Joe DiPietro: SRDCOVÝ KRÁL – trochu jiná recenze

Joe DiPietro: SRDCOVÝ KRÁL – trochu jiná recenze

Anotace: @&@ Příjemný „silvestrovský“ muzikál v Divadle Kalich.

 


Režie a scéna: Šimon Caban

Překlad a české texty: Adam Novák

Choreografie: Petra Parvoničová

Kostýmy: Zuzana Straková

Hudební nastudování: Ĺubomír Dolný

 

Chad: Přemysl Pálek

Natalie Haller (Ed): Petra Kosková

Dále účinkovali: Jan Tenkrát, Petr Vondráček, Ilona Maňasová, Kateřina Steinerová, Genny Ciatti, Roman Tomeš, Alena Štréblová, Martin Bačkovský, Adéla Hájková, Veronika Šlapanská, Kateřina Górnioková, Martina Ctiborová, Jiří Minařík, Matěj Cichra, Lukáš Prokop, Ondřej Bohata

 

Divadlo Kalich, Praha, 31.12. v 17:30

 

 

Patří již k naší mnohaleté tradici s přítelem, že se snažíme aspoň částečně uniknout z pražské obskurní silvestrovské atmosféry návštěvou nějakého večerního divadelního představení. Dřív pražské scény o Silvestru moc nehrály, poslední léta se jich ale návštěvníkům otvírá čím dál víc, protože tato představení bývají zpravidla vyprodaná, a to je jistě příjemné pro každou divadelní kasu. I z té už poměrně široké nabídky ale není zase tak lehké něco vybrat, protože se často dávají (vcelku pochopitelně) všelijaké přihlouplé a plytké komedie, na které diváci odkojení TV Nova chodí nejraději. Letos jsme se nakonec rozhodli pro muzikál s písničkami Elvise Presleyho, což vcelku zaručovalo, že i pokud bude třeba slaboučký děj (jak tomu u muzikálů často bývá), písničky by nám každopádně mohly navodit dobrou náladu i samy o sobě. V Divadle Kalich jsme byli na Silvestra už před dvěma lety na Horečce sobotní noci a rozhodně nás tehdy nezklamala. Nevýhodou tohoto kulturního stánku jsou jen poměrně stísněné prostory, do řad se dá chodit jen zprava a ti, co sedí úplně u stěny vlevo, přicházejí samozřejmě zpravidla mezi posledními až na poslední chvíli a zdvíhají tak všechny v řadě. Najdou se však i tací návštěvníci, kteří naopak sedí na začátku řady jako první a ze svých sedadel zarputile nevstanou, i kdyby trakaře padaly, což byl případ i našich sousedů – dvou starších dam a dvou pánů. Vyřešil jsem to tak, že jsem se k nim při procházení obrátil svou odvrácenou tváří, nad čímž by pan Etiketa Špaček jistě také zaplakal, ale v podobných případech to dělám zcela úmyslně – jednak se před těmito nezdvořáky snáze prosmeknu a jednak jim tím dávám najevo, co si o nich myslím. Z diváků, co přišli až po nás, by ale pan Špaček měl naopak radost – jedna starší dáma mě však pobavila tím, když se na pána vedle mne při proplétání mezi jeho chodidly nonšalantně usmála a vesele vykřikla – „Jé, já vám dupla na nohu! Pardon.“ -  a mně pak rovněž nahlas a vesele poděkovala (tak, aby to pán s podupanou nohou dobře slyšel), protože jsme s přítelem pochopitelně před každým novým příchozím vstávali. Pán nejspíš ale neměl kuří oka, zato však dlouhé vedení, protože ani to ho nepřimělo, aby příště třeba povstal.

 

