, noc a ona.
A hľadá svojho pokémona,
ktorého si môže vyvoliť.
A túžiac po živote,
ktorý sa v tých hviezdach otvára,
padá,
lebo inak to vlastne ani nevie...

ďakujem Ti, Helen..

15.05.2016 17:03:10 Helen Zaurak

... jakobych zahlédla živou duši... Sofie Filein...

Děkuji, s pokorou. :-)

02.02.2016 00:27:44 enigman

něco tam je...
E...

30.01.2016 12:49:19 Frr

...sny o pravdivém snu stávají se nezřídka posláním..ST :-D

30.01.2016 14:55:51 Helen Zaurak

Děkuji Ti, Jiří, za Tvoje vlídné zastavení u mého textu, velmi jsi mne potěšil, děkuji :-)

29.01.2016 23:28:42 Amonasr

Skutečný dar empatie nemůže končit u vlastních humen - je bez hranic... Krásně podané... :-) ST

30.01.2016 08:13:18 Helen Zaurak

Děkuji ze srdce za vlídné zastavení, Josefe, děkuji :-)

30.01.2016 12:38:48 Amonasr

:-)

29.01.2016 21:06:16 jitoush

...Helenko....neumím Ti říci nic víc,že Ti až po okraj rozumím a souzním....Ji.

30.01.2016 08:12:28 Helen Zaurak

Myslím si, že někdy mezi lidmi, ač se třeba tolik neznají, funguje něco jako niterná blízkost... děkuji Ti, milá Jituško :-)

29.01.2016 21:01:32 Nikita44

Tvá planeta ztraceného obzoru sahá až za hranice žití pravé podstaty bytí...ST

30.01.2016 08:09:55 Helen Zaurak

Žijeme všichni na jediné společné planetě, milá Nikitko... a Tvoje zastavení mě velmi těší, mnohokrát Ti děkuji :-)

Prach mléčných hvězd / 3. (5)

Prach mléčných hvězd / 3. (5)

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Online (1+2)