Příběh mafiána - Kapitola 2 (2.část)

Anotace: Zdravím, tak házím druhou a poslední část druhé kapitoly. Jedná se o dost dlouhou část, tak si užijte čtení. Omlouvám se za o den zpoždění, ale nějak jsem nestíhal. Tak tady to máte. A pokud najdete nějaké ty chybky, tak též se neukazuji a též se omlouvám

Po půl hodině divoké jízdy mezi dopravní zácpy, Jimmy dál peníze taxikářovi a vystoupil z vozu. Rozhlédl se kolem, žádná změna, všechno zůstalo tak jako před měsícem. Necelých padesát metrů před sebou uviděl svůj barák a vyrazil rovnou tam. Zatím se nestalo, že by narazil na někoho známého, což je pro Jimmyho dobře, protože by mohl jeden z nich pokazit překvapení a tím pádem jeho sestra by o bratrově přítomnosti věděla dřív než by zazvonil u domu. Proto Jimmy neváhal a šel bez rozhlížení se kolem dovnitř. Pomalým tempem vkráčel po schodech, aby ho sousedé neslyšeli jeho příchod, jinak by ho jako vždy pozvali na skleníčku něčeho a tak vítání doma by se minimálně o dvě hodiny prodloužilo. Kráčel velice pomalu, až nakonec stál u dveří. Rozhlédl se kolem, jestli za ním nikdo není a zaklepal třikrát na dveře. Nikdo se neozývá. Tak to zkusil ještě jednou a zároveň i zazvonil, i když to vypadalo, že to uslyší i ostatní sousedé. Naštěstí nikdo nevylézá ze sousedních dveří, kromě Adriany, která své dveře otevřela. Když viděla, že je to její bratr, nemohla na vlastní oči uvěřit, opravdu je to Jimmy – živý a zdravý ,,Jimmy, jsi to opravdu ty?'' promluvila po dlouhé době Adriana a Jimmy neváhal své vlastní odpovědi ,,Ano sestro, jsem to já, pustíš mne dovnitř?'' Adriana bratrovo přání odkývla a pustila ho dál. Ta zavřela za sebou dveře a když Jimmy chtěl promluvit, aby jí vše vysvětlil, dostal ze sestřiny levé ruky facku do tváře. Měla proto jasný důvod, jelikož zase začala trochu hysterčit, ale Jimmy se snažil jí uklidnit jak nejlépe to šlo.
,,Kde jsi sakra byl Jimmy? Víš že jsem měla o tebe strach? Měsíc jsi byl pryč, jako kdyby se po tobě slehla zem...'' Jimmy jí přerušil a snaží se vše vysvětlit.
,,Adriano, já vím, vysvětlím...''
,,Myslela jsem, že jsi mrtvý! Že jsem kromě mámy a táty přišla i o vlastního bratra! Myslela jsem, že tě tam v tom skladišti zabili! Byla jsem tam, řekli mi, že jsi tam uhořel, ale přitom tvé tělo nenašli a teď se mi tu po měsíci ukážeš v těchto hadrech, jako by se vůbec nic nestalo! Proč mi to děláš? Proč mi to děláš...?'' Jimmy jí chytl za obě ramena a snažil se jí uklidnit, aby už tolik nevyváděla.
,,Sakra! uklidni se už někdy! Jestli budeš takhle pokračovat, nic vědět nebudeš! Jasný?''
,,Dobře, dobře, jsem klidná, pojď posaď se na gauč, něco ti naleju'' Adriana zjistila, že nemá nic za nápoj, tak nalila čistou vodu z kohoutku, to jejímu bratrovi nevadilo. Položila je na stůl, posadila se vedle něj a začala naslouchat, co její bratr chce říct. Navíc její hysterie skončila a tak mohla v klidu poslouchat.
,,Tak jak to tedy bylo? Řekni mi všechno od začátku.'' Jimmy se napil sklenice vody a začal konverzovat.
,,Dobře, Jistě víš, že jsem ti telefonoval, že tam přes noc zůstanu, kvůli platu a prodloužené dovolené, navíc řešila se navíc ta krádež, tak jsme dostali pár chlapů na hlídku. Potom jsem šel za klukama si dát pár panáku, protože jsme chtěli trochu v práci slavit. Pak jsem šel zpátky, když jsem ti chtěl zavolat, jenže když jsem vzal do ruky telefon už to začlo. Nejdřív výstřel z pušky a pak ty ohně. Lítaly všude ty hořící láhve, které jím stačilo na to, aby ten sklad zníčili. Ještě jsem byl zamknutý v kanceláři, ale když se ty plameny šířily, začal jsem též zdrhat. Viděl jsem to všechno. Mrtvá hlídka, moji kamarádi, všichni byli mrtví. Viděl jsem, jak je všechny popravují. Nemohl jsem nic dělat, bylo jích příliš moc, jeden, který se mne pokoušel sundat, se mu zasekla zbraň, tak jsem po něm vystřelil z revolveru. Zabil jsem ho. Poprvé v životě jsem někoho zabil. Asi bych tam vyhořel taky kdyby se tomu chlapovi nezasekl samopal. A když už jsem je chtěl aspoň vytáhnout ven, nešlo to, všichni co tam zemřeli, lehli společně s tou budovou popelem.''
,,A víš, kdo to všechno způsobil?''
,,Jo, byli to Rusové, chlapi od Novesnickeho, asi jsi už o něm slyšela.''
,,Panebože, Novesnicky tě chtěl spolu s ostatními zabít?''
,,Přesně tak, než ten Rus umřel, řekl, že každý kdo bude spolupracovat s jeho nepřáteli bude též zastřelen. Vypadá to, že Novesnicky a Tatiani si jdou hodně po krku. No a když jsem odtamtud jako jediný vyšel ven, zatkla mne policie a byl jsem z toho obviněn. Neustále vykládali, že jsem to udělal já a neustále trvali na tom, abych se přiznal. Tedy přiznal za něco, co jsem ve skutečnosti neudělal. Vyslýchali mne dva takoví idioti, nejenom že mne vyslýchali, ale neustále mne mlátili, aby ze mne vytlačili to, co jsem neudělal. Samozřejmě trval jsem na svém, ale já celou dobu trávil v cele a čekal jsem dva měsíce na soud a na rozsudek.''
,,Ti parchanti a celou dobu mi říkali, že jsi tam zahynul.''
,,Protože jsem potom zjistil, že ti fízlové, kteří mne tam drželi jsou podplacení Rusama a snaží se umlčet každého, kdo o zločinech Novesnickeho ví.''
,,A jakto, že jsi přišel o měsíc dřív? Oni tě pustili?''
,,Mám ti to říct?''
,,Jsem jedno velký ucho.''
,,Dobře, ehm..., přišel mne navštívit pan Tatiani.'' Adriana vstala z gauče.
,,Já to věděla! Já to věděla! Ne..., jsem klidná, budu tě nadále poslouchat. Co po tobě ten Tatiani chtěl?''
,,Propustil mne na kauci, ale nebylo to jen tak.''
,,Jak nebylo jen tak?''
,,Nabídl mi práci v jeho rodině.''
,,Doufám, že jsi to odmítl.''
,,Bohužel..., přijal jsem to.''
,,To si ze mne děláš srandu ne? To mi chceš říct, že se z tebe stál to, co jsem si vždy hlavně nepřála?''
