UKRAJINA 3

UKRAJINA 3

Anotace: cestování PODKARPATSKOU UKRAJINOU : díl 3

S Vasilem jsme udělali terno.Asi 1 km za kempem začínal prales, a kousek dál se nacházelo jezero Siněvír.Po odtržení od Ruska ustal v této oblasti i turistický ruch, který zde dříve zajišťovali turisté ze CCCP.Za poslední dva roky se začal tur.ruch pozvolna vzpamatovávat s přílivem turistů z jiných oblasti, hlavně z České republiky.Úpadku odpovídal i stav většiny turistických cest a značení.Musím říct,že jsme procházeli místy,kde po dlouhá léta nevstoupila lidská noha.Vasil nás neomylně vedl hustým křovím,kde dříve vedla značená turistická cesta,kterou my ostatní jen tušili.První den si nás oťukával.Nasadil rychlé tempo a neustále se nás vyptával,,Molodci-stačítě mi?Bo ja turist! Jo Vasile ,pohoda  tempo  nám  vyhovuje."Asi  v  poledne  nám oznámil že Vy charošie turisti,"a že normálně dělá denně tury maximálně 15 km, ale s  náma že bude  dělat túry třicetikilometrové,jestli  nám to nevadí.Nám  to naopak  vyhovovalo,Stihli jsme  tak za  stejný Čas pro jít a poznat dvakrát více.
Příroda se nedá ani popsat.Jedním slovem ~ paráda.Čistá, drsná, nádherná.Všude spoustu borůvek velkých jako nehet od palce,o hřibech ani nemluvě.Zmínil jsem se již o spatně značených cestách.Značky na něž jsme zvyklí od nás byly velice špatně vidět, a bylo znát,že je nikdo neobnovuje.Po dotazu na Vasila proč tomu tak je, si jen odplivl a nevrle odpověděl,,Značky pro savjetskych turistov,Ukrajinským turistom značek netřeba!"K tomu není co dodávat,Taky nám bylo divné,že Vasil každou čtvrthodinu hlasitě jodluje.AŽ po delší době nám došlo proč to vlastně dělá,Vasil plašil medvědy,kteří v pralese byli domácími pány.Náš průvodce nás zavedl také do míst kam až v dřívějších dobách sahala Československá rapublika.Důkazem toho byly hraniční kameny s nápisem ČS a letopočtem 1920.Rovněž jsme navštívili jeden unikát - muzeum vorařství, a spoustu dalších zajímavých a nádherných míst.
Jednou večer ,po návratu z túry,nás oslovil neznámý děda,jestli máme zájem o baňu.Po chvilkovém dohadování o tom co tím myslí,nám došlo, že mluví o sauně. Domluvili jsme se s ním na příští večer.Všichni jsme to již potřebovali,neboť mytí po celodenních náročných túrách ve studeném potoce nebylo dostačuj ící.Následující den měl Vasil jiné plány, takže nás nechal osudu.Nám to moc nevadilo.Podnikli jsme menší výšlap, s cílem nasbírat hřiby,z kterých uvaříme večeři.Odpoledne,po návratu z lesa,jsme zjistili, že v celé oblasti nejde el. proud. Byli jsme zvědaví,jak se s tímto problémem vypořádá hotelová kuchyně.Kuchařky ale tato situace nevyvedla vůbec z míry.Bylo jasné,že tento stav nastává asi často.Kuchařky oprášili velký rezavý,plechový sporák,který stál kousek od kuchyně na volném prostranství pod širým nebem-Zatopily,nanosily hrnce,vyhlásily bezmasou večeři,a už vařily pro hotelové hosty.My jsme se již v této krajině ničemu nedivili.Nám to vlastně přišlo vhod.Vyřešil se tak náš problém na čem udělat hřiby,a když nám ještě ochotně Půjčily pánev,tak se mohlo vesele vařit.Po vydatné večeři odešla děvčata bo bani a chlapi se jali řešit problémy,jestli se na hřiby může konzumovat slivovice.Dlouho jsme ale nepřemýšleli a vyzkoušeli to v praxi.Musím konstatovat,že ani fernet jim nevadil a dokonce ani pivo ne,Když se vrátila děvčata z baně,tak si ji nemohla vynachválit.,,Chlapi paráda,ale doufáme,že jste nic nepili!Ta pára by vás mohla porazit!"Jen jsme se na sebe podívali a pomysleli si,že když alkohol nevadil hříbkům,tak sauně vadit taky nebude.Sauna byla parádní.Pravá ruská,Voda se lila na rozpálené kameny a nechyběly ani březové větvičky.Majitel nám doporučil, že se máme chladit venku u pramene vody,nebo se máme vyválet přímo v trávě,neboť je velká rosa.První vyběhl ven Pepa a začal  se válet  dle rady  po  zemi.Hned  toho ale  nechal a  jen nadával-Majitel nám toťiž zapoměl říct,že je Čerstvě posečeno,takže místo hebké trávy bylo jen ostré strniště.V bani jsme smyli a vypotili spinu uplynulých dní,a bylo nám blaze. Dnes nás čekal ještě jeden zážitek. Do kempu, přímo k naším stanům přijelo bůh ví odkud auto, z něhož vyskočili ukrajinští molodci,a hned k nám že ,,Budět diskotéka,děvočky,idítě tančit"pustili v autě magneťák nevalné kvality s neméně kvalitními nahrávkami,pustili na autě všechny blinkry,a začali se v rytmu disko svíjet.Když viděli,že to s náma ani nehne,odjeli po hodině opruzovat někam jinam.
Nedalo se nic dělat,nastal okamžik,kdy jsme museli opustit toto bohem zapomenuté místo v srdci přenádherné přírody,a přesunout se zpět do civilizace.Náš další cíl byla Koločava,kde měla proběhnout vzpomínková akce k stému výročí úmrtí slavného zbojníka Nikoli Šuhaje.Nastal problém,jak se dostat včas do 25 km vzdálené Koločavy,s veškerou naši bagáží.Qpět vše vyřešil Vasil, řekl nám,,Když jsem vám slíbil odvoz,tak ho taky seženu!" a vydal se zhánět nějaký povoz.Musím podotknout že pěšky.,Když už jsme mysleli,Se se Vasil nadobro ztratil a nechal nás ve štychu,přijel starý,rozhrkaný Zil se skříňovou nadstavbou upravenou na převoz lidí . Od Vasila jsme se dozvěděli, že musel klusat až do 15 km vzdálené vesnice,kde se mu konečně podařilo sehnat auto.Vasile díky za to!Do vozidla,které mělo kapacitu asi 20 míst, se nás postupně narvalo asi padesát,plus bagáž,a to jsme ještě po cestě zastavovali a přibírali místní obyvatele. Cestování v tomto kraji bylo pro nás ohromným zážitkem.Jednou nás Vasil při našich toulkách přírodou zavedl asi 30km od kempu, kde nám ukázal turbázu /turistickou chatu/ kde dělá přes zimu lyžařského instruktora.Chata se nacházela v nádherné přírodě.Sjezdovka byla jen jedna a na naše poměry nic moc., ,Vasile,kde je lano z toho vleku co tady máte?No kdeby,někdo ho stihl už ukradnout!"V turbáze jsme si dali pivo, pak ještě jedno koupili od šoféru čs.autobusu,kteří zde parkovali a vydali se k silnici na místní spoj,který jak tvrdil Vasil tudy pojede,že sice neví přesně kdy,ale Že určitě pojede.Tomuto vysvětlení jsme se podivili, ale za hodinu a půl, když konečně přijel autobus ,nám bylo vše jasné.Autobus zastavoval kdykoliv,kdekoliv,komukoliv a na jakoukoliv dobu.Nějaký jízdní řád tady nikdo neuznával.Vše bylo podřízeno přáním a potřebám cestujících.Autobus vždycky někde zastavil,většina cestujících se vyřítila ven se slovy např. tady pečou dobrý chleba,nebo tady prodávají čerstvou zeleninu atd.Všichni nakoupili a beze spěchu nastupovali zpět do autobusu-Nejlepší byl veselej děda,který vypil v autobuse na pár zatahá flašku vodky,k níž dostal od cestujících rajče.Sám rozdával děvčatům karamelky v pokrouceném papírku a bavil celý autobus.Když dopil a vyhodil láhev oknem,vytáhl peníze a šel k řidiči.UŽ to vypadalo,že si snad koupí jízdenku,ale vrátil se s druhou láhví vodky.Seděl pak na bedně a koordinoval nástup cestujících.V momentě,kdy  na jeho chování  přišla stížnost,řidič zastavil uprostřed pusté krajiny a milého dědu ,kterého předtím sám opil,vyvlekl ven na kraj silnice.Děda neprotestoval,jen se snažil udržet láhev tak,aby z ní nic neukáplo,což se mu také k jeho spokojenosti podařilo.A jelo se dál.Nikdo se nad tím ani nepozastavil.

Autor robotek, 12.10.2013
Přečteno 767x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí