Po krátké úvaze - po dráze part III

Po krátké úvaze - po dráze part III

Anotace: ...

Do odjezdu motorového kolejového uskupení zbývalo asi dvacet pět minut. Pozvedl svou nadprůměrně velkou hlavu, aby se ujistil, kde právě je.
Nad přístřeškem drážní budovy umdléval žluklý rozměrný nápis „BRUNTÁL“
Jízdní doklad měl už zakoupený ze stanice, z níž ráno vyrážel na celodenní výlet. Měl tedy čas pro krátkou prohlídku nevelké haly, i proto, aby získal představu, ze které koleje bude jeho spoj odjíždět.
Vystoupal několik schodů stanul před vysokými masivními, z větší části prosklenými dveřmi, v nichž byl nalepený lístek, co oznamoval VSTUP AUTOMATICKÉ OTEVÍRÁNÍ. A k jeho překvapení po pár vteřinách křídla dveřní křídla ustoupila do útrob odbavovací haly.
Krátce po šestnácté uviděl v levém koutě, osvětlenou jedinou pokladnu, a v ní paní, diskutující s neodbytným zájemcem o nadstandardní službu. Oba rozhazovali pažemi, více byl asertivní muž.
Příčně halou byla zřetelná vpusť, nika, v níž dlela malá trafika s tiskovinami. Na její existenci upozorňovala malá školní tabule s nápisy křídou, oznamující seriózně, že mimo tiskoviny, je obsluha schopna uvařit domácí tureckou kávu za dvacet korun a malé nescafé za pouhopouhých deset kaček.
Otočil se na pryžové podrážce plný přesvědčení, že není o co stát.
Jako zrcadlový vzor sloužila nádražní budova kterou opouštěl k obrazu v podobě podobné budovy naproti. Její spodní nevelká část sloužila jako azyl žíznivých i těch, kteří mají ochotu sdílet trápení všedního života.
Uvědomil si, že šenky v rázovitých oblastech, spoustu desetiletí, úspěšně převzaly úlohy církevních zpovědnic.
Vlevo vedle vchodu barevně lemovaná tabule, opět křídou, dávala kolemjdoucím znát rozsah pivní nabídky.
Hm, zabručel, hned tři druhy piv?
Velkorysá nabídka.
Jeho nadšení, mírnila, ihned po vstupu, a dotazu,které pivo mu obsluha může doporučit, subtilní obrýlená, křehce působící třicítka.
Radikálně byla zúžena jeho volba
„Pane, bude to muset být HOLBA!“
Má čtvrthodinu, vděčně přijme HOLBU… Usedl odvážně uvnitř, zády ke vchodu do nálevny a vně pozoroval skrz reklamami polepenou výlohu, jedinou lavici s přestárlými dvěma batůžkáři , kteří pocucávali to své.
Dal si tak tři, čtyři hlty. A brzy poté, už o sobě intenzivně dával vědět nerozlučný parťák v pánevním dně. Právě v tuto chvíli s úlevou zjistil, že zakoupením piva si rovnou předplatil i možnost využít toaletu, což mu písemně potvrzovala i vývěska formátu na dveří, které musel kvapně vyhledat.
POUŽITÍ TOALETY 10 Kč
HOSTÉ RESTAURACE ZDARMA
Na příslušném místě vyzvedl stavidla nejvýše jak to bylo jen možné, aby vypustil odpadní látky.
Jaká to byla úleva!
Čas kvapil, do pěti minut už měl opustit restauraci a „vzít dráhu“
Proplul dlážděním, kolem pokladny i dokořán otevřenými dveřmi na perón.
Panoramaticky pohlédl zvolna zleva, dlouho nic nenacházel, nežli asi čtyři koleje.
Teprve když měl čelo kolmo ke kolejím a počal jej jímat neklid, mírně vpravo konečně zaregistroval mastný okraj nárazníků.
Plánovaný odjezd nastane asi za sedm minut
Usedl do prvého vozu, přestože, nebo ba právě proto, tento neobsahoval kabinu strojvedoucího. Nechtěl tak opakovat chybu z rána.
K jeho spolucestujícím patřila asi šestka penzionovaných turistek. Probíraly to, kam zamíří další týden.