,,Neměl jsem na vybranou Adriano, on ví o nás dvou a to si vem, že jsme se v tý cele viděli poprvé. Kdybych to nevzal, nechal by mne tam shnít na patnáct let a kdyby se Novesnicky o nás dvou dozvěděl, zabil by mne a potom i tebe! Udělal jsem to proto, abych tě ochránil, přijal jsem tu jeho nabídku jenom kvůli tobě, abys byla v bezpečí. Pro sebe jsem to určitě neudělal...''
,,Prosím tě mlč! Buď tak hodnej a mlč! Budu dělat, že jsem nic takového neslyšela. Tohle jsem si nepřála Jimmy, takový život, kdy se dozvím, že můj bráška zabijí každého podrazáka, musela bych se stydět! A taky že stydím. Proto ti řeknu jednu věc, už tu nemůžeš bydlet dál, musíš to tady opustit. Já prostě si nepřeju někoho takového tu mít. Sbalíš si své věci a vypadneš navždy Jimmy a to myslím vážně. Rozuměl si?''
,,Já ti rozumím Adriano a rozhodně tě chápu, dovol mi ale prosím tu na jednu noc přespat. Zítra v poledne si sbalím věci a dám ti už ze života pokoj. Jen mi prosím dovol tu na jednu noc ještě přespat. Dneska nemám opravdu kam jít, ale zítra si rozhodně něco najdu.'' Adriana se na svého bratra dívala neutrálně, chvílku přemýšlela až nakonec odkývla Jimmyho přání. Mohl tedy nakonec na jednu noc zůstat.
Jimmy si tak sundal své luxusní oblečení a nechal si na sobě jen tílko a trenky, tak jak běžně doma chodí. Adriana si ho po tom projevu už radši nevšímala či dokonce nepromluvila. Měla k tomu samozřejmý důvod, protože ne každý chce mít v klasické rodině gangstera z nějakého rodinného organizovaného spolku. Jimmy si vzal veškeré své věci do pokoje, protože celkem to oblečení měl jen hodinu a půl na sobě a nebylo vůbec cítít nějakým humusem. Venku to smrdí všude, ale v malém bytě rodiny Traversových to tak neplatilo. A jelikož je Adriana přísná na čistotnost, chtěla si to jeho prádlo vzít, ale její bratr vysvětloval, že to vůbec nesmrdí a že je čisté. Je to logické, když je neměl na sobě moc dlouho, až si Adriana pro jistotu přivoněla taky, nakonec dala na svého bratra a rozhodla že tohle prát nebude. Jimmy po té zalezl do svého pokoje a zavřel za sebou dveře. Viděl, že je pořád stejný, ale potřeboval se trochu nad sebou zamyslet, tak neváhal otevřel si okno, které stálo před sebou, vytáhl cigaretu z krabičky, zapálil si a díval se ven, jak to běžně chodí. Bylo na něm vidět, že všechno, co musel udělat, nemá z toho příliš velkou radost, ale co měl jiného udělat, aby se nic nestalo jeho o dva roky starší sestře? Jak by to dopadlo, kdyby odmítl Tatianiho nabídku, kterou dostal v cele? Měl toho všeho dost, ale byl víc klidnější, protože tu může do rána být, i když bylo na Adrianě vidět, že se jí moc nechtělo, aby bratr tu přestal. Zvlášť po tom všem, do čeho se to namočil. Není cesty zpět a neustále se v jeho hlavě projímá, co bude dál. Někdy má strach, že se jednou něco a někde semele a nakonec to odnese on sám. Ale Jimmy byl optimista a měl velikou kuráž. Věří, že všechno dopadne dobře a sám si už uvědomil v cele, že už nemá strach z ničeho, alespoň ne své smrti, pouze o svou sestru. Protože od zítřka tu bude bydlet sama, no podstatě už měsíc, zatím bez nikoho a toho nejvíc trápilo. Jak dlouho nebude mít svého nového ochránce, když ne svého bratra? Pomyslel si Jimmy a poklepal do vzduchu svůj popel od cigarety. Zítra začíná jeho první setkání s rodinou Tatiani, která ho odpoledne očekává. Říká si, jak to může ten první den dopadnout? Jak ho přijmou ostatní členové? Přátelsky či záporně? Když poprvé viděl toho kníratého staříka, vypadal celkem společenský a kolektivní. To se v Jimmyho cele i potvrdilo, i on sám si o tom myslí. Po té típl cigaretu zavřel okno a rozhodl se, že si vezme své normální oblečení a půjde na chvílku k Giuseppemu do baru. Oblékl se a šel. Sestře vůbec nic neřekl a popravdě řečeno, i jí to vůbec nezajímalo, ať si jde kam chce, stejně zítra vypadne. Říkala si v duchu Adriana a věnovala se obvyklé domácí práce.
Když Jimmy vešel dolu, podíval se směrem do prava a viděl, jak Giuseppe ze své hospody odchází. Utíkal za ním a samozřejmě ho zastavil. Ten byl docela překvapený, protože si myslí, jako většina přátel, že je Jimmy prostě mrtvý a že tam uhořel, i když jeho tělo nebylo vůbec nalezeno. Podstatě ani ta těla se nedala identifikovat, když ten požár skončil. Protože se z nich proměnil těžký spálený uhel. Jimmy se svého kamaráda hospodskýho ptal, proč zavírá, když má do jedenácti večer otevřeno. Ten mu vysvětlil, že poslední dobou to není z jeho hospodou moc růžové, podstatě to vypadá, že jeho bar dřív nebo později zkrachuje. A jelikož se to Jimmymu moc nelíbí, protože se přece jenom znají už nějakou dobu, slíbil mu, že udělá všechno proto, aby mu hospodu udržel a udělá jí do lepšího stavu než je aktuálně. Giuseppe v tom moc naději nevidí, ale jelikož Jimmymu věří, tak na něj dá a bude doufat, že to vše dopadne dobře. Samozřejmě mu bylo jasné, že to nebude hned, ale naštěstí ještě nějakou dobu vydrží a určitě to neskončí už zítra. Poté si řekli, že si zajdou někam na panáka, tak neváhali a vyrazili.
Asi zhruba o šest hodin později se vrátil Jimmy společně s Giuseppem domu, ti se pak přátelsky rozloučili a šli tak každý svou cestou. Jimmy byl docela opilý, ale neměl v sobě moc hněvu jako někdy mívá při velkém opilectví. Bylo vidět že nálada byla velká. Když se vrátil domu, bylo vidět, že Adriana nespí a sedí u stolu. Ta se na svého opilého bratra dívala neutrálním výrazem, ale jako vždy nepromluvila a Jimmy si jí vůbec nevšímal, proto si vzal něco k jídlu, aniž by mu sestra něco řekla či dávala nějaké kázání. dál si všechno na talíř a posadil se vedle ní. Ta se na něj neustále dívala a říkala si tak v duchu, proč to všechno dělá, proč musel zrovna on do něčeho takového jít. Adriana si z toho všeho srovnává myšlenky a říká si navíc, jestli má ještě svému bratrovi důvěřovat, nikdy neví, jestli ho tahle nová rodina nějakým způsobem změní. Mafiáni už to tak mají ve zvyku, když se začlení do nové společnosti a najednou je celý život změní a kašlou už na to, co bylo dřív. Konec obyčejného a chudého života, nyní začíná ten bohatší? Jimmy poté dojedl, popřal své sestře dobrou noc a šel spát.
Bylo zhruba kolem desáté ráno a Jimmy se probral z těžké opice. Ani nevěděl, co se to s ním včera stalo, jelikož byl tak v opilém stavu, že mohl být rád, že vůbec došel domu. Poté se oblékl do kalhot, zapnul si košili a odešel ze svého pokoje. Když vyšel do obyváku uvazoval si svou bílou kravatu, kterou si včera koupil v tom luxusním obchodě s oblečením. Tím pádem si začal oblékat svůj koupený komplet. Poté byl připraven k odchodu, vzal si do ruky svůj klobouk, ale než vyrazil, uviděl svou sestru, jak stojí před ním s pokrčenou hlavou dolu. Řekl si, že nebude tak spěchat, protože měl ještě docela čas a po dlouhé by rád zkusil si s ní ještě naposledy promluvit než odevzdá klíče a odejde navždy z tohoto domova. Šel blíž k ní, pokoušel se na ni promluvit, začalo to tím, že jí oslovil jménem a pak začínala trochu zvedat hlavu i když ne moc ,,Adriano, poslyš, chápu, že se na mne zlobíš a máš plné právo se na mne zlobit, ale musíš pochopit jednu věc a to, že jsem to dělal hlavně pro tebe, abych tě ochránil. Nikdy bych si neodpustil, kdybych zjistil, že někdo oddělal moji nejmilovanou sestru.'' Adriana víc zvedala hlavu, ale bylo vidět, že se jí moc nechtělo mluvit na svého bratra, i když je vidět, že už ho začíná chápat ,,Podívej se, já už tu bydlet nebudu, už se moc asi vidívat nebudem, ale nikdy nedovolím, aby ti někdo ublížil, budu tě neustále podporovat a to i finančně. Udělám vše proto, aby ses měla dobře a mohla i žít v lepším bytě, než je tohleto, ale to už je jenom na tobě.'' po těchto slov se Adriana víc dívala na Jimmy a po dlouhé době promluvila ,,Víš Jimmy, přemýšlela jsem nějak o tom a začínám si víc uvědomovat, že jsi dělal jen cos musel a dělal si to kvůli mne. Moc se omlouvám, že jsem včera tak po tobě vyjela, stejně tě už nedokážu změnit. A jestli mi budeš nebo nebudeš posílat peníze, to je mi jedno, já to všechno zvládnu sama, ale to je i na tobě, nebráním ti v tom. Dělej si co chceš. Je mi aji už jedno pro koho teď pracuješ a pro koho budeš pracovat dál. Jsi můj bratr a mám tě ráda, vždycky tě budu mít ráda.'' Jimmy se velmi usmál a měl radost z toho, co mu sestra řekla, proto neváhal a objal jí. Adriana se samozřejmě nebránila ,,Tak já musím jít, čeká mne nový život, nová práce, ty se tu měj a přeju ti hodně štěstí do života.'' Jimmy se začínal otáčet, ale Adriana ho ještě stopla ,,A nechceš tu nakonec zůstat? Vždyť nemáš kam jít a než si někoho najdu, to bude hodně dlouho trvat.'' Jimmy napřed pokrčel rameny, ale pak nakonec na tuto otázku odpověděl ,,To není dobré ségra, nemůžu tu pořád být, musím taky začít jinde a nějak se už postarat sám. Díky moc, vlastně díky za všechno, ale opravdu to nejde, nezlob se.'' Adriana Jimmyho pochopila a respektovala tak jeho rozhodnutí ,,Měj se Jimmy Valentino, dej na sebe pozor, bůh s tebou.'' Jimmy se též rozloučil, odložil klíče na stůl, nasadil si klobouk a zavřel za sebou dveře. Adriana se ještě před zavíráním neustále na něj dívala.
Když poté Jimmy šel po schodech dolů, viděli ho s pootevřených dveří sousedé a dívali se na něj v jakém stylu odchází. Byl to pocit podivnosti či respektu? Poté zavřeli za sebou dveře, Jimmy si jích vůbec nevšímal, dělal jako že nic a pokračoval dolů směrem na dvůr. Když vyšel ven, všiml si ho ještě Giuseppe, velice zíral, co to má Jimmy na sobě, bylo mu to stejně už jasné, to ale neznamenalo, že by se nechtěl se svým přítelem rozloučit. Podali si ruce a tak zase šel každý svou cestou Giuseppe do hospody, Jimmy stopnout taxíka. Taky se stalo a odjel směrem do Tatianiho baru. Sice to nebylo moc daleko, ale bylo vidět, že by se Jimmy trochu opozdil, kdyby tam šel pěšky. Nasedl a jel.
Když dorazil na místo nemohl tomu uvěřit, ten bar vypadal celkem luxusně a bylo vidět, že to co tam prodávají, nebude zřejmě moc levné, i když tam chodí spousta obyčejných lidi. Jimmy nabral pomalu dech, poté rychle vydechl. Vítej v novém domově kamaráde, jdu do toho. Pomyslel si a šel dovnitř budovy. Když tam vešel, rozhlídl se kolem, nebylo to tak velké a ani malé, nebyl tento podnik až tak luxusní, jak si představoval, ale na druhou stranu bylo zase vidět, že ty věci, co tam byli nebyli laciné a jen tak v obyčejné restauraci je nenaleznete. Bylo to i tak krásné. Jimmy se neustále nadšeným způsobem rozhlížel a nakonec si řekl, že tohle bude pravé místo pro něj. Viděl tam nějakého čišníka, který zrovna utírá jeden talíř, aby se co nejvíce leskl. Šel k němu blíž, aby se dozvěděl kam jít, jelikož schůze má začít zhruba za necelých deset minut ,,Zdravím, kde najdu pana Tatianiho?'' čišník přestal utírat a podíval se na něj ,,Promiňte pane, ale takové informace tu nepodáváme...'' Jimmy mu hned do toho skočil ,,Jmenují se Jimmy Traversa, mám tu dneska přímo ve dvanáct schůzku.'' čišník se na něj s překvapeným výrazem podíval a kývl svou poloplešatou hlavou ,,Aha, vy jste ten nový že? Don hodně o vás vypráví. Já jsem Richard, pro přátelé Richie, jsem tu hlavním barmanem.'' natáhl Jimmymu ruku až si jí oba podali ,,Těší mě Richie, tak kde ho najdu? Nechci přijít pozdě.'' Richie vyslovil jeho přání, protože by si nepřál, aby nechal ostatní čekat ,,Sedí tamhle v zadu, hnedka za roh baru spolu s ostatními, všichni už na tebe čekají.'' Jimmy se tím směrem podíval a pak se hlavou otočil zpět k Richiemu ,,Díky Richie, máš to u mne.''
,,Jo nemáš zač, hodně štěstí Jimmy.''
Jimmy tak šel směrem, kterým ho navigoval Richie, věděl, že to není nějaká past, kterou by on sám litoval, protože schůzka začíná už za tři minuty. Když se neustále ohlížel, připadal si slepej jako patrona, protože Dona i ostatní členy rodiny nezahlédl, dokud si nevšimne jednoho znamení tím, že na něj někdo začne mávat pravou rukou, nakonec zjistil, že je to samotný Francesco Tatiani a volá na něj jeho jménem a že je tady. Jimmy tam pomalu šel a jakmile se přiblížil, pozdravil se s Donem potřásání rukou. Dokonce mu pochválil vohoz. Bylo vidět, že byl Francesco nedočkavý a opravdu měl z toho radost, že jeho nový člen rodiny právě dorazil a včas. Potom ho odvedl do soukromé místnosti, kde už čekali i ostatní členové rodiny. Všichni seděli u dlouhého hranatého stolu a čekali, co se bude dít. Jimmyho volné místo bylo uprostřed vzadu, Don si sedl naproti. Všichni zůstali na svých místech, jen ještě přišel takový trochu ujetý chlápek, který byl zhruba v jeho věku aji se trochu podobali, jen tenhle byl trochu při těle. Don ho trochu napomenul, ale on začal vykládat něco o nějakých Španělkách, které to u gramofonu pořádně roztočili a nemohl si prý pomoc. Jedna z nich už prý na něho čeká doma s bublinkovou koupeli. Don mu jasně řekl, že jsou teď důležitější věci než nějaké jeho šlapky, ať už jsou bůh ví odkud. Doporučil mu, ať už se raději posadí a mlčí. Když se posadil, začal se dívat na Jimmyho velice úsměvným výrazem, jako by věděl, co je doopravdy zač, přitom se vidí jenom pár sekund. Jimmy se trochu klepal strachy rukama, protože netušil, co ten chlápek má za lubem, jestli ho náhodou netouží odprásknout. Seděli tam ještě další lidé, jeden takový starší pán s kulatými brýlemi, který seděl na pravé straně v blízkosti Dona, druhý seděl na levé straně v blízkosti šéfa rodiny, měl dobře učesané vlasy do zadu a tenký knír a tvářil se ne docela příjemným výrazem. Bylo mu též něco kolem dvaceti let. Pak už jenom kolem stály ty typické gorily, které tam slouží jako ochranci před hrozbou. Don se zhluboka nadechl a bylo vidět, že chce něco říct. Tahle schůze na dvanáctou začala být zahájená ,,Rád vás tu všechny vítám na této důležité schůzce, jelikož doba se mění a my zatím nevíme, jak to s námi půjde dál, lidi přicházejí a zároveň i odcházejí. Za těch pár let jsme přišli docela o hodně, ať už o své podniky, či cokoliv jiného, jako naposledy s tím skladištěm, se kterým jsme vydělávali hodně. Jsem ale proto rád, že se v těžkých chvílích neustále držíme a bojujeme jak nejlépe můžem, i když to prozatím vypadá více negativně než pozitivně. Ale my si to rozhodně nenecháme líbit a každý kdo nám bude nepříjemnej, to s ním taky skoncujeme, protože jsme rodina, která vždy dokazala všechno vyřešit, vždycky to tak bylo a tak to aji bude. Rád bych vám někoho představil.'' ukazuje na Jimmyho ,,Pánové, tohle Jimmy Traversa, náš nový člen rodiny.'' Jimmy se na Dona podíval, stejně jako se ostatní členové podívali na něj ,,Jimmy, jsem rád, že jsi nakonec mou nabídku přijal, jsem rád, že tě tu můžu vítat mezi nás, abys poznal ostatní. Jsi připravený zahodit všeho, co se ve tvé minulosti všechno stalo a jsi tak připravený začít nový život v této rodině, která je tvým novým otevřeným světem do života? Jsi připravený být jí věrný dokonce tvého života? Než řekneš své ano či ne, pamatuj si, pokud řekneš ano, už není cesty zpět a nejde už to vrátit, jak jsi jednou nahoře, už nemůžeš dolů zpět. Jak tedy zní tvé rozhodnutí?'' Jimmy se neustále díval a díval. Byl napřed docela zamlklý, ale vybavilo se mu, že pokud řekne ne, přijde o život on i jeho sestra, proto se zhluboka nadechl a vyslovil svou odpověď ,,Ano, jsem připravený sloužit vaší rodině, být věrný a položit za ní život, když to bude třeba. Jsem připravený zapomenout na svou minulost, co jsem dřív byl a hodlám začít a vykonávat to, co momentálně jsem, to jest má přísaha.'' Jimmymu začala celá místnost tleskat a Don to se samozřejmosti odkývnul ,,Výborně Jimmy, jsi nyní plnopravným členem naší rodiny, vítej doma synku.'' znovu začal tlesk, ještě větší než byl předtím. Ten co se na Jimmyho neustále usmíval, měl ze všech největší radost, jakoby to tušil a že se jednou těší, až si ho vezme do party. Ale ještě to úplně neskončilo tenhle rozhovor ještě neustále je a tak Don opět pokračoval ,,Teď dovol, abych ti představil tvý kolegy začnu tady od mé pravé ruky. To je Luigi Clementino, můj consigliere, který se stará o všechno, aby se něco nesemlelo, pokud budeš mít nějakej problém, obrať se na něj. Od mé levé ruky, to je můj syn Alex, tvůj podšéf rodiny, bude ti dávat různé úkoly a když je splníš, budeš dostávat i výplatu od něj, tak si to zapamatuj. No a ten blboun, co se neustále na tebe usmívá jak trotl s banánem v hubě, to je Daniel, největší klikař a živej bastard v tyhle rodině. Barmana Richieho už zřejmě znáš, Daniel tě jěště představí s dalšími lidmi, se kterýma budeš hodně spolupracovat. A Daniel tě všude povede a bude tě učit...'' Daniel musel radostně svému šéfovi skočit do řeči ,,Jupí! Já věděl, že se ke mne přidáš, budeme nejlepší kámoši, rád si s tebou pokecám..!'' Donovi trochu došla trpělivost, tak musel Danovi skočit do řeči ,,Danieli to stačí! Já vím, že máš radost z nového kamaráda, ale tohle není seznamovací večírek do hajzlu! Tak se uklidni.'' Daniel Dona poslechl a už raději nemluvil. Francesco se otočil opět na Jimmyho ,,Ještě jsem ti neřekl jednu ze základních zásad, všechny zažiješ až složíš oficiální přísahu, ale to bude ještě trochu dlouho trvat. Ta hlavní zásada je, nemotat se do cesty policistům, jsou na vyplatní pásce, takže tě otravovat nebudou, ale pamatuj si, jestli jednoho při akci zabiješ, ostatní ti pokoj už moc nedají a peníze už moc nepomůžou. Samozřejmě, ty už jsi celu zažíl a říkal jsi pravdu, ale tady tě upozorňuju, když tě budou zase vyslýchat, musíš mlčet a nic neříkat. Kdyby jsi o nás začal zpívat, bylo by to bráno, že jsi porušil Omertu a porušení tohoto zákona se trestá smrti luparou. Samozřejmě by jsme tě odtamtud hned dostali, o to se už s Luigim postaráme. Tak si to zapamatuj a hlavně nikdy se nepokoušej zabít někoho z naších lidi, aniž bych ti to přikázal, pokud tomu nemáš nějaký hlavní důvod, ale pokud ano, můžeš se mne a consiglierimu svěřit a my už to spolu nějak vyřešíme. A hlavně nezabíjej nevinné lidi, my nejsme jako lidé od Novesnického, trestáme pouze ty, kteří s námi vyjebou. To je asi to nejzásadnější, co bys měl dodržet. Je to všechno jasné?''
,,Ano Done Tatiani.'' odpověděl jasně a stručně Jimmy.
,,Dobře, to by bylo ohlédně tvého přijetí do rodiny, vše a nyní mám pro tebe první úkol, který musíš splnit. Pokud ho splníš, dostaneš svůj podíl.''
,,Co mám udělat pane?''
,,Vím Jimmy, že se chceš pomstít za všechno, co ti Novesnicky udělal, ale jelikož nemůžeme mu jen tak hned vyhlásit válku, protože nejsme ještě připravení a může to ještě pár let trvat, víme kdo napráskal Rusům celé to skladiště, našel se zrádce. Říká ti něco Brian Vinci?''
,,Cože? Můj šéf skladiště? To přece nemůže být pravda, sice se dřív choval jako debil, ale nikdy by nikoho nezradil, to musí být omyl.''
,,Není to omyl Jimmy, všechno máme od svých informátorů zjištěno, opravdu to byl tvůj bývalý šéf skladiště.''
,,Ale proč by to dělal? Vždyť už ho znám dva roky.''
,,I já jsem tomu nemohl uvěřit, nikdo z nás tomu neuvěřil ,ale bohužel je to tak. Proč to udělal, to se ho zeptej až s Danielem dorazíte k němu domu.''
,,Tak na co ještě čekáme? Rozstřílíme tu jeho zrádnou prdel na pět sraček!'' rozparádil se Daniel. Don mu to okamžitě zatrhl ,,Nezabijete ho! Jen mu dáte pár ran, aby si pro příště uvědomil, do koho se to sere. Pokud skončí na vozíku, je to v pořádku, ale nezabíjejte ho. To by byl pro nás šílený průser. Novesnicky by si tím myslel, že mu vzkazujeme vzpouru a to já nechci, alespoň ne teď. Dejte mu jen pár ran a trochu mu zdemolujte ten jeho byt o víc se už nestarejte. Myslím si, že baseballová pálka a holé ruce budou rozhodně stačit. Jak ho znám je to pěknej posera, na dělníky si dovoloval, ale jinak by se nejraději pochcal do kalhot. Raději se zdekuje a to bych mu aji doporučil.''
,,Tak jdem na to, pojď se mnou kamaráde, potřebujeme si ty věci vyzvednout.'' všichni včetně Jimmyho vstali a začali chodit svou cestou.
Mezitím co Daniel se přibližoval ke dveřím, Jimmy se neustále rozhlížel kolem a dívá se, jak si ostatní mezi sebou povídají. Jak se tak furt díval, střetl se se svým podšéfem Alexem, který se na něj tvářil velice záporným výrazem, jako by to vypadalo, že má chuť mu provrtat díru v hlavě ,,Poslyš, doufám že se ti u nás v rodině líbí.'' řekl se zlobeným výrazem Alex, Jimmy ten na něj koukal neutrálně až mu nakonec odpověděl ,,Jo, nestěžuju si.'' Alex jen kývnul hlavou a chtěl Jimmymu ještě něco říct ,,Dám ti jednu radu skladníku, buď tak laskavej a neser se do naších záležitostech, to že jsi novej, a že tě můj táta doporučil, ještě neznamená, že mi budeš podlejzat nohy..., jasný?'' Jimmy neustále nechápal, o co tomu člověku jde. Měl pocit, jako by se Alex chtěl nad ním povyšovat. Jimmy se začal tvářit víc naštvaně, a rozhodl se, že mu tohle neodkývne a nenechá si to rozhodně líbit. Oba byli mladí, tak si to zřejmě s ním vyříká jako chlap s chlapem ,,O co ti jde chlape? Máš se mnou nějaký problém? To že jsi nějaký můj podšéf, ještě neznamená, že se mnou budeš jednat jak s malým harantem! Pamatuj si, že já jedinej v tom skladu jsem přežil a jeden Rus, který se mi postavil do cesty, nedopadl moc dobře. Takže se mi teď skliď laskavě z cesty!''
,,Ty mi vyhrožuješ? Zabiješ poprvé v životě jednoho člověka a už jsi machr? No jo typickej nováček. Chceš jednu přes hubu skladníku? Málem jsi zapomněl s kým vlastně mluvíš!''
,,Klidně, do toho ty frajere!''
,,Fajn, řekl sis o to!'' Alex popadne Jimmyho obouma rukama za límce, ostatní členové si toho všimli a zřejmě tušili, co chce mladý Tatiani udělat. Když Alex začal nastavovat zápěstí a mířil rukou směrem na Jimmyho, okamžitě začali všichni reagovat, včetně Daniela, který si toho též všiml. Jimmy se začal rozčíleně víc cukat, aby Alex ho netrefil do obličeje. Bylo už všem jasné, že se ti dva chtějí prát, což museli tenhle bláznivý boj zastavit. Daniel popadl ze zadu Jimmyho a snažil se ho oddálit, to samé udělal Don a Luigi za Alexem, aby už k ničemu nedošlo. Všichni se snažili oba dva uklidnit, aby toho nechali. Samozřejmě se po zhruba dvaceti sekundách všichni uklidnili. Don jasně řekl Jimmymu a Danielovi, ať už vyrází, ti mezi tím začali opouštět místnost. Francesco si vzal svého syna na slovíčko, protože mu bylo jasné, že to byl on, který si se vším začal, to by jinak otec neznal dobře svého syna. Když stojí před ním, dá mu levou rukou facku do pravé tváře a bylo už jasné, co mu chce říct ,,Co to kurva mělo znamenat? Můžeš mi laskavě vysvětlit, proč neustále provokuješ nové lidi? Chceš jím snad ukázat, že jsi lepší než kdokoliv jinej, včetně já?''
,,To samozřejmě ne tati...''
,,Madonna mia, tak proč to děláš do prdele sakra?''
,,Já fakt nevím, asi jsem se nedokázal ovládnout, víš že nejsem zvyklý na nové tváře. Moc se omlouvám.'' otec ho chytne za obě ramena.
,,Já vím můj synu, já vím, ale prosím tě, dej mu šanci, je tu přece jenom novej. Jestli máš po mne vést tuto rodinu, musíš se ke svým podřízeným chovat rozumnějí. Nemůžeš se takhle povýšovat, jinak si tě nikdo v životě nebude vážít.''
,,Táto, já ti rozumím a budu se snažit být lepší.''
,,Mám tě rád Alexi, budeš skvělým nástupcem rodiny. Náš rod jen tak někdo nezníčí.'' obejme svého syna.
,,Promiň táto, teď musím něco udělat, jestli dovolíš.''
,,Ano samozřejmě.''
Poté co Alex si šel něco vyřídit, Jimmy a Daniel pomalým tempem vycházejí z baru na dvůr, kde je čekají další důležití lidé, které Jimmy musí nutně poznat. Daniel, který šel před něm mu chtěl něco jasně říct, nejspíš to, co se v místnosti odehrávalo ,,Sakra chlape, co tě to napadlo se takhle najednou prát s Alexem?'' Jimmy se trochu pousmál, ale pak jeho výraz tváře přešel k neutralitě ,,On si začal, si myslí, že když je něco víc, tak bude se mnou mluvit jak s malým blbečkem.''
,,Vím, vím jaký Alex je, ale nemusel jsi ho takhle vyprovokovat, příště když ti něco řekne, ignoruj ho. Věř mi, nemá to cenu se s ním takhle hádat, on je sice kliďas, ale pořád si na někoho hledá zlost, protože si myslí, že je lepší než tatínek. Francesco to ví moc dobře, ale pořád je Alex pro něj jasná volba a neustále na něj spoléhá, že povede rodinu líp. Upřímně řečeno, moc tomu nevěřím.''
,,To víš, jaký otec takový syn.''
,,Hele co se takhle víc seznámit? Tak tedy já jsem Daniel Bartolo, pro přítele Dan.'' natahuje k Jimmymu ruku. Ten na to přistoupil a podal jí taky.
,,Jimmy Traversa, pro přítele Jimmy.''
,,Fakt? A nemůžu ti říkat Jime?'' Jimmy se pousměje.
,,Na to zapomeň, neplním žádná přání a už vůbec ne tři.''
,,Hej, a je to opravdu celé tvé jméno?''
,,Dobře, Jimmy Valentino Traversa, stačí?''
,,Jo, Daniel Marcelo Bartolo, moc mně těší. Tak pojď jdeme za Michaelem.''
,,Za kým?''
,,Za Michaelem Toricellim, vidím, že máš holé ruce, potřebuješ pořádnou bouchačku a proto jdeme za ním.''
,,Já myslel, že jdeme mlátit a demolovat byt.''
,,To je taky samozřejmé, ale člověk nikdy neví a navíc pamatuj si, že bez pořádné bouchačky, není pořádný byznys. Mám pocit, že i něco podobného říkal i Al Capone. Navíc ty pálky seženeme též u něj, takže furt se zbytečně neptej a pojď. Jeho krámek je hnedka naproti.''
,,Dobře tak jdem na to.''
,,Tak se mi líbíš.''
Jimmy a Daniel pokračovali dál v cestě a byli už hodně blízko u krámku. Jimmy se jako vždy rozhlížel kolem a viděl ty baráky, jak z oken se dívá spousta lidi a kouří u toho cigarety, tak jak to udělal u sebe doma. Vypadalo to, jako by to byl jejích typický koníček. Ale už se radši nedíval a pokračoval dál po stopách Daniela. Ti už byli na místě a Dan začal otevírat dveře, ten dál Jimmymu znamení, aby šel dál za ním. Bylo vidět, že ten krám nebyl moc velký, ale zbraní tu bylo docela dost, kolem sebe plno samopalů a pumpovacích brokovnic. Pak vylezl z vedlejší místnosti čtyřicetiletý velice hubený týpek s přehazovačkou na pravé straně, ten si podal ruku s Danielem a zeptal se ho, jak se mu vede. Ten mu odpověděl, že je neustále furt nějaká práce. Ten se pak podíval na Jimmyho s překvapeným výrazem obličeje ,,Kdo to je Dane? Nějakej tvůj další kámoš?'' Dan se trochu pousmál, otočil se k Jimmymu a ukázal na něj prstem ,,To je Jimmy, náš nový člen. Jimmy, tohle je Michael, hlavní zbrojař rodiny. Řekni si co chceš a hned to dostaneš, že Miku?'' Michael ten se po americku usmál a natáhl ruku k Jimmymu. Ten se k němu přiblížil a podali si spolu ruce ,,To si kurva piš! Moc mne těší Jimmy, mám rád nové ksichty, hlavně když jsou mladé a čisté. Tak co to bude dneska chlapi?'' Daniel ten se o dva kroky přiblížil ,,Jdeme zmlátit jednoho buzeranta a trochu mu ten jeho byt upravíme do luxusu. Takže asi tušíš co chci. A Jimmymu dej nějakou pistoli, od té skladové tragédie si moc nezastřílel. Tak mu prosím tě něco nabídní.'' Michael mu na to kývnul hlavou ,,Dobrá, vezmi pálku tamhle ze skříně. Když už jsem prohrál svou sázku v baseballu, tak aspoň bude jinde užítečná. Ty počkej, nějaké ti vytáhnu.'' Michael se začal prohrabovat ve zbraních, Jimmy jenom zíral a čekal, jakou nakonec dostane. Poté mu to všechno položil na stůl ,,Takže, mám tu pro tebe tři nejlepší mrchy, tak si vyber kámo. Začnu od těch největších. Tohle je Magnum 27, dobře provrtá člověku díru, jen nevýhoda, že šíleně kope jako prase, ale tím je to větší prdel. Pak tu mám něco hodně menšího a to je Colt Detective Special, tahle ta malá mrcha se dá dobře schovat a na blízkost hodně kurevsky účinná. Ale na vzdálenost už pěkně na hovno. Přesto jí federálové milujou. No a pak tu mám největší klasiku a u nás ze všech nejoblíbenější, navíc je to natahovačka. Colt 1911, jedna z nejpřesnějších zbraní, co tu mám a která nikdy nezklame. Řekl bych, že tuhle bych ze všech nejvíce doporučil. Tak co chlapče, kterou?'' Jimmy velice váhal a váhal, kterou si nakonec má vybrat, s tím malým coltem už má zkušenost ze skladiště, ale už se rozhodl jí nepoužít. Ten Magnum mu přišel až dost velký, ta jedenáctka ho zaujala nejvíc a tak po ni sáhl hned ,,Áá, tak nakonec tahle klasika tě nejvíce zaujala.'' Jimmy si jí neustále hladil a kýval hlavou až se obrátil na Michaela ,,Můžu si jí vyzkoušet?'' Michael mu na to kývnul a řekl mu, ať jde do vedlejší místnosti. Je tam malá střelnice a ať to zkusí do toho pověšeného terče. Jimmy tam šel a pohrával si se svým novým mazlíčkem. Nedělalo mu problém sundat zásobník a přebít zbraň, jako by už někdy s tím uměl zacházet, přitom před tím požárem nikdy si ani jednou nevystřelil. Ani nedržel v ruce zbraň. Přesto mu nic nepřekáželo. Přebil colt a začal střílet směrem do terče. Michael se na něj ze zvědavosti díval a byl velice překvapený, protože Jimmy se uměl pořád dokonale trefovat. Jakmile mu došly náboje, vrátil se zpátky a jasně řekl, že chce tuhle zbraň ,,Počkej, ty nechceš zkusit i ty ostatní?'' Jimmy začal vrtět hlavou ,,Ne, s tou malou už zkušenosti mám, a ten velkej ocas je na mne moc velký. Nerad bych, aby mi to tlačilo na moje pohlavní orgány. Takže beru Colt 1911.'' Michael mu na to kývnul ,,Dobře, jak chceš, sám jsi se rozhodl. Ta zbraň je tvoje. Tady máš pár zásobníku s náboji a můžeš jít lovit.'' v tu chvíli promluvil na Jimmyho i Daniel ,,Tak co, už jsi hotový? Vypadá to, že si můžem vyrazit pro auto.'' Jimmy kývnul hlavou, vzal si svou zbraň se zásobníky a začal pomalu s Danem opouštět krámek. Ale Michael ještě chtěl něco říct ,,Poslyš Dane, doufám, že na tý palce uděláš spoustu hezkých skvrn, víš co, udělal bys mi velkou radost.'' Daniel jen mu s úsměvem na tváři odpověděl ,,Jasně Miku, bude mít více otisků než kdykoli předtím. To se spolehni ha ha!'' a tak oba dva opustili ozbrojený krámek.
Jimmy, který byl poslední, zavřel za sebou dveře a dále následoval Daniela, který držel na pravé ruce pravou nefalšovanou dřevěnou baseballovou pálku. Výraželi si vyzvednout nějaké pořádné auto. Garáž, kam oba mafiáni směrem vyrazili, byla hnedka za rohem a proto Jimmy bude seznámen s dalším chlápkem od rodiny. Nejspíš to bude hlavní mechanik rodiny, který dá rodině jakékoliv kvalitní auto. Daniel byl typ člověka, který jen tak potichu být nemůže a proto se musí vždy dost rozpovídat. Jimmymu to vůbec nevadilo, i když ten byl zase víc zamlklejší. Bylo ale jasné, že Daniel mu chce něco říct ,,Teď tě zavedu k Vincenzovi Pedrolovi, našemu hlavnímu mechanikovi. Zjistíš, že je to podstatě totální debil, jenže když si Don brál na kurz ty nejvíce vzdělané, neuměli se v tom autě pořádně šťourat, tak jako právě Vinci. Udělá ti klidně auto podle tvých představ, ať už ho koupíš nebo ukradneš. Navíc když nějaké auto ukradneš a zavezeš ho k němu, udělá všechno do detailů, aby se z toho auta nakonec stál tvůj majetek, takže nikdo ani policie nic nepozná. Takže v tom je dobrej, jinak se ho vyhýbej nebo nakonec budeš stejný magor jako on.''
Jak ho tak Jimmy poslouchal, po tomhle posledním slovu nejenom, že kývnul hlavou, ale zároveň se trochu pousmál, jelikož měl představu, jaký ten Vincenzo asi bude. Oba mafiáni byli už na místě a Daniel tak vešel do garáže jako první, Jimmy šel hned za ním.
Poté se Dan neustále ohlížel a zjišťoval, kde se ten retardovaný mechanik opět schovává. Někdy má Dan období malého dítěte, jindy zase velice vážného pána a potom už jenom zbyly u něj jen ty prostitutky a jeho drsná povaha. Jimmy ho napřed nechápal, proč se jeho kolega chová tak podivně, až mu nakonec bylo všechno jasné. Poté slyší jak někdo otáčí šroubem klíčovým nářadím. Už to bylo všechno jasné, byl to samotný Vincenzo Pedrola, který zrovna maká s jedným autem před nimi. Daniel proto se raději neodvážel křičet a volat a laskavě kopl do levých dveří auta. Vincenzo se vylekal k smrti, Daniel se začal smát a tak ze spodku auta vylezl. Byl hubený menší postavy s tenkým knírem a dobře učesaný ,,Sakra Dane, ty jsi se pěkně zbláznil! Málem jsem dostal šok, že mi nějaký darebák chce tuhle krasavici rozmlátit! Kurva!'' oba se začali docela smát, Jimmy jen trochu, Daniel víc a tak v plné energii mu na to řekl ,,Copak? Snad si to zase nešlohl nějakýmu Írčanovi? Jako by jsi už neměl s nimi dost velký problém.''
,,Kdepak, tohle jsem si poctivě koupil, jen ho prostě vylepšuji.'' všimne si, že do místa, kam Daniel kopnul bylo trochu poškozené, hlavně od laku ,,Kurva Dane! Ty jsi těma tvýma širokýma nohama poškrábal tomu autu lak, teď to zase musím dělat celý odznova!''
,,Hele klídek, jen takovej malej kousek ještě žádného mechanika nezabil, jen to trochu zase lákneš, maximálně na to polepíš žvýkačku.''
,,Jo ty jseš zrovna ten největší odborník na auta. Hlavně, že když dostaneš ode mne nové, tak se s ním vrátíš s hromadou šrotu. Jak ty to prosím tě děláš?''
,,To víš, s Rusama ani s fízlama není žádná řeč.''
,,O tom si ještě promluvíme, a hele, kdo je ten druhej?''
,,Jo, malém bych zapomněl, tohle je Jimmy. Právě u nás začíná.'' Jimmy i Vinci si spolu podají ruce ,,Tak ty jsi ten novej jo? Zdravím tě Jimmy, já jsem Vincenzo, pro kamaráda Vinci.''
,,Těší mě Vinci.'' odpověděl v dobré náladě Jimmy.
,,Nejsi nějak na mafiána moc hubený? To víš Dan si sem vezme tolikrát pořádnou gorilu!'' do toho mu skočil Daniel ,,Hele sklidni se, nebo ti tu šestnáctku, co držíš v ruce, vrazím do prdele! Je to můj kámoš, takže radši bacha. Máš dneska nějaký auto?'' Vincenzo jím ho ukázal, to auto stálo za ním byl to Ford DeLuxe-Five Window Rumble Seat Coupe z roku 1935. Pro někoho to nebyla až tak luxusní kára, ale pro kluky to bohatě stačí ,,Takže dneska pojedeme s tímhle jo?'' optal se ze zvědavosti Daniel, na to mu jasně Vinci odpověděl ,,Dneska nemám nic novějšího Dane, je s nimi málo kšeftů,'' poté se otočil k Jimmymu ,,Poslyš Jimmy, tohle co tu je obvykle, je pěkná rachotina sem rachotina tam, ale pokud něco dobrého ukradneš, udělám ti z něj tvůj majetek a klidně podle tvých představ to auto stvořím, jako když Bůh stvořil Adama a Evu.'' Dan mu na to odpověděl ,,Počkat, on je fakt stvořil? Já myslel, že stvořil dva zvláštní předměty, a to montérky a Vincenza Pedrolu.''
,,Polib mi prdel.''
,,Až někdy jindy, až třeba přestanu chodit po bordelech. No nic, Jimmy nastup si vedle, budu řídit.'' Oba si nasedli do auta, Daniel nastartoval vůz, Vinci ustoupil a tak se rozjeli a vyrazili splnit svůj první společný kontrakt.


O 45 minut později


,,To mluví Vinci vždycky tak legračně?''
,,Ani ne, to jenom, když máme hosty, nebo spíš nové členy. Ale dneska se mu to opravdu vydařilo. Ale víš kdy je s ním největší sranda?''
,,Kdy?''
,,Když si má zrovna vrznout a on se u toho počůrá do kalhot ha ha!''
,,Pane bože Danieli, ty jseš fakt tak neskutečný hovado. Kurva kdo tě to vychovával?''
,,To je dobrá otázka, vůbec nevím, svý rodiče neznám.''
,,To potom svědčí ty tvoje prasárny.''
,,Hele klídek, taky umím být normální.''
,,Kdy? Když ti spadne mýdlo na zem a potom u toho nadáváš?''
,,Pozor kamaráde, mám u sebe zbraň.''
,,To já taky.''
,,Tak už jsme tady, to je ten barák, bydlí až nahoře, takže tím líp. A pamatuj si, ani jedna jediná kulka, jenom ruce a pálka.''
,,Neměl bych to spíš připomínat já tobě?''
,,To je taky fakt, no nic, tady jsou pálky a můžeme se pustit do práce.''
,,Tak jo, jdeme na to.''
Oba dva vystoupili z auta a vyrazili tak k bytu až v posledním patře, kde je nečekaně schovaný pro Jimmyho starý známý.
Když došli až nahoru ke dveřím, řekli si, že Vinciho tak trochu překvapí, to byl hlavně Danův nápad, protože je jasné, že šéf skladiště neví vůbec, jestli je Jimmy naživu. Proto Dan řekl Jimmymu aby se schoval k levé straně dveří, aby si ho Vinci hned tak nevšiml. Jimmy samozřejmě svého parťáka poslechl a udělal to. Dan si schoval za zády svou dřevěnou baseballovou pálku a bylo tak vše naprosto připraveno. Nyní přišla ta správná chvíle zaklepat na dveře a bylo tak provedeno. Daniel zaklepal zhruba třikrát po sobě a potom bylo slyšet to jasné chození z druhé strany. Pomalým tempem se vchod otevíral a bylo vidět samotného šéfa skladiště, že se opatrně dívá. Nakonec tempo o něco zvýšil a dveře tak byli úplně otevřené. Ten se na Daniela díval s velikým překvapivým pohledem, jako by ho neviděl snad přes deset let nebo že by už věděl o co mu jde? Dal si obě ruce za záda a trochu nervózně uskakoval, tím se Daniel trochu víc pousmál ,,Zdravím tě Danieli, to je teda opravdu veliké překvapení, kde se tu bereš?'' Daniel se tvářil, jako by tu odpověď očekával ,,To víš, vidět staré známé tváře po dlouhé době je asi pro tebe hodně překvapující že?'' Brian zatnul zuby a zkoušel co nejklidněji dál konverzovat ,,A proč by ne? Náhodou jsem rád, že tě tu vidím.'' Daniel už jenom kývnul hlavou ,,Rád bych ti někoho ukázal, myslím si, že se znáte moc dobře.'' Vinci nechápal o co jde, poté se před jeho očima objevil Jimmy, byl z toho ještě více překvapený.
,,Zdravím vás šéfe.''
,,Jimmy...? To jsi ty? Jak je to možný? Já myslel, že jsi mrtvý.''
,,To poslední dobou slychávám často.''
,,A kde jsi vůbec byl?''
,,Měsíc v lapáku, nutili mne k falešnému přiznání a neustále mne mlátili.''
,,To je mi líto Jimmy, stejně jako je mi líto tvých přátel a mých zaměstnanců, byli to dobří lidé.''
,,Jo, a teď za to zaplatíš.''
,,Prosím?''
,,Slyšel jsi mne dobře, zaplátíš za to co jsi způsobil ty svině.''
,,Nemám vůbec tušení, o čem tu mluvíš.''
,,Však neboj, my to z tebe vymlátíme.''
Daniel vytáhl pálku a nastavil jí směrem k Brianovi, ten už zřejmě tušil, co chce udělat a Daniel si nemohl odpustit nějaké to slovo ,,Teď když dovolíš, trošku ti to tady vymalujeme.'' Dan ho praštil pálkou směrem k levému rameni, kdy v tu chvíli spadl na zem a držel se pravou rukou směrem ke zraněné kosti. Jimmy ho popadl za límec a odnesl ho dovnitř do bytu. Daniel šel za ním a za sebou pro jistotu zavřel dveře. Nebyl to zrovna nějak luxusní byt, dokonce ani ne moc velký, ale přesto tu nějaké cenné věci jsou, ať už se jedná o drahé vázy, obrazy, televize, gauč či další zajímavé nábytky. Daniel si dobře připravoval pálku, se kterou začne rozbijet první cennou věc a docela se mu zalíbila jedna váza, na které bylo vidět, že není odsuď, ale rozhodl se, že jí ještě nezníčí a začne tak od jednodušího. Vybral si pár dřevěných stoliček a jedné skříňky, která nebyla moc velká, tak jí parkrát omlátil a po té rukama hodil na zem. Brian z toho byl velice smutný a vnímal na sebe pocit zníčeného člověka, jako by čekal svůj soud, se kterým bude plnoprávně odsouzen k trestu smrti.
Jimmy ho neustále držel za pravý límec a nutí ho, aby viděl, jak přichází o to nejcennější co má. A potom přišla na řadu ta váza, ale než se do toho Dan pustil, Jimmy k tomu měl malou poznámku ,,Teď sleduj šéfíku, jak ti tady kolega zníčí to nejcennější co máš.'' Brian Vinci jen vrtěl hlavou a pak s velkým strachem odpověděl ,,Ne prosím ne! Ta váza je po mé babičce, která jí přivezla ze Španělska! Je to rodinné dědictví a nic cennějšího nemám! Prosím nechte jí být!'' zakňučel a Jimmy nejprve kývnul hlavou, ale potom mu jasně najevo odpověděl ,,To sis měl rozmyslet dřív, než jsi mě tam málem nechal chcípnout. Už dávno nejsi můj šéf, teď mým šéfem je Don Tatiani, který ti mimochodem s velikou laskavosti posílá pozdravy. A teď sleduj, jak tvá milá vázička přichází o život.'' Daniel se pořádně napřáhl a práskl tak pálkou směrem k drahé váze. Briana to velice vzalo a byl úplně bledý jak smrt. Jimmy dál s úsměvem palec nahoru směrem k Danovi ,,To byla přesná střela člověče!'' Jimmy potom zvednul Vinciho a podíval se na něj do oči ,,Tak a teď jsi na řadu ty zmrde! Já tě naučím zrazovat své přátelé!'' Jimmy se docela naštval a začal tak Vinciho mlátit. Napřed dostal několik pěstí do obličeje a potom kolenem asi pět ran do břicha a potom už dostával jenom kopance do zad. Daniel mezitím šel demolovat do další místnosti. Poté ho Jimmy hodil zpátky na zem, čupl si a dál mu dalších pár ran do obličeje. Musel se zhluboka nadechnout, protože byl tak rozčílený jako nikdy předtím ,,Proč jsi to udělal...? Kurva proč?'' Vinci mu neodpovídal, i když byl docela zmlácený, byl pořád schopný mluvit. Ale nechtělo se mu odpovídat, tak Jimmy rychle vytáhl svůj colt a namíříl jí k hlavě. Opět se mu nechtělo odpovědět na otázku, i když měl docela strach a obával se, že to Jimmy opravdu zmáčkne. Nakonec tedy vystřelil, ale naštěstí vedle, jinak by porušil svůj kontrakt. Daniel to samozřejmě uslyšel a byl se podívat co se děje. Pak viděl Jimmyho jak na Vinciho míří zbrani ,,Co to kurva děláš Jimmy! Přeskočilo ti? Řeklo se jasně žádné zbraně!'' Jimmy se poté podíval na Dana ,,Tenhle kamarádiček nechce s námi spolupracovat a myslí si, jaký je tvrďák!'' poté už došla Vincimu trpělivost a raději začal hysterčit a říkat pravdu.
,,Dost! Jen prosím už přestaň!
,,Tak mi řekni, jak to doopravdy bylo a chci to vědět hned!''
,,Nemohl jsem nic dělat, oni za mnou přišli a vyhrožovali mi smrti.''
,,Kdo to byli ti oni?''
,,Rusové!''
,,Byl to Novesnicky, který tě podplatil, abys celé skladiště napráskal? Co si tím ten rudý magor od toho sliboval?''
,,Doneslo se mu, že se vaší rodině opět daří a že jste zase mocní! A to on nemohl snést. Stalo se to poté, co jsem opustil skladiště a před budovou mne tam chytli a vyhrožovali mi zabitím, nechtěl jsem ti ublížit Jimmy, já vůbec nevěděl, že chce Novesnicky zapálit sklad a všechny vás povraždit. Myslel jsem, že mu jde jenom o pár informaci. Ale já jsem to tak nechtěl..., přísahám! Musíte mi oba věřit!''
,,Ty máš takový štěstí, že mi Don zakázal tě zastřelit, protože mi ty hajzle za to nestojíš!Až se dáš dohromady, sebereš se a navždy vypadneš z města, ať už tě tady nikdy neuvidím. Vrátíš se a bude to tvůj poslední výlet v životě. Rozuměl jsi mi dobře ty šmejde?''
,,Ano..., ano!''
,,Fajn, co ty skončil jsi?''
,,Jo vypadá to že jsem též hotov, ta kuchyň nemá cenu demolovat, moc tam toho není.''
,,Dobře, tak jdeme pryč.'' rozhněvaný Jimmy šel kde dveřím napřed, Daniel s basebalkou v ruce šel za nim a zavřel tak za sebou dveře, kde oba nechali dobitého Briana Vinciho.