Supervulkán

Supervulkán

 

 

Přátelím se s fantastickým člověkem. Říkám mu Náčelník. Je rozhodný, silný jako medvěd a poslouchá rád rap. Když zrovna nic nedělá, což nebývá skoro nikdy, bezvadně se bavíme. Řídíme se heslem: Je krásné se smát. Všechna naše dobrodružství jsou senzační až k neuvěření. I když se odehrávají převážně ve virtualitě. Ale to již jsme se dávno shodli: Stejně jako pravda ve skutečnosti s největší pravděpodobností neexistuje, tak i vše podstatné se odehrává v našich myslích. Je mi to trochu líto, ale víc ne, rozhodla jsem se být šťastná.
 
Ten nápad jsem dostala při sledování filmu AtLantis. Promítala jsem si jej zrychleně, byl v původním znění snad již v dávno zaniklém jazyce. Obrazy ponuré, zápletka hrozivá, o vybuchlé sopce, zničené civilizaci. Zůstalo po ní jen pár střepin a několik hliněných zvířátek. Plakala jsem, i když se to přihodilo již tak dávno.
 
Lidé na katastrofy minulosti nemyslí. Raději nemyslí vůbec na nic. Zato, naučili se věřit ve vlastní dokonalost. Dnes se nemůže přece nic stát. Žijeme ve vyspělé civilizaci!
 
Po shlédnutí filmu, promítala jsem si ještě chvíli obrazy doutnajících sopek a hledala zmínky o jejich činnosti. Bylo to nesmírně působivé a znepokojující. Jak to, že o nich tak málo víme, nezajímáme se? Jsou největší hrozbou naší planety! Apokalypsa se může opakovat! Lidstvo je v ohrožení!!
 
Chtěla bych alespoň jednou v životě prožít něco velkého. Opravdového. Představa běsnícího pekla je však hrozivá. Přestože také tak trochu patřím mezi moderní Věřící, tedy že se mi v lůně civilizace nemůže nic stát, apokalypsa bez vůle člověka nenastane, rozhodla jsem se pojistit: Smrtící hrozbou pro celou Evropu je jezero Laach. A my se k němu s Náčelníkem vypravíme! Alespoň zjistíme, jaké jsou šance k záchraně. 

 
 
 
 
 
 
Začali jsme tedy s Náčelníkem připravovat expedici k jezeru Laach. Důkladně a zodpovědně. Na den D-1 bylo objednáno soukromé letadlo. Řídit měl Supper-man, figurka plastového panáčka na polici vedle televize u nás doma. Jenže ouha, nevěděl si s dálkovým ovládáním letadla rady. A tak se role pilota ujal sám Náčelník. Znamenitě. Jezero Laach, ač vzdušnou čarou nedaleko, jsme bez problémů po několika týdnech úspěšně našli.
 
Leží ve výšce 259 metrů nad mořem a celé je obklopeno prstencem vysokých pahorků. Malebně dokonale zasazené do krajiny. Úctyhodné rozměry, průměr jezera 8 kilometrů! Dává tušit hejna miniaturních plejtváků. Přistáli jsme tedy u Laach See. Byl to fantastický zážitek. Ještě nikdy jsem nestála na břehu jezera, vyplňujícího jícen obrovské, gigantické supersopky! Slunce žhnulo, vzduch se tetelil. Dostala jsem žízeň. Nabrala průzračně modrou vodu z jezera do dlaní a ochutnala. Byla velmi studená s nezvyklou hořkou příchutí. Naštěstí Náčelník mi galantně nabídnul doušek ze svého Jupíka, je abstinent nealkoholik, a když jsem nápoj způsobně vrátila, Jupíka poté na ex dopil až do dna. Vzápětí jsme začali jezero zkoumat. Můj partner je úžasně bystrý, při vyplachování lahvičky si všimnul, že jezero mírně bublá!! Do té doby na pohled klidná hladina se najednou rozčeřila milióny drobných bublinek. Náčelník ihned začal důvtipně vymýšlet praktické využití nepančované, originální vody z jezera. Já však přemítala o nebezpečenství, které sopka představuje.
 
Vulkán Laach explodoval naposledy před třinácti tisíci lety. Nebyla to jeho první erupce. Vrstvy ztuhlé lávy dokazují, že k výbuchu gigantické sopky docházelo pravidelně v časovém intervalu deseti až dvanácti tisíc let. Může tedy vybuchnout kdykoliv znovu!?! Bublinky v jezeře dokazují, že žhavé magma se probudilo a dalo do pohybu. Dere se vzhůru a tlačí před sebou plyny, jež prostupují porézní vrstvou horniny. Probublávají vodou nahoru. Proto jezero je plné bublinek. Gigantický vulkán ožil a připravuje se k erupci! Pro střední Evropu by znamenala naprostou zkázu bez života!! Zbyla by jen spálená, otrávená, neobyvatelná poušť.
 
