Laura- 11.kapitola

Anotace: Zklamání...

„Lauro, pojď se mnou.“ Limerot budil Lauru. Nechtěl jí nic udělat, ale unést ji musel. Ten, který zradil, jeho otec, mu vše vysvětlil. Limerot nevěděl, co by bylo správné udělat. Bud´ dá princeznu otci nebo jeho otec zemře. Řekl mu, že by ho zabil Temný rytíř. Limerot otce musel zachránit,ikdyž to bude stát Lauru život. A nejenom jí. Všem lidem, kteří žijí v království a možná i mimo něj. V podvědomí se utěšoval myšlenkou, že Laura Temnému rytíři znovu unikne. Neměl ani tušení, že všechno bude mnohokrát horší, než si myslí.

Laura šla lesem s Limerotem. Když ji probudil, a řekl jí, aby šla s ním, na nic se nevyptávala. Jen šla s ním. Bylo to zvláštní. Takový pocit ještě nezažila. Jemné světlo měsíce pronikalo přes větve stromů, které lehce šuměli, a ona šla s Limerotem. S člověkem, který ji chtěl zabít, ale přidal se na její stranu, s člověkem, se kterým když mluvila, jí běhal mráz po zádech. Bylo jí krásně, tak jako nikdy jindy. Její krásný sen se záhy změnil v děsivou noční můru.
„Pomaleji už to nešlo?“ Ten, který zradil, stál před nimi.

Laura se podívala na Limerota. „ Ty ho znáš?“ Limerot jen sklopil oči a špitl. „ Promiň“ Laura tomu nevěřila. Jak ji mohl tak zradit! „ Já ti věřila!“Nadechla se. Bylo jí, jako kdyby jí vyrvali duši. Chtěla brečet, kopat, prát se, aby nemusela na nic myslet. Chtěla Limerotovi pořádně vynadat, ale to už nestihla. Zatmělo se jí před očima a klesla v mdlobách na zem.

„Kde je Laura?“ ptal se Adam Adriena. Ten mu odpověděl, že neví. Adam měl o Lauru starost a tak nejdřív nepostřehl, že zmizel i Limerot. Když to řekl Adrienovi, tak se na něj Adrien vítězoslavně podíval. Adrien jen čekal na příležitost, aby mohl Limerota pomlouvat.
„ Náš malý kamarád se pěkně vybarvil, co?“ Adam zbledl. Nevěřil, že by byl Limerot zrádce, ale vše tomu nasvědčovalo. Otočil se a spolu s Adrienem šel hledat Lauru.

Limerot uložil Lauru na měkkou trávu pod stromem. Nebylo mu lehko u srdce. Nejraději by se probodl dýkou, aby tahle hrozná noční můra skončila. Napadlo ho, že by Lauru Temnému rytíři vydávat nemusel, ale z myšlenek ho vytrhl jeho otec. „ Na co čekáš, už musíme jít!“
Limerot zvedl Lauru a šel za otcem.

„ Tak takhle jsi to vymyslel!“ smál se Temný rytíř. „Zabitím princezny získat království a všechny porazit! Výmluva, že bych tě zabil, je dokonalá. Za to, že dostanu princeznu, tě nechám žít a toho mizerného kluka taky. Zrádce, který posloužil, to jsem ještě neviděl!“ Temný rytíř se nemohl dočkat, až uvidí zmatený výraz Toho, který zradil. Princeznin výraz bude ale daleko lepší, až se mu dostane do spárů!