Josef Bohuslav Foerster: EVA – trochu jiná recenze

Anotace: Foersterova Eva v podání libereckých se zařadila ke skvostům festivalu OPERA 2015.

Dirigent: Martin Doubravský

Režie: Linda Keprtová

Scéna a kostýmy: Marie Blažková

Eva: Lívia Obručník Vénosová

Mánek: Josef Moravec

Mešjanovka: Jitka Zerhauová

Samko: Svatopluk Sem

Zuzka: Blanka Černá

Rubač: Pavel Vančura

Divadlo F.X. Šaldy Liberec v Národním divadle, Praha, 8.2.2015

Na Foersterovu Evu jsem šel trošku s obavami, zda to bude hudba, která ještě u mě projde sítem doby, jež od jejího napsání uplynula, a obstojí i ve srovnání s tou spoustou vesměs krásných hudebních zážitků, které se ve mně už během festivalu OPERA 2015 stačily nastřádat. Pro jistotu jsem tentokrát přítele s sebou raději nevzal, co kdyby… Nechtěl jsem zkrátka riskovat. Ale měl jsem!

Po prvním dějství sice jeden z hudebně erudovaných kamarádů prohlašoval, že na Fibichův Pád Arkuna to nemá, že Foersterova hudba postrádá jeho živost a nápaditost, nicméně já jsem byl naopak příjemně překvapený. Čekal jsem tak trochu nudu a kupodivu žádná se nedostavila. Faktem je, že v řadě pasáží úvodního dějství se hudba odvíjela poněkud monotónně, ale často jsem zaznamenal i jistou dramatičnost, zvlášť ve vypjatějších dějových okamžicích, rozhodně mnohem víc, než jsem původně předpokládal. Vše bylo navíc podpořené výbornými pěveckými výkony i solidní nápaditou režií a rovněž zdařilým výtvarným ztvárněním. Scéna byla poměrně jednoduchá, ale účelná, doplněná různými rekvizitami, jako třeba kýbly s čímsi sypkým, což mělo asi představovat hlínu, dále židlí, na které seděl po celé představení Samko, jedna z hlavních postav, několika volně v „hlíně“ položenými prkny a dalšími drobnostmi. Dotvářelo ji promítací plátno na pozadí, na něž se zobrazovaly různé abstraktní kompozice nebo po skle stékající kapky vody.

Libreto si skladatel napsal sám podle známého dramatu Gabriely Preisové Gazdina roba a zachoval jeho hlavní dějovou zápletku, kdy chudá Eva si místo bohatého statkářského synka Mánka, s nímž se mají rádi, vezme z nouze  kvůli nepřející statkářce hodného Samka, ale po smrti jejich dítěte je mu stejně s Mánkem nevěrná a vše končí tragicky smrtí hlavní hrdinky, jak se na každou pořádnou operu sluší a patří. Kromě toho, že všichni sólisté předvedli opravdu výborné pěvecké výkony a dokonce jim bylo – světe div se! – i rozumět, činili se patřičně i herecky, takže pod dobrým režijním vedením bylo i po této stránce docíleno přesvědčivého a silného dramatického účinku. Až na bleskové stažení kalhotek Mánkem pod Evinou sukní, což bylo oběma představiteli zvládnuto bravurně, a následného sedu obkročmo Evy na Samka v samotném závěru prvního dějství, se režisérka žádného dalšího podbízivého gesta obecenstvu nedopustila, takže celkový dojem ze ztvárnění charakteru postav i celkové atmosféry příběhu zůstal na jedničku. Kostýmy odpovídaly době a venkovskému prostředí, nicméně nesklouzly k nějakému doslovnému folklorismu, takže působily harmonicky v souladu s vyzněním opery, divák jimi nebyl vizuálně rušen, ale spíš nenápadně vtahován do děje i jejich prostřednictvím.

O druhé přestávce už i hudebně znalý kamarád ocenil kvality Foersterovy hudby, která se i podle něj znamenitě poposunula do dramatičtějších a výrazově silných poloh a pěkně v tomto směru gradovala až do samotného finále opery. Po skončení se dokonce podivil, proč se tento kus nehraje na českých operních jevištích častěji a zejména pak na prknech Národního divadla, kde by mu to určitě velice slušelo. Kdo jiný už by měl koneckonců životaschopné české opery programově uvádět, než zejména tato naše přední scéna.

Diváci v prakticky vyprodaném Národním divadle si přišli v neděli večer určitě na své, svědčil o tom i bouřlivý potlesk a znělé výkřiky „bravo!“ po celou dobu děkovaček, které nebyly evidentně jen zdvořilostní záležitostí. Návštěvou této opery v podání libereckého souboru jsme si tak všichni spravili chuť po ne úplně přesvědčivém pátečním ústeckém představení Toscy. Nejen na základě mých dojmů, ale soudě i podle reakcí kamarádů a návštěvníků vůbec, tak můžu komukoli směle doporučit, aby se někdy jel na Foersterovu Evu do Liberce podívat. Každý milovník opery si tak určitě přijde na své, protože libereckým se podařilo vytvořit operní inscenaci, která rozhodně překračuje svou vysokou a vyrovnanou kvalitou nejen hranice regionu, ale snese klidně i mezinárodní srovnání.

Praha, 9.2.2015

http://www.festival-opera.cz/program-2013/eva.html