Ach, to je strašlivá prognóza. Snad se postup magmatu v hlubinách  zastaví a vulkán opět se uloží ke spánku. Ale je dobré spoléhat na víru? Tady každá víra je slabá. Nebo platí jen v omezeném čase. S Náčelníkem jsme se z výletu vrátili poněkud posmutnělí, a omezili od té doby naše společné virtuální procházky. Můj partner nyní po nocích naplno věnuje se  poslechu rapu. Hudba ho inspiruje, zkouší vymyslet, jak účinně čelit hrozivému vulkánu. Zatímco já se v myšlenkách procházím krajinou s jíly. Ráda bych se naučila modelovat. Drobná a elegantní zvířátka. Tak, jak to lidé uměli již v dávnověku.  Musí po nás přece něco zůstat! Nějaká zpráva. O vyspělé civilizaci a jejím symbolu. A protože ve virtuálním světě, v němž s Náčelníkem žijeme,  jsem původem z Kočičí mlhoviny, proč by nemohla být onou zprávou o naší civilizaci kromě všudypřítomného mobilního telefonu, keramická figurka "Darling Cat"!?!
 

 

¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨

Koho snad o vulkánu zajímá více, je možné dočíst se např. zde:

 
 
 
Autor Helen Zaurak, 08.01.2016
Přečteno 1413x
Tipy 20
Poslední tipující: Dávid, enigman, Jort, básněnka, Amonasr, bogen, A42, Frr, J's .., Kett, ...
ikonkaKomentáře (23)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

zrovna nedávno jsem četl že se často hovoří o hrozbách zbloudilých meteoritů z vesmíru ale na Zemi je nebezpečných míst mnohem víc třeba v Americe či Itálii...

20.01.2016 11:30:26 | enigman

Ano, Enigmane, také jsem četla.... asi nám nezbude, než se odstěhovat na Mars, někdy časem... znáš Marťanskou kroniku od Bradburyho?
Nesmírně si považuji, že ses u mého textu zastavil, moc Ti děkuji! :-)

21.01.2016 20:03:50 | Helen Zaurak

kroniku znám...ovšem myslím že se odstěhujeme mnohem dál...

22.01.2016 11:31:36 | enigman

Kam, do virtuality?

Ta knížka Bradburyho je úžasná, čtu již poněkolikáté... proč jsem ji zmínila, nu, Tvoje texty mi někdy připadají něčím podobné, již vím, fantazií, i když Ty píšeš svoji kroniku odsud, sice z vysněné, ale Země.
Děkuji Ti :-)

23.01.2016 09:16:46 | Helen Zaurak

do jiné skutečnosti...

25.01.2016 10:38:03 | enigman

Možná budu neslušná, ale já bych s humorem snad sobě vlastním, namalovala piktogram kosočtverný s čárkou uvnitř, myslím, že by to naši civilizaci vystihlo dost dobře, úplně ve mně zatrnulo, když Náčelník vyplachoval lahev, aby to ten vulkán nevzal jako výzvu...:-) snad se Helenko nebudeš zlobit nad mojí veselou hubatostí...

09.01.2016 13:05:14 | básněnka

Milá Ivanuško - Básněnečko, jak bych se na Tebe mohla zlobit, aha?! :-))
Naopak, velmi si považuji každého Tvého vstupu, a humor je mi blízký. Konec konců, ač téma "reportáže" bylo myšleno vážně, snad je patrné, že jsem psala s nadsázkou a snažila se alespoň místy o úsměv. Vždyť, proč by se člověk měl trápit tím, co nemůže ovlivnit..? Je třeba žít, dokud tu jsme... ale tak nějak jinak, šťastněji...
Moc a moc Ti děkuji, Ivanko.

10.01.2016 08:41:50 | Helen Zaurak

Helenko, taky čtu o vulkánech v Yellowstounu, jak malý krok může být k apokalypse a ani se nemusí válčit, lidi by si tohle měli uvědomit...taky jsem jaksi použila nadsázku a věř, že u tebe jsem i když třeba nepřihlášená...:-)

10.01.2016 11:31:37 | básněnka

Básněnečko, vždy Tě ráda vidím, já čtu také všechny Tvoje básně! :-))

14.01.2016 21:11:41 | Helen Zaurak

Když už jsme u těch apokalyps, velmi zajímavě píše RNDr. Jiří Jiránek, CsC., o srážkách Země s vesmírnými tělesy v minulosti a budoucnosti v knize "Země jako vesmírný terč".

09.01.2016 10:36:16 | paulmatthiole

Děkuji Ti za Tvůj vstup a doporučení. Knihu neznám, ale protože mě zajímá dávná minulost planety Země a zároveň i astronomie, vcelku mám jakési povědomí. Nicméně, budu-li mít příležitost, Tebou doporučenou knihu si velmi ráda přečtu. Ještě jednou, moc děkuji! :-)

10.01.2016 08:37:01 | Helen Zaurak

Zajímavé čtení, ale já bych intenzivní prožití hledala radši jinde. :-))

08.01.2016 22:22:25 | A42

Moc Ti děkuji za přečtení, a že jsi vešla i do komentáře :-)
Velmi ráda Tě vidím, děkuji :-)

09.01.2016 07:40:48 | Helen Zaurak

Tvoje věci čtu ráda vždycky, ať jsou to úvahy nebo básně, Helenko.

09.01.2016 09:37:52 | A42

středoevrpští hermetici-navštěvující v 16-18 stol. Pražskou kotlinu, vyslovili, jistě ne zcela neopodstatnělou domněnku, že jednou se z Vltavy- Moldau vynoří obrovská megahadí příšera s dračí hlavou a pozře-pokud možno naráz-celou zmiňovanou kotlinu. V archetypech podvědomí se vždy vyskytují v nějaké
podobě varovné daimóny...vyvěrající především z pravědomí lidské hříšnosti..do jisté míry jsou tedy opodstatněny..ale běda když přerostou z hlubinných vrstev psýchy a zahltí lidské vědomí-budou jako ta megahadí příšera a pochutná
si na původně duševně zdravém zřeci...:-D***

08.01.2016 21:53:14 | Frr

S tou lidskou Psýchou máš určitě pravdu.
Jsou věci kolem nás, které nedokážeme ovlivnit, a nemá tudíž smyslu se jimi trápit. Ale je dobré si alespoň připustit, že člověk není tak zcela pánem planety, a veškerá naše honba za různými nesmysly je v posledku marná a vůbec mnohé naše počínání nemusí mít nijakého smyslu... potom je lépe soustředit se na život sám, učit se a především žít tak, abychom byli šťastni :-)

Moje fantasy reportáž je jakousi nadsázkou, snad je to z obsahu textu patrné, ale má svůj velmi reálný podklad. Baví mě zajímat se, četla jsem skvělou knihu o geologických dějinách Země, možné prognózy, jak se bude dále vyvíjet... nu, my lidé jsme jen nepatrným smítkem na povrchu úžasné a živé planety :-)

09.01.2016 07:36:33 | Helen Zaurak

Hezky napsané..a s tím Jupíkem fajn moment..

08.01.2016 21:34:36 | J's ..

Mnohokrát Ti děkuji za přečtení a zastavení, mám velkou radost :-)
Těší mne, že sis všiml momentu s Jupíkem, patří k těm, které jsem si přála zvýraznit - totiž, vyzkoušela jsem si, jak báječně se dá žit i bez potřeby konzumovat alkohol :-)
Děkuji Ti, hezký den :-)

09.01.2016 07:26:00 | Helen Zaurak

...ono třeba může něco "přiletět"z vesmíru...a to by taky nebyla
žádná legrace.....Ji.

08.01.2016 21:22:15 | jitoush

Ano, Jituško, máš pravdu, vesmírná tělesa, která by potencionálně mohla ovlivnit či spíše vyhubit život na Zemi, již lidé umí monitorovat, je otázkou, zda bychom případné nebezpečí dokázali eliminovat - kdyby to uměli v dávnověku brontosauři, možná by tu místo člověka chodili ještě stále oni a třeba i měli vlastní civilizaci :-)

http://technet.idnes.cz/podivejte-se-jak-meteorit-vyhubi-zivot-na-zemi-flc-/tec_vesmir.aspx?c=A060627_153511_tec_checktech_kuz

Děkuji Ti, Jituško, moc děkuji :-)

09.01.2016 07:18:29 | Helen Zaurak

Běsnící peklo, tak to vím určitě, že bych nechtěla, ani kdyby mne držel za ruku superman z plastu...:-)
Stačí mi běsnící současno:-)

08.01.2016 21:04:41 | xlps

Ani já bych nechtěla, při psaní šlo mi jen o uvědomění si, že naše planeta je stále živou, ať žijeme kdekoliv... Moc Ti děkuji za přečteni a zastavení, potěšila jsi mne, děkuji :-)

09.01.2016 07:11:50 | Helen Zaurak

:-)

09.01.2016 07:18:13 | xlps

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí