Vlčí babička

Anotace: Die „Wolf“ Großmutter

Když se moje babička Vilma, z máminy strany, loučila s tímto světem,
přijel jsem na svolání rodiny domů. Asi tak po pěti letech.
Sklonil jsem se v nemocnici nad její postelí, všichni mi tvrdili, že už nevidí
a ani moc neslyší, skutečně mne nepoznávala. Křiknul jsem:
„Klid, neříkejte nic“, a začal ji hladit po tváři.
„Ívanica, urvišu jeden!“, po nějaké chvíli… položila mi jen dvě otázky,
štěkla: „Maš strach, bojiš se?“
„Ne“, zavrtěl jsem jednoznačně a poklidně hlavou.
„Riskuješ?“ „Jo“, kývnul jsem jednoznačně a poklidně hlavou.
„Tak, a včil už možu zemřit“, řekla a v duchu se usmívala.
Měl jsem dobrou náladu. Vím přesně, na co se ptala. Jestli jsem jako On,
můj skutečný pokrevní dědeček. Herr Adolf Deml.