Svobodná věda (II/21)

21.

Minule: Nimumagnus zjišťuje, že má Zimika magické nadání. Ta se ihned začne učit svoji moc využívat. Možné problémy jsou na střeše. Třeba proto, že Zimika prokleje krále Beldanů Umara.

--- --- ---

Umar seděl už druhý den bez hnutí na trůně a hleděl vytřeštěným zrakem před sebe. Sloužící povolali Ostrena, aby se ujal vlády nad Beldany. Vládl strach o krále a taky se začaly ozývat hlasy, že je třeba zvolit krále nového.

První magikus Beldanů Taren krále pozorně vyšetřil a pak stanovil ortel: král byl napaden cizí magickou mocí, kterou on nedokáže zvládnout. Ostren poručil Tarenovi, aby zjistil původce králova postižení. Taren vyrazil po stopě a po dalších třech dnech se vrátil se zjištěním, že za všechno může princezna Bojdry.

„Bojdra! Tarene, jsi si jistý?“

„Jsem, ctihodný vladyko. Princezna Zimika uvrhla na ctihodného Umara zvláště silnou kletbu. Pokud ji neodvolá, král zemře.“

Ostren na nic nečekal, svolal bojeschopné Beldany a vyhlásil válku Bojdře. Jeho vyslanec se v Karně zdržel jen krátce. Oznámil vyhlášení války králi Grozmarovi a rychle zmizel.

Grozmar dal příkaz vojsku, aby se několik jednotek shromáždilo nedaleko hranic se zemí Beldanů a povolal Nimumagna. Zimika jela do Karny s ním.

„To přece není možné, pane králi. Beldanů je jen hrstka, nemohou se měřit s vojskem Bojdry,“ řekl udiveně Nimumagnus, když mu král vše řekl.

„Já to vím, můj zeti. Jenže co mám dělat? Pokud nás napadnou, musíme se bránit. I když to bude znamenat zánik Beldanů.“

„Měli bychom něco udělat, pozvěte do Karny vladyku Ostrena. Už se s námi několikrát setkal, snad se dohodneme.“

Ostren přijel do Karny s početnou eskortou a po zuby ozbrojený. Když Werka kategoricky trval na tom, aby před krále předstoupil neozbrojený, zdráhal se, nakonec si však dal říci. Grozmar přijal Ostrena se všemi poctami v trůnním sále.

„Pane vladyko, váš národ nám vyhlásil válku, kterou nemůže vyhrát. Nestojím o to, aby naše vojsko způsobilo zkázu vašeho lidu, měl byste svého krále přesvědčit, aby válku odvolal.“

„Pane králi, válku nevyhlásil Umar, válku jsem vyhlásil já. Král není schopen vládnout, byl stižen magickým útokem a je indisponován.“

„To je nemilé. Proč jste nám vyhlásil válku, vladyko Ostrene?“

„Protože za magický útok na ctihodného Umara je zodpovědná vaše dcera, králi Grozmare.“

„Je to pravda, Zimiko?“

„Je, můj otče. Umar mne ponížil, dostalo se mu náležité odplaty.“

„Zimiko, ty si neuvědomuješ, že kvůli tobě trpí celý národ Beldanů?“

„Beldané nejsou lidé, můj otče, co by mi na nich mělo záležet?“

„Takhle budoucí královna nemůže mluvit, Zimiko. Ihned kletbu na Umara odvolej!“

„Proč bych to měla dělat, můj otče?“

„Protože jinak vejdeš do dějin jako zhouba Beldanů. Nemysli si, že bude lidem lhostejné, že jsi způsobila pád staršího lidu.“

Zimika mlčela, Ostren se na princeznu díval přísně, král nebyl nijak přívětivější.

„Zimiko, pokud kletbu neodvoláš, vyhlásím před parlamentem pád našeho rodu. Nikdy nebudeš královnou!“

Zimika si vyžádala od Nimumagna translet a pronesla několik slov řídícím hlasem. Nimumagnus králi potvrdil, že kletba byla odvolána.

Ostren se tvářil nedůvěřivě.

„To má být všechno, králi Grozmare? Jen pouhé odvolání kletby?“

„Omlouvám se vám, vladyko Ostrene. Omlouvám se vám jménem celé Bojdry.“

Ostren odešel. Vydal se za svým králem, beldanské vojsko se stáhlo.

* * *

„Je mi už dobře, Ostrene,“ řekl král Umar. „Říkáš, že se nám Grozmar omlouvá?“

„Ano, ctihodný pane.“

„Pozdní lítost, tohle mu nemůžu odpustit. Musíme odejít, Ostrene. Počasí je již dobré, vydáme se na dlouhou cestu. Myslel jsem, že se s lidmi dohodneme, že nám pomůžou. Místo toho nás stíhají jejich kletby. Našel jsem pro nás novou zemi. V pustých lesostepích Ternavy je dost místa pro lidi i pro Beldany. Obyvatelé Ternavy jsou těžce zkoušeným lidem, který bude potřebovat naši moudrost, oni nám na oplátku pomohou s našimi těžkostmi. Zavolej mi Tarena. Než odejdeme, vyrovnáme účty s Grozmarem.“

Karna se zahalila do smutku. Král Grozmar III. náhle zemřel. Nimumagnus pravdu znal, věděl, že na krále seslali kletbu Beldané. Nikomu to však neřekl. Nenávisti už bylo dost.