Sál se postupně zaplnil do posledního místečka a při zběžném pohledu bych řekl, že svými třiašedesáti lety jsem věkový průměr návštěvníků zřejmě nijak nezvyšoval, i když pár mladých dvojic jsem tu a tam mezi převážně seniory také zahlédl. Inu, mládež má většinou asi jinou představu o tom, jak se má trávit silvestrovský večer, což je nejspíš i poměrně přirozené. O představení jsem si předem nic nenačetl, ani jsem to u muzikálu nepovažoval za nutné – byl jsem předem smířený s tím, že děj bude pitomoučký, jak se to ostatně na muzikál sluší a patří. Přišel jsem hlavně kvůli písničkám a tanečním číslům. A musím uznale poznamenat, že ačkoliv jsem kromě Petra Vondráčka nikoho dalšího neznal, byl jsem pěveckými, hereckými i tanečními výkony většiny účinkujících mile překvapen. A zejména oba hlavní představitelé – Přemysl Pálek a Petra Kosková – se opravdu blýskli. Zajímavá a vtipná byla i scéna, což byla vlastně jen jedna stěna s několika posuvně otevíratelnými vchody, umístěná uprostřed točny, takže mohla střídavě navozovat dojem různých prostor a prostranství – od baru přes autodílnu, náměstí až třeba po místní muzeum v jakémsi americkém zapadákově. Děj se opravdu ukázal být takovou vysloveně limonádou ve stylu červené knihovny, kdy každý někoho miluje, nikdy ale bohužel toho, kdo miluje také jeho, takže na všelijaká možná nedorozumění je pořádně zaděláno. Do tohoto operetně komediálního klišé byly ještě důkladně zamíchány mezigenerační vztahy, vztahy mezi bohatými a chudými, intelektuály a „obyčejnými“ lidmi, bouřliváky a „slušnými“ občany atd. atd. – na co si zrovna vzpomenete. Nemohl chybět samozřejmě ani převlek hlavní hrdinky do mužské role, což byl poslední možný způsob, jak se vetřít do přízně hlavního hrdiny Chada alespoň jako jeho kamarád. Ten se ke svému zděšení nakonec do svého „kamaráda“ skutečně zamiluje. Komplikace nastane ovšem znovu ve chvíli, kdy se ukáže, že kamarád Ed je vlastně dívka Natalie, čímž se Chad cítí podveden a ztrapněn a uraženě na svém Harleyi opouští městečko i svou nešťastnou ctitelku. Všechny složitě zapeklité vztahové problémy se samozřejmě nakonec jako mávnutím kouzelného proutku ke spokojenosti všech vyřeší, všechny postavy se naprosto správně a beze zbytku spárují a jedno oko tak, obrazně řečeno, nezůstane suché. Láska naprosto dokonale setře všechna věková, sociální, intelektuální, genderová a nevím ještě jaká pnutí a v městečku zavládne mezi všemi ta nejvyšší možná harmonie.

 

Teprve těsně před napsáním této „recenze“ jsem si přečetl i web inscenace, a ke svému údivu jsem zjistil, že autor tohoto broadwayského trháku sepsal tuto neskutečnou limonádu jako volnou adaptaci Shakespearovy komedie Večer tříkrálový. No, asi se budu muset nad sebou ještě zamyslet, když i Shakespeara, byť takto upraveného, dokážu onálepkovat jako červenou knihovnu. Snad mi to Mistr odpustí a kéž by odpustil i Limonádovému Joe, pardon - Joe DiPietrovi, že se ho do něčeho takového odvážil zatáhnout, aby se přihřál na jeho slávě. Mistr tam nahoře ale jistě ví, že jsem svá slova vůči muzikálu nemyslel nijak hanlivě, protože jsem se u něj docela dobře bavil a všem postavám jsem opravdu moc fandil, aby nakonec utvořily zamilované dvojice. Přemysl Pálek byl navíc ve své roli až neuvěřitelně suverénní a kreativní a dokázal během představení komunikovat vtipně i s jednotlivými diváky v hledišti. Tyto jeho drobné improvizace krásně pomáhaly uvolnit atmosféru v sále a osvěžovaly tak i jinak hodně vydýchaný vzduch, takže to mezi hledištěm a jevištěm v závěru čím dál víc jiskřilo. Nejúsměvnějším okamžikem snad byl ten, kdy se uražený Chad nakonec přeci jen vrátil do městečka právě ve chvíli svatebního obřadu všech ostatních dvojic, aby se kál a požádal Natalii také o ruku. Ta ho však napoprvé také uraženě odmítla, načež nějaké dítě v hledišti radostně souhlasně vykřiklo, že mu to jako dobře nandala, když se k ní předtím zachoval tak ošklivě.  Za to si vysloužilo bouřlivý smích a potlesk celého hlediště. V takto veselé, opravdu silvestrovské atmosféře pak představení doběhlo až k očekávánému vyvrcholení všeobecného happy-endu a mohli jsme se tak po nadšeném a dlouhotrvajícím potlesku i nezbytném přídavku začít rozcházet domů. Ani se mi při pohledu na hodinky nechtělo věřit, že i s přestávkou trvalo celé představení skoro tři hodiny, jak rychle a příjemně to uteklo.

 

S přítelem jsme pak v přetrvávající dobré náladě zajeli ještě domů, spořádali mísu skvělých chlebíčků (umí je fantasticky) a vyrazili na smluvený sraz s kamarády, abychom s nimi jako obvykle přímo na ulici bouchli láhev sektu a popřáli si šťastný nový rok. Další Silvestr se mi tak podařilo přečkat v docela příjemném a zábavném duchu. Zaplaťpánbu!