Pozorujícímu neunikla okolnost, že ve směru jízdy měl sice krásný výhled na koleje vedoucí k jeho cíli, ale současně mu dumal nad tím, jestli opravdu míní motorový vagón, co měl za zády, tlačit onen vagón v němž seděl s penzistkami, více než padesát kilometrů, opravdu před sebou? Kuriózní siuace v době, kdy měl za dvě minuty nastat odjezd.
Netrvalo dlouho, ještě v limitu, přirazila za středně silného drcnutí, motorová část k vagónku s cestující, již ve správném směru.
Rozhlédl se, jeho útrobami kolotala HOLBA, vůz byl naplněn pasažéry, jen asi z pětiny, prožil nádherný den plný plavání, sauny i odpočinku na slunci, nořil se do úrovně uspokojení i předpokládané poklidně prožité zpáteční cesty vlakem.
Podobně naladěné byly i penzistky, které si vyprávěly radostné momenty z dnešního výletu.
Vlak poklidně zastavil v první stanici, záhy ji opustil.
Vše probíhalo tak, jak si poeta vysníval.
Ale už ve druhé či třetí stanici došlo k nečekanému zvratu.
Ve stanici po otevření dveří vagónu, naskočil na nejnižší schod asi čtyřicetiletý obrýlený zarostlý chlápek mající na hlavě čepici zvanou bekovka. Dlaněmi svíral venkovní nerezové obruče a záklonu řval a kohosi na perónu komandoval.
Nebylo zřejmo koho. Ale důchodkyně sedící u okna poplašně s hrůzným pohledem sdělovaly kolegyním sedícím v uličce, co že se venku děje!
Za zády visícího opile působícího asertivního učitele či vedoucího se trousily hloučky dětí s obrovským plastovými barevnými kufry.
Poeta, stejně tak penzistky lomili pažemi ve snaze zabránit jim vstupu.
Zralé ženy trumfovaly nad plachým básníkem, a to tím, že nahlas řekly to, co by se jinak on nespíš neodvážil!
Ženy jedna přes druhou křičely ve vagónu za gestikulace směrem kupředu, do motorové části:
"Tady nechoďte, mažte do předního v vozu, tam je taky moc hezky!"
Ke krajní nevoli starších lidí, vedoucí nejenže nevyslyšel jejich přaní, ale nevybíravě nahrnul asi třicetičlennou skupinu destiletých "zpovykaných" dětí do kabiny, kde byl věkový průměr padesát pět plus!
Toto neomalené chování penzistky i básník za šumu polohlasně nevrle komentovali.
"Děcka zatlačil k nám a sám se v předsíňce vozu naparuje před mladou instruktorkou! To jsou ale zvláštní pořádky!"
V cílové stanici pro básníka i zralé dámy, naušnicemi prošpikovaný vedoucí, podával z vozu desítky barevných plastových kufrů jednotlivým dětem a hlasitě je po odebrání zavazadla vykazoval jinam.

Momenty zadostiučinění pro zralou generaci přeci jen přišly.

Arogantní vedoucí v bekovce, záhy musel řešit důležitou výzvu.
Tlupu nevycválaných dětí nemohl přepravovat do Ostravy velkoryse stavěným elektrickým poschoďovým vlakem, jak se domníval, ale kvůli výluce na trati, musel vzít za vděk staršími, útlými autobusy.

Pozorovatel s penzistkami za úsměvu unisono prohlásili, že se těší, jak bude sebestředný vedoucí s množstvím náušnic vysvětlovat řidiči, aby děti pustil s obrovskými lodními kufry dovnitř autobusu!
Autor kudlankaW, 30.08.2020
Přečteno 198x
Tipy 5
Poslední tipující: jenommarie, Amonasr, Vivien
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

No Márty, jako bych tam byla s tebou...

30.08.2020 18:40:43 | Vivien

Já bych to uvítal...Mohu doufat?

30.08.2020 19:41:19 | kudlankaW

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí