Elf a čarodějka- Magický diamant (část čtrnáctá)

Elf a čarodějka- Magický diamant (část čtrnáctá)

Anotace: 14. Kapitola Únos, nepovedené kouzlo a neshody.....UPOZORNĚNÍ! teď nějakou dobu neočekávejte pokračování, možná tak více než měsíc. Začala jsem s něčím jiným a na tohle mi možná nezbyde čas. Ale nevím jistě. Děkuji ;)

Sbírka: Elf a čarodějka - Magický diamant

14.Kapitola – Únos, nepovedené kouzlo a neshody

Noc naštěstí byla klidná, takže se mohla Unigva odpočinout, ale stejně poslouchala a na půl spala. Ucítila na svém obličeji teplé světlo. Otevřela oči a uviděla ranní slunce. Posadila se rozhlédla se po ostatních. Sean a Eris byly zase v trapu, Veras taky i se svým mečem, takže s ním šel cvičit k potoku, který míjeli a Nesmin s Rannykem leželi vedle sebe. Vstala, vzala si věci, že se půjde převléci, když si všimla, že se na ní Nesmin dívá. Přikývla, že je vše v pořádku, přehodila si batoh s věcmi přes rameno a odešla k nejbližší jeskyni.

Byla v úplné tmě, ale ona viděla stejně dobře, jako na světle. Sáhla si na záda a jak čekala, látka byla úplně namaděru. Sundala to ze sebe a převlékla se do čistého. Roh, který zdědila po dědovi si přivázala k toulci se šípy, luk si přehodila přes rameno a meč, který jí půjčila Nesmin si přivázala k opasku.

„Unigvo, jsi tam?“ vykřikne někdo z venku.

„Hned jsem venku, Eris.“ Když vyšla ven, uviděla Eris, celou od Karnoxské krve. Podívala se jí do očí a viděla, že se v nich mísí překvapení se záští.

„Teda, kde jsi vzala tak krásné oblečení?“ zeptá se jí Eris.

Unigva na sobě měla volné tmavě modré triko s dlouhým rukávem, úzké černé kalhoty a tmavě modré kozačky.

„To jsem si ušila sama.“

„Je to krásné.“

„Jak na tebe koukám, měla by jsi se taky převléci. Jsi celá od krve.“

„A kde asi? Brácha je bůh ví kde, Sean je u jezera a Nesmin s Rannykem leží u ohniště.“

„Tak běž do jeskyně a já ti přinesu louči, abys tam viděla.“

Unigva odešla k ohni a přinesla jí k jeskyni a zakřičela dovnitř: „Eris jsi tam?“

Tam-tam-am-am. Řekne ozvěna.

„Pomoc! Někam jsem se propadla!“

Padla-padla-la-la.

Unigva vběhla dovnitř a hledala jí. Nikde jí však neviděla, ani žádnou propast. „Kde jsi?“

Jsi-jsi-jsi.

„Vrať se pár kroků zpět. Prošla jsi kolem mě!“

Mě-mě-mě.

Unigva se vrátila a uslyšela zakuckání. Posvítila loučí zpět na stěnu a uviděla puklinu ve zdi. Podívala se dolů a uviděla Eris, která tam stála a koukala na ní.

„Podej mi ruce. Vytáhnu tě,“ řekne jí Unigva.

Eris natáhla ruce a překvapila jí Unigvinina síla. Sedla si na zem a poděkovala jí. Unigva jí podala louči a odešla ven. Eris na ní koukala, ale potom se převlékla do svých náhradních šatů. Měla černé úzké triko, bílé kalhoty a černé dlouhé kozačky. Zapnula si pásek a připnula si k němu oba meče a dýky. Vyšla ven z jeskyně a uvědomila si, že si nechala uvnitř oblečení. Běžela zase zpět a když už měla oblečení v ruce, začala jí bolet hlava.

„Eris, spojil jsem se s tebou, kvůli tomu, abys mi konečně věřila. Vrátím ti tvoji moc, ale zatím musím udržovat dojem. Tak mi zatím věř.“

„Terraku, ukonči okamžitě to spojení a jestli se s někým budeš chtít znovu spojit, tak trochu zmírni tu bolest.“

„Promiň.“

Spojení se přerušilo a Eris se mohla postavit na nohy, protože při té bolesti si sedla. Vzala oblečení a vyšla ven. Přišla k ohni a hodila špinavé oblečení na svoji deku.

„Co se stalo?“ zeptá se Nemsin.

„Nic, co by se dělo?“ odpoví jí.

„Proč jsi se převlékla?“

„Tak proč asi. Měla jsem všechno oblečení od krve Karnoxů a své vlastní.“

„Aha.“

„Nevíš, kde je Veras?“ zeptá se Rannyk.

„Od večera jsem ho neviděla,“ řekne mu Eris.

„Já taky ne,“ přidá se Nesmin.

„Hele Seane, viděl jsi Verase?“ zeptá se Rannyk.

„Od večera, ne.“

Přišla k nim Unigva a něco jim nesla.

„Co to je?“ zeptá se Eris.

„Meč tvého bratra,“ odpoví jí.

„Kde jsi ho našla?“

„Na zemi a u něj byl vzkaz.“ Unigva vyndala papír a podala ho Eris. Všichni se nad papírkem sklonili a za chvilku Sean řekl: „To je škrabopis. Kdo to psal?“

„Terrak,“ řekne Nesmin.

„Od něho bych teda nechtěl dostat dopis,“ řekne sarkasticky Rannyk.

„Nech si toho, hlavně, jestli to někdo přečte,“ řekne Sean.

„Je tam napsáno, že ho unesli,“ řekne všem Unigva.

„Proč ho chtějí? Vždyť už ví, kde ten kámen leží,“ řekne Eris.

„On jediný, ví přesně kde,“ odpoví jí Sean.

„Vždyť to zapomněl,“ řekne Rannyk.

„Říkal přeci, že kdyby se tam octl znovu, věděl by kde,“ odsekne mu Nesmin.

„Musíme tam být první. V nejbližším městě ustájíme koně a potom poletíme na dracích. Jestli s tím teda budou souhlasit,“ řekne Eris.

„Zavolám je.“ Sean se spojil se Strikrem a řekl mu: „Přileťte sem, za chvilku letíme.“

Zabalili si věci a Nesmin s Rannykem, nasedli na koně a Unigva už chtěla běžet, ale Nesmin jí zarazila.

„Vezmi si koně Verase. Stejně na něm nemá kdo jet a prozatím i jeho meč.“

Unigva přikývla a nasedla na verasova koně. Tři z nich vyrazili napřed a Eris se Seanem čekali na Strikra s Enni.

„Jsme tady,“ uslyší nad sebou.

Na mýtinu dosedli draci, elfové si vzali věci a vylezli jim na hřbet.

„K nejbližšímu městu, tam někde přistaňte,“ řekne jim Eris.

Draci vzlétli a Eris zase jako obvykle sledovala okolí. Podívala se na les a něco tam zahlédla.

„Enni, mohla by jsi sletět trochu níž?“ zeptá se jí.

Přikývla a sletěla asi o dvacet metrů níž. Eris se zadívala do lesa a chvíli se jí zdálo, že tam vidí armádu, ale když si promnula oči, jestli vidí dobře, už tam nic nebylo. „Děkuji. Můžeš zase nahoru.“

„Co jste tam hledali?“ zeptá se Sean.

„Myslela jsem, že tam něco vidím,“ odpoví mu Eris.

„Támhle vidím vesnici, kousek za ní je řeka, tam přistaneme,“ oznámí jim Strikr.

 

* * * * *

 

„Pojď ty člověku!“ křikne na něj skřet a zatáhne za provaz, kterým mu svázali ruce.

„Cítím přítomnost draků,“ řekne Zara, která šla jako první.

Terrak nic neřekl, ale i on věděl, že draci jsou hodně blízko. Aspoň, že napsal ten vzkaz. Každou chvíli se díval po zajatci, protože  pro něj to bylo dost těžké předstírat, že patří k ní.

„Terraku?“

„Ano paní?“ řekne Terrak a přijde k ní.

„Musíme se přemístit, protože nás Eris sleduje.“

„Myslíte, že to zvládneme až na ostrov?“

„To nevím, ale můžeme to zkusit. Běž na konec a tam se soustřeď. Já budu tady. ZASTAVTE SE!“ vykřikne na svoji armádu Zara.

Terrak přeběhl na konec a tam se zastavil. Když viděl, jak se na něj Veras podíval, jenom naznačil, že bude všechno v pořádku. Zavře oči a začal si něco mumlat. Ucítil škubnutí a když otevřel oči, byl na konci armády a před ním se Veras skoro pozvracel. Podíval se na zem a uviděl, že je na písku. Když se otočil, viděl jenom vodu.

„Vau, mi to dokázali!“ vykřikne Terrak.

Několik skřetů se na něj otočilo, ale Terrak si hned uvědomil co ho to popadlo a tak řekl: „Ehm, to….jenom….že…..to je jedno.“

„Pokračujeme! Přiveďte mi sem bratra Eris!“ vykřikne rozkazy Zara.

Veras se bezradně podíval po Terrakovi, ale ten ho jenom zpražil pohledem.

Skřet ho táhnul za Zarou, ale Veras se pokoušel vzpírat.

„Řekni, kde je ten kámen. Pokud mi to řekneš, možná tě nezabiju,“ řekne mu Zara, když k ní došel.

„Nikdy, ti to neřeknu,“ odsekl jí Veras a plivl jí na botu.

„V tom případě si to najdu sama. Někde ho svažte. Nejlépe v naprosté tmě. Možná se umoudří,“ řekne pár skřetům Zara.

„Nikdy to nenajdeš! Bez mojí pomoci, nikdy!“ vykřikne naštvaně Veras.

Zara se na něj otočila. „Počkejte!“ poručila skřetům. Zastavili a otočili Verase čelem k ní.

„Když mi teda nechceš pomoct s hledáním, tak mi alespoň v něčem vypomůžeš,“ pošeptala mu Zara.

„Nikdy!“

„Nebudeš mít na vybranou. Budeš muset zabít Eris, svojí sestru.“

„To neudělám! K tomu mě nedonutíš!“

„Ale donutím,“ řekne klidným hlasem. Zara si něco řekl, sama pro sebe a potom přistoupila k Verasova, který se divoce zmítal v naději, že se vyprostí skřetům ze sevření a uteče, natáhla ruku obličeji a dotkla se jeho čela. Z jejího prstu vyšel černý dým a omotal se kolem Verasovi hlavy. Hned na to zmizel a Verasovi klesla hlava na ramena. Zakletou dýku, kterou mývala u sebe, mu dala za opasek.

V jeskyni ho svázali a hodili do kouta. Když odešli, Veras zůstal v té naprosté tmě úplně sám. Kroutil sebou, aby se pokusil, alespoň  trochu uvolnit provazy. Naneštěstí byly natěsno utažené, takže s tím vůbec nepohnul.

Když už si myslel, že tam sedí hrozně dlouho, přišlo mu, že se tma rozestupuje, jakoby někdo přinesl světlo.

„Je tam někdo?“ zachraptí Veras a otočí hlavu ke světlu, které vycházelo z hlubin jeskyně.

Musel přivřít oči, protože ta záře byla silnější a ucítil dusot kopyt. Kolem něj proběhlo stádo koní, ale když otevřel oči uviděl jednorožce. Nejdříve nevěděl, odkud ta záře vychází, ale když se jeden z nich zastavil a přistoupil k němu, všiml si, že ta záře vychází z jejich rohů.

„Proč nejdeš s ostatníma?“ zeptá se Veras a uvědomil si, že si tu vlastně povídá s koněm. Jednorožec natáhnul k němu hlavu a projel jím zvláštní pocit, jakoby mu někdo říkal, ať se nehýbe. Jednorožec se sklonil níž a svým rohem mu rozřízl provazy. Veras na to nejdříve koukal, jako na zázrak, ale potom se podíval na jednorožce a řekl: „Děkuji.“

Jako by jednorožec rozuměl, přikývnul a odklusal pryč.

Veras se pomalu zvednul a vyšel z jeskyně. Nejdříve se obával, že by tam někdo hlídal, ale mýlil se. Žádná stráž tam nebyla, ani nikde nikoho neviděl. V klidu vyšel ven a porozhlídl se. Musel přemýšlet, kde ten kámen je. Možná, že se na to přinutil zapomenout, ale musí ho najít, protože jinak si ho nějak nejde Zara.

„Snad sem co nejrychleji dorazí ostatní. Bez meče si tu připadám dost bezbranný,“ říká si Veras.

 

* * * * *

 

„Kde jsou tak dlouho?“ zeptá se Eris.

„Každou chvíli jsou tu,“ odpoví jí Strikr.

„Vidíš je?“

„Jo. První běží Unigva, ti dva se tam předhánějí.“

„To je jim podobný.“

„Jsem tu. S kým letím?“ zeptá se Unigva, která se tu náhle objevila.

„Ehm….se mnou,“ odpoví jí zaskočená Eris.

„Kde jsou Nesmin a Rannyk?“

„Měli by tu každou chvíli být,“ odpoví jí Strikr.

„Aha.“

„Jsme tu,“ řekne zadýchaný Rannyk.

„To vidím,“ řekne naštvaně Eris.

„Co jí je?“ zeptá se šeptem Rannyk.

„Je naštvaná, že nám to tak dlouho trvalo. Neví co je s jejím bráchou. Tak se jí nediv,“ odpoví mu Nesmin.

Eris je slyšela, ale neřekla na to nic. Vyskočila na hřbet Enni a pomohla tam vylézt Unigvě. Sean jim tam hodil všechny věci a naznačil Nesmin a Rannykovi, aby šli za ním. Vylezli na hřbet Strikrovi a za pár chvil vzlétli, když se k nim přidala Scare, která byla v lese.

„Můžeme?“ zeptá se Scare.

Všichni přikývli a Scare vyletěla jako první, za ní hned Enni a po ní Strikr. Při letu si Unigva i Eris užívali ten výhled, ostatně jako vždycky. Unigva si všimla, že už jsou jen kousek od moře, ale nikde neviděla ostrov.

„Jak jsme daleko od Ostrova?“ zeptá se Unigva Enni.

„Několik hodin cesty,“ odpoví jí.

„Nebude vám vadit, když přistaneme ještě před tím, než se dostaneme nad moře?“ zeptá se Eris.

„Proč?“ zeptá se Unigva.

„Musíme se alespoň najíst a draci to určitě uvítají, když se ještě před bitvou někde zastavíme, že?“

„Jistě. Až tam dorazíme, nebude čas na odpočinek,“ přitaká Enni.

„Přistaneme někde blízko moře a tam se najíme,“ zakřičí Eris na Seana a Strikra.

Strikr se na ní ani nepodíval, stejně tak to udělal Sean. Nesmin a Rannykovi přikývli a dál si nevšímali okolí.

Scare, která letěla napřed už přistála. Našla dobré místo, kde nebudou nikomu na očích. Bylo to prostřed hustého lesa, kde byla mýtina.

  Enni přistála a strhla sebou několik stromů.

Eris se podívala po těch stromech a smutně se usmála.

Strikr přistál vedle nich a hned z něho seskočil Sean. Vypadal nasupěně. Když si toho všimla Unigva, hned na to upozornila Eris, která ještě pořád koukala po stromech.

Seskočila z Enni a běžela za Seanem, který zatím zmizel v lese.

Rannyk si všimnul, že přistáli a tak seskočil dolů. Nesmin hned za ním. Unigva už měla všechny věci dole.

„Kde je Eris se Seanem?“ zeptá se Nesmin.

„Spíš bych se měla zeptat, co jste mu vy dva udělali!“ vychrlí na ni Unigva.

„Co?“ zeptá se nechápavě Rannyk.

„Tak vy to nevíte? Mám se raději zeptat Strikra?“ zeptá se Unigva.

Rannyk přikývne a Nemsin s ním.

„Strikre? Co udělali ti dva Seanovi?“

Strikr nevnímal. Díval se před sebe a ani nemrknul.

„Co s nimi je?“

Enni pokrčila rameny a Nemsin s Rannykem ani nedutali a vyvalili oči.

„Tati, halo!“ vykřikne Scare a vzlétle na úroveň otcova obličeje. Nehnul ani brvou.

Unigva něco zkusila. „Jsou tu Mowerdi!“

Nic. Teď už musela pro Eris.

 

* * * * *

 

„Seane, počkej!“ vykřikne Eris. Vůbec jí nevnímal. Doběhla k němu a chytila ho za ramena. Vypadalo to, jakoby jí vůbec nevnímal. „Co ti je?“

Sean šel dál, i když ho Eris držela.

Eris měla co dělat, aby ho zastavila, byla o něj opřená celou vahou, ale jako by to vůbec nevnímal.

„Stůj už!“ vykřikne na něj. Dívala se mu do očí, vypadalo to, jako by se koukal skrz ní a jí vůbec nevnímal. Vrazila mu pár facek. Stejně se nic nestalo, vůbec jí nevnímal.

„Eris!“ vykřikne Unigva. Přiběhla k ní a hned se zaměřila na Sean a pomohla jí ho zastavit.

„Co se děje?“ zeptá se Eris.

„Co mu je?“ zeptá se zároveň Unigva.

„Nevnímá mě a teď mi řekni co se děje,“ odpoví jí Eris.

„To stejný se stalo Strikrovi.“

Eris se na ní udiveně podívala. „Co se tady zase děje.“

„To teda nevím.“

Eris něco napadlo. „Oba byly v přítomnosti Nesmin, že?“

Unigva přikývla. Nevěděla kam tím Eris míří.

„Tak je to jasný. Musíme za Nesmin.“

„Proč?“

„To ti vysvětlím potom. Teď mi pomož odtáhnout Seana.“

Unigva chytla Seana za ramena a pokoušela se ho společně s Eris otočit. „Sakra, co se s nimi děje?“

Bylo docela těžké otočit Seana. Když se jim to už konečně podařilo. Nemuseli ho už držet šel sám. Eris si vůbec neuvědomila, že byla tak daleko od mýtiny. Bylo tu docela šero. Když se podívala nad sebe, jenom několika skulinami se sem dostalo světlo. Na tom lese bylo něco zvláštního, něco, co se jí nelíbilo. Měla z něj divný pocit.

„Kam jste zmizeli?“ zeptá se jich hned Rannyk, když vylezl z lesa.  

„Nesmin, ty nám budeš muset něco vysvětlit a Rannyku, byly jsme v lese a snažili se přesvědčit Seana, aby konečně zastavil, ale copak je to platný? Scare, prosím tě, zástav ho!“ vykřikne nakonec Eris.

Scare jí poslechla a vběhla Seanovi do cesty.

„Co bych vám měla vysvětlovat?“ zeptá se Nemsin.

„Vždyť si je oba začarovala!“ vykřikne Eris.

„Já?“ zeptá se nevěřícně Nesmin.

„Jo. Jediný, kdo byl v blízkosti těch dvou a má čarovný schopnosti, jsi ty,“ vmete jí do obličeje.

„Já jsem nic neudělala,“ řekne na obhajobu Nemsin.

„Počkat. Nesmin vážně nic neudělala,“ řekne Rannyk.

„Nemusíš to vůbec vědět. Když jsem vás dva začarovala, aby jste se nezabili, Sean o tom neměl ani páru,“ vysvětlí mu Eris.

Nesmin sklonila hlavu. „Dobře, přiznávám byla jsem já, ale byl to omyl. Nevím, jak to vrátit zpět.“

„Kdybys to nezapírala. Mohla jsem ti říct rovnou, jak to zrušit,“ řekne jí nahněvaně Eris.

„Promiň.“

„Začneme nejdříve Seanem. Pro tebe to bude jednoduší, protože si to nejdřív musíš vyzkoušet na menším objektu.“

Přišli k Seanovi, který se nechtěl zastavit, i když ho Scare držela. Vypadala vyčerpaně. Eris řekla Nesmin postup, který má udělat, ale přesto chtěla, aby opakovala po ní. Eris si sedla na zem, do tureckého sedu, zvedla ruce do vzduchu a počkala, až to udělá i Nesmin.

„Kary vew sie oderch,“ začala odříkávat Eris.

Nesmin to po ní celé zopakovala.

„Faxdo urfer sie konur,“ dokončila zaklínadlo Eris.

Nesmin znovu všechno zopakovala a potom byla v transu.

 Eris se zvedla ze země a přistoupila k Seanovi. Pro jistotu si stoupla za něj, kdyby upadl do mdlob. Když už si myslela, že to trvá příliš dlouho, Sean sebou cuknul a potom na ní spadl. Překvapilo jí jak je těžký, ale přesto ho pomalu položila na zem.

„Konečně,“ řekne Scare a plácne sebou o zem.

Eris se usměje a potom počkala na Nesmin, až se trochu probudí. „Teď vstaň a přistup k Strikrovi. Musíš použít více síly a lépe se soustředit, jinak Srikr upadne do mdlob, jako Sean a to by mohlo špatně dopadnout. Nesmin přikývla a Eris na ní poznala, že je vyčerpaná.  „Dobře jí tak, příště už si bude dávat pozor!“ říká si v duchu Eris, ale věděla, že za to vlastně Nesmin nemůže, protože svou vrácenou moc, ještě tolik neovládá. Pozorovala jí z dálky a sledovala jak jí to jde. Tentokrát neslyšela žádná slova a tak doufala, že si je odříkává v duchu.

Za několik chvil Strike potřásl hlavou a řekl: „Co se stalo?“

Enni k němu přišla a řekla: „Byl to omyl. Nesmin tě začarovala.“

Strikr se podíval na Nesmin, která sklonila hlavu studem.

„Omlouvám se. Nechtěla jsem.“

„Nic se neděje. Vím, že se něco takového může stát i nejlepším čarodějkám.“

Nesmin přikývla a potom odběhla za Seanem. Když k nim doběhla, Eris kývla na souhlas, že bude v pořádku. 

Autor malavydra, 15.06.2013
Přečteno 395x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí