Kapitán Tom a kompas Jacka Sparrowa - 3. kapitola

Anotace: Na scénu přichází otrhaný chlapec, krčma dostává podivné hosty.

Sbírka: Kapitán Tom a kompas Jacka Sparrowa

Ten samý večer se po přístavu potuloval sotva osmnáctiletý Tony.  Hladový a vystrašený, oblečený do potrhaných zbytků košile a krátkých kalhot, se plížil houstnoucí tmou. Když na něho dopadly první dešťové kapky, otřásl se chladem. Procházel kolem krčmy U Přístavního švába, jejíž okna vrhala teplé světlo, hlasitý hlahol opilců a právě v tu chvíli jedno z oken vyvrhlo i nějakého hosta.

Vyhublý, nazrzlý frajírek, který vyletěl z otevřeného okna, ležel chvíli na zablácené dlažbě, potom se otřepal, zamumlal několik nadávek  a velice nejistým krokem se potácel pryč. Tony ještě zaslechl, jak ho zastavil nějaký muž a jak spolu hovořili tlumenými hlasy. Slovům nerozuměl, ale ten někdo mluvil bojovně a odhodlaně. Po chvilce se tajemný odvážlivec vynořil ze tmy.

Byl to menší, hubený chlapík ve vyrudlém kabátu a tmavých kalhotách, větší část obličeje mu zakrýval do čela naražený třírohý klobouk. V jeho stopách kráčeli tři vysocí námořníci v obnošeném šatstvu. Chlapík v kabátu si všiml Tonyho a přistoupil k němu.

„Copak tu pohledáváš hochu?“ Zeptal se posměšně, „Snad tě maminka nepustila na pivo?“ Námořníci se uchechtli.

„Do toho vám nic není,“ snažil se chlapec oplatit stejným sarkastickým tónem.

Muž vytasil dýku a se zalíbením ji pohladil prstem. „Být tebou, můj milý, nezahrávám si takhle,“ zaculil se tak sladce, jako zubní víla. Při manévrech s dýkou se mu vyhrnul pravý rukáv a Tony si všiml tetování na předloktí. Několik znaků v kruhu.

Muž zaregistroval jeho pohled. Prudce stáhl rukáv, zastrčil dýku a posunul klobouk ještě hlouběji do čela.

„Jdeme,“ zavelel a všichni čtyři vstoupili do hostince.

Tony se znovu otřásl zimou. Nebo strachem? Byl hladový, ospalý, zoufale potřeboval nějaký úkryt před deštěm, který sílil. Dal se do pomalé chůze. Míjel zakotvené lodě, když dostal nápad. Připlížil se na molo a natáhl ruce k nejbližší lodi. Dosáhl.

Vyšplhal po lanoví nahoru na palubu a potmě se snažil najít skrýš. S rukama šátrajícíma před sebou se po několika zakopnutích o různé předměty dostal do nějaké kajuty. Doufal, že najde i něco k jídlu, ale nahmatal jenom nakousané jablko. Alespoň něco.

Svalil se na rozvrzanou dřevěnou postel, svlékl promočenou košili, zachumlal se do jedné z tenkých přikrývek a přitulil se ke stěně. Zkoušel uvažovat, jak se ráno vytratí. Téměř okamžitě však usnul.