Svobodná věda (I/24)

24.

Minule: Jarten je veleknězem bohyně Jasny a vyřizuje své povinnosti v Harmelu.

--- --- ---

Jarten přišel na faru v Harmelu a zamířil do svého pokoje. Hned za chvíli za ním přišel Lukret.

„Zdravím vás, kolego, vítám vás doma. Prý máte zajímavé ekumenické zkušenosti.“

„Ano, nějak se mi přihodilo, že se mi zjevila bohyně Jasna a pak jsem byl ustanoven veleknězem jejího kultu.“

„To je jistě zajímavé, jenže vy jste především knězem Velkého Tvůrce. Měl byste se vzpamatovat a zapojit se do našeho farního života.“

„Nevím, jestli to ještě půjde, pane faráři, přece jen jsem byl dlouho mimo, mám teď jiný názor na svět. Velký Tvůrce pro mne už není jediným Bohem jako před tím.“

„Nikdo po vás nechce, abyste vyznával Velkého Tvůrce jako jediného Boha, rozhodující je, že mu budete především sloužit, myslet si můžete co chcete.“

„Pokusím se, abych se zapojil, jen mě trápí osud společenství církve bohyně Jasny v Galdě. Uctívání naší Paní se účastní stále více lidí, církev Velkého Tvůrce by to mohla brát jako újmu. Mohu zde zůstat jen tehdy, když bude společenství v Galdě svobodné. Pokud by existovala možnost nějaké persekuce, musím být s nimi.“

„To jste tak velmi loajální k těm lidem?“

„Bohyně Jasna je skutečná, pane faráři, její vyznavači mají právo uctívat naši Paní svobodně.“

„Co se týče mě, nebudu praktikovat žádné aktivity proti církvi bohyně Jasny. Stanovisko naší církve je jasné: nesouhlasíme, ale tolerujeme.“

„V tom případě zůstanu s vámi. Můžu nyní sloužit bohoslužby se vším všudy, dostalo se mi jistých magických schopností.“

„To je velmi dobře, že jste v sobě našel nadání k magickým úkonům. Pochopitelně vám umožním řídit svaté pozdvihování, budu jen rád, když se zapojíte do života církve co nejvíce.“

Lukret odešel a Jarten osaměl. Seděl ve svém pokoji a hlavou se mu honily vzpomínky na jeho poustevničení, klášter i společenství v Galdě. Na jednom člověku zase až tak nezáleží, rozhodující je obecné mínění.