 

 



 

Praha, 3.1.2017

 

http://www.divadlokalich.cz/repertoar/90-srdcovy-kral/

 




Autor Amonasr, 03.01.2018
Přečteno 614x
Tipy 15
Poslední tipující: Jort, Philogyny1, Frr, Fany, Akyš, Šípková Růženka, Kett, jitoush, Anděl
ikonkaKomentáře (23)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

...když on ten Shakespeare je vlastně taky červená knihovna...jenom dobře napsaná...:-)

04.01.2018 19:42:50 | Jort

:-D)) Víš, že jsem chtě nechtě taky nad něčím podobným zauvažoval...? ;-))

05.01.2018 14:27:24 | Amonasr

...miluju dobré chlebíčky, kromě jiného, tedy...

04.01.2018 17:10:58 | Philogyny1

:-))

05.01.2018 14:26:28 | Amonasr

:-) bezva recenze, jak jinak :-))! ST

04.01.2018 10:55:38 | Fany

Od Tebe to vždycky potěší, Fany - moc děkuji :-)

04.01.2018 15:51:36 | Amonasr

:-)

05.01.2018 08:54:00 | Fany

Hezká a opravdu jiná recenze. Jsme rádi, že jste neodcházel naštvaný.

03.01.2018 16:18:14 | Jan Tenkrát

To mám radost, že jste recenzi našel právě Vy a k tomu tak rychle :-) Díky i Vám za vynikající výkon, nechtěl jsem vyzdvihovat jmenovitě víc než oba hlavní představitele, zasloužili byste si to ale prakticky všichni - nicméně ohlas z publika jste měl zaslouženě jeden z největších, podobně jako kdysi v Horečce sobotní noci :-) Díky tedy ještě jednou i Vám osobně a všem Vašim kolegům za skvělý silvestrovský zážitek a vše dobré do nového roku 2018! Ať se Vám vydaří i on! :-)

03.01.2018 16:26:28 | Amonasr

Děkuji za pochvalu. Mám to představení moc rád. Přeju i vám všechno krásné v roce 2018 plno lásky, štěstí, hezkých zážitků a hlavně zdraví.

03.01.2018 16:30:02 | Jan Tenkrát

Děkuji :-)

03.01.2018 16:31:07 | Amonasr

Ami...usmívám se:) divadlo Kalich jsem navštívila. potkaly mne tam dva trapasy - mne! která se vždy chová spíše neviditelně...také kvůli stísněnému prostoru a ...(no, to byla ostuda!) to jsem ale jinde. Doslova zbožňuji dobré konce! Muselo to být krásné...ano - děti jsou bezprostřední a upřímné, pokud se hlasitě při představeních projeví. Víš - napsal jsi to tak, že se úplně vidím, jak tam sedím:)a Silvestr- pro mně nejnudnější den v roce. Děkuji Ti:)**ST**

03.01.2018 15:15:30 | Anděl

Díky za krásnou reflexi, Anděli :-) Na tu ostudu se Tě raději dál vyptávat nebudu - jednou mi v tom těsném prostoru (kousek od mixážního pultu, tam je to snad úplně nějtěsnější) přítel neopatrným pohybem srazil brýle z hlavy tak, že spadly na klín pánovi v řadě přede mnou. Já ale nevěděl, kde přistály, takže jsem se s nimi už v duchu loučil, že je někdo jistojistě rozšlape. Naštěstí pán byl bystrý a ohleduplný a vzápětí mi je se smíchem podal - to se mi tenkrát hodně ulevilo... :-D

S tím Silvestrem to mám hodně podobně - ten příští uvažujeme, že bychom před ním prchli někam za hranice. Občas jsme je dřív trávili na nějakém poznávacím zájezdu, tak to možná zkusíme zas, aby byla nějaká změna... ;-))

03.01.2018 15:36:16 | Amonasr

Nemohu si pomoci....zaujala mne nálepka "červené knihovny", Dovolím si - a deklamuji- jeden odstavec z Večera tříkrálového: budu psát řádky aby se vešlo: "Když hudba krmí lásky je, tak hrej, ať přesytí mě, ať zahltí, ať vášeň otupí a ona umře. - Ten nápěv ještě jednou! Zněl tak krásně! Mé ucho jako vánek ovíval, jenž prohání se v trsech fialek a bere jim i dává vůni. - Dost! Už to tak sladce nezní jako prve. Jsi, lásko, lačná přímo rozmařile:ač vše bys mohla pozřít jako moře, nic k tobě nedonikne, co se dřív - ať je to sebecennější a vzácné - neznehodnotí v pouhopouhou cetku. Máš tolik tváří, tolik podob máš, že žádné z nich se už nepodobáš!"
Tak - děkuji:) na cvíli jsem - díky Tobě - byla Oberon:):):)

03.01.2018 16:34:39 | Anděl

No jo, Anděli - to jsou samozřejmě překrásné verše, jak jsem ale měl vědět, že to představení je muzikálově převyprávěný Shakespear, takové verše v něm vůbec nezaznívaly. Já hodnotil prostě jen tu dějovou linku samotnou... A to by se dalo napsat o všech operetách a skoro o všech muzikálech, to už prostě patří k žánru, nemyslím to nijak zle ;-))

A aby sis nemyslela, kdysi jsem tu jen tak cvičně zavěsil svůj neumělý překlad jednoho z nejkrásnějších Shakespearových Sonetů, když jsme tu s jedním mladým autorem jen tak z legrace a kamarádsky "soupeřili" v jejich skládání...

To víš, občas jsem i drzý... :-)) https://www.liter.cz/basne-ostatni-790414-cist

03.01.2018 16:45:44 | Amonasr

No....vidíš - jak jsem hloupá! Samozřejmě úryvek patří k dílu Sen noci svatojánské....omlouvám se...

03.01.2018 16:47:28 | Anděl

Jednak nejsi hloupá a jednak jsem to stejně nepoznal, z jaké Shakespearovy hry to je... I v tom Večeru tříkrálovém by se určitě našly stejně krásné verše - tak se neomlouvej, rád jsem si početl :-)

03.01.2018 16:50:09 | Amonasr

Ami...nevěděla jsem, že překládáš...krásné...mohla bych číst stokrát po sobě, a vždy objevím něco jiného, jiný pocit...blaženosti...tolik, tolik jemných odstínů mají ty verše. láska. někde jsem četla, že nejkrásnější vyznání lásky obsahuje dopis Taťány Oněginovi. musím se přiznat, že jsem opsala celý její dopis v angličtině, a odeslala do Anglie:) jednomu starému herci, kterého již téměř neobsazují...ale býval ecelentní. nevím, zda dopis dostal...budu si myslet, že ano a potěšil ho. :) (někdy člověk blbne)

03.01.2018 16:55:41 | Anděl

Anděli, vůbec nepřekládám, to byla jen taková zdvižená rukavice... :-D

A s tím anglickým hercem, to je úžasné, že míváš takové nápady :-) Já zahraniční herce skoro neznám, ale nejvíc si cením také jednoho starého anglického - jmenuje se Derek Jacobi a kdysi jsem ho viděl v TV záznamu anglické divadelní inscenace Cyrana z Bergeracu, nadaboval ho tenkrát naprosto kongeniálně Moravec. Byl to herecký supervýkon, na jaký se nedá ani snad po více jak 30 letech zapomenout. Kéž by to někdy zase v TV pustili, určitě bych si to nahrál :-)

03.01.2018 17:02:52 | Amonasr

Ami, herec , kterého zmiňuješ, hrál v sérii Já, Claudius. Neznám lepší zpracování doby císaře Nerona a doby, kdy vládl Římu Caligula. Ten seriál mapuje dosti obshálou dobu, kdy Řím dosáhl největšího rozkvětu. A tento herec - opravdu excelentní! Navíc Claudius zadrhával, daboval ho P.Haničinec, také klobouk dolů...ten, kterému jsem psala - Timothy Dalton:) při natáčení pohodový, klidný, usměvavý...

04.01.2018 07:08:08 | Anděl

Ano, ten seriál byl skvělý a Derek Jacobi v něm byl skutečně také fenomenální. Lepší seriál z tohoto období jsem asi také neviděl. Timothyho Daltona jsem si ovšem musel vygoglovat, jméno je sice známé, ale rozsvítilo se mi teprve, když jsem tohoto Jamese Bonda uviděl na obrázku... ;-)) Muselo být fajn se s ním potkat ;-)

04.01.2018 15:50:58 | Amonasr

Víš Ami - J.Bonda s ním jsem ještě neviděla a neuvidím. jenom dokument z natáčení.... hrál spíše románové postavy. Nejvíc se mi ale líbil v seriálu Jana Eyrová. Je to moje nejoblíbenější kniha. On hraje naplno spíše divadlo, v Londýně působí ve škole pro talentované herce...

05.01.2018 06:38:51 | Anděl

Děkuji za přiblížení, Anděli :-)

05.01.2018 14:25:57 | Amonasr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí