Nevím - nevíš - nevíme

Anotace: co se honí hlavou, když nemůžu spát

Sbírka: Pobyt ve tmě ...

Ty spíš, sedíme vedle sebe, jedeme busem do Košic.
Nemůžu spát a ani ty filmy, co běží na monitoru, mě již nezabaví.

Přemýšlím o Tobě, o sobě – o nás.
O tom, že nevím jestli je to dar nebo prokletí,
ale nakonec vždy dostanu, co si vysnívám,
jen tak nějak na hranici s již pozdě – protože
mé sny se již ubírají jinými cestičkami.
Sny se plní, až když o ně už až tak moc nestojím.

Přemýšlím o tom, že půjdu do tmy …
Třeba to tam všechno jen prospím. Třeba ne.
Nevím jak vydržím bez svých obvyklých „drog“ nebo způsobů unikání.
Bez světla, bez internetu, bez mobilu. Bude to zkouška i pro Tebe a mámu.
Dva lidi, kterým nejčastěji volám, nebo mi voláte.
Ale 13 dni je přece jen méně než 3 nebo víc měsíců někde v tramtárii.
No jo, jenomže i v tramtárii mají internet a lze se ozvat skoro každý den …
A teď bude úplné ticho (tedy jestli to vydržím) – necelé dva týdny.
Je hledání taky tak trochu droga ?

Přemýšlím o tom že půjdu do tmy … a nevím, kdo se vrátí.
O tom, že ať chci, nebo nechci – již mám trochu jiný sen a nevím jestli se slučuje s Tebou, s námi …
přemýšlím, že se jednou budu muset vzdát snu, nebo Tebe …

Tebe se budu muset vzdát dřív nebo později stejně … i když kdo ví … třeba se můj čas naplní dřív …
brečím … při představě, že se Tě jednou budu muset vzdát … zkouším to již teď … ale nejde to … nejde obrečet vzpomínky, které ještě nemám …

No jo, už zase moc přemýšlím, nevím, co je správné
a brečím ještě víc, mám v hlavě chaos a všechny poučky jsou najednou pryč a v oku se objevil tik …

A ten tik mě vrací myšlenkově do minulosti … takový tik tam byl jen jednou … je mi líto kvůli Tobě i všem … ale uvědomuji si, že ani tamten tik ještě pořád nepřebolel …

No jo, sestřičko – asi bys mi řekla, že se zase moc lituji …

Stejně Vám všem děkuji, protože moc dobře víte, že dřív by bylo pro mne nemyslitelné zažít takový zázrak s někým, koho stěží potkám dvakrát do měsíce. A teď to prostě jde … tak samozřejmě, až mi to někdy zastavuje dech úžasem …

A tak se ptám, je opravdu tak nemyslitelný i ten můj další sen ?
Mám jít za ním, nebo je to jen další únik?

Nevím a není ani jisté, že mi s tím pobyt ve tmě pomůže …