Růže v zimě nerostou

Anotace: Daniela se dostává před těžkou životní zkoušku a to říct své rodině o sobě pravdu nebo o sobě a svých pocitech pomlčet a být nešťastná.Jak se rozhodne a jak se s novou situací vypořádá její rodina???

4.Díl:Pravda se říká do očí

Známé přísloví praví,že ,,lež má krátké nohy a na pravdu se stejně jednou přijde."Samozřejmě,že jr to víc než pravda,ale záleží za jak dlouhou dobu se na tu pravdu přijde.Mě trvalo patnáct let než jsem si uvědomil co se se mnou vlastně děje,než jsem odhodil stud a lítost nad sebou samím a posbíral poslední zbytky odvahy říct své rodině pravdu do očí.Hodně jsem vděčný za pomoc Lee,která celou tu dobu co jsme kráčely cestu k mému domovu říct tu novinku mojí rodině mě nepřestávala držet kolem ramen.Šel jsem s hlavou sklopenou k zemi jako bych šel katovi pod sekyru a hlavou se mi honily myšlenky,které mi navodily ty nejhorším pocity,takže jsem měl pocit jako bych šel k poslednímu soudu.Ano k poslednímu soudu,kde mím porotcem,soudcem i katem byla má vlastní rodina.Jak groteskně smutné.Stačí jen odemknout dveře a vejít jako kdykoliv jindy,jenže tentokrát to nebyl obyčejný den a ač se to zdá být pro mě snadný úkol tak stále jsem na sobě cítil jeho váhu.Pro vás je otevírání dveří hračka,jenže pro mě to byl úkol hodný krále zvláště,když jsem věděl co za těmi dveřmi bude následovat.,,Neboj se maminka to pochopí,musíš být statečná."Podíval jsem se Lee do očí a viděl v nich víru,která mě trochu nakopla takže jsem měl poměrně dost sil zastrčit klíče do zámku a odemknout.Vešli jsme pomalu dovnitř domu a já cítil neuvěřitelné napětí jako nikdy jindy.,,Mami!"Zavolal jsem do prázných místností.,,Danko jsem v kuchyni."Ozval se mámin sladký hlas a pak už šlo jen slyšet,jak si pobrukuje nějakou píseň z rádia.Vešli jsme pomalými kroky do kuchyně,kde to vonělo smaženou rybou.,,Mami vedu návštěvu.",,Dobrý den paní Novotná já jsem Leona Zejdová učitelka Danky z dramaťáku a Danka mě požádala,abych si s vámi o něčem promluvila.",,Stalo se snad něco?"A je to tady,už je to tady.Cítil jsem tu obrovskou bolest a tlak,se kterým budu muset s pravdou ven.,,Ehm...nebojte se nemá to nic společného se školou,ale je to poměrně vážná a choulostivá záležitost.Danko mám to říct já nebo ty?"Zeptala se mě Lea a přitom se na mě podívala takovým vážným pohledem plným naděje,jakoby mi tím chtěla říct ,,Ty to zvládneš jsi silná já ti věřím?"nemohl jsem zklamat její důvěru a tak jsem se otočil s obavami na mamku a pustil z mích slov ta osudová slova.,,Mami víš já....já jsem....transexuál."Po těchto slovech máma vykulila oči a pár vteřin mlčela,těchpár vteřin jsem využil k tomu,abych jí pověděl vše co jsem celé ty roky v sobě dusil a byl rozhodnutý,že jestli mě potom bude chtít vyhodit nebo někam zavřít,tak že raději odejdu sám,ale zašel jsem už dost daleko a nemůžu už ustoupit.,,Mami dřív než mi začneš nadávat tak ti chci říct,že už hodně dlouho se cítím být jiná než ostatní,pořád jsem se tuhle svoji stránku snažila potlačit,ale nejde to a já nevím jak dál.Dnes jsme to brali ve škole a ostatní mi začali nadávat a posmívat se mi,nevěděla jsem co dělat,kam jít a celou dobu jsem si říkala proč zrovna já,ale i když jsem tímto jiná a i když jednou už nebudeš mít dceru,ale syna tak stále to budu já,já ta co tě má moc ráda a nechce tě nikdy opustit nebo ti ubližovat,ale jestli se na mě zlobíš nebo mě budeš chtít někam zavřít tak....",,Tohle Danuško nikdy neříkej už nikdy.Já bych tě nikdy nikam nezavřela vždycky budeš moje holčička,kterou mám nejvíc na světě ráda,vždycky tě budu mít ráda i s touhle zvláštností."Objala mě a začala silně plakat pak otevřela z prudka oči a rychle skočila ke sporáku.,,Pane Bože ryba pálí se,pálí se.Nekoukejte a sedněte si a až vám udělám večeři tak si promluvíme.Dáte si taky paní učitelko?",,Velmi ráda a jsem velmi ráda,že to tak dopadlo.",,Musíme to brát z té nejlepší stránky,alespoň si konečně vyzkouším jaké to je mít doma kluka."Po tomto mámině výroku jsme se všichni začali smát a ta dusná atmosféra co tu před chvílí byla jako omamný kouř byla pryč.,,Tak prosím a dobrou chuť.Takže co musíme teď udělat.Zítra zavolám do školy a na zbytek týdne tě uvolním,tvojí třídní řeknu ať promluví s tvými spolužáky a najdeme si nějakého psychologa ano zlato.",,Dobře mami jen jestli to ve škole pochopí."Řekl jsem smutně a trhl kus pečené ryby.,,Mám kontakt na jednu mojí dobrou známou,která dělá špičkového dětského psychologa v Brně mohla by vám pomoct.",,To by jste byla hodná paní učitelko určitě by nám to ušetřilo trable já teď vůbec nevím co mám dělat,nikdy jsem se s tím nesetkala.",,Chápu vás,ale nebojte se vše se vyřeší u těchto případů se běžně dělají speciální testy a po vyšetřeních vám předepíší hormony a podle toho jestli chtějí lidé být kompletně předělaní se rozhodují pro operaci,která je povolena až od osmnácti.Ovšem nechápu proč se přd tím dělají další testy,když se lidé pro hormony rozhodli už dávno.",,No nevím uvidíme podle doktora.Myslím,že bych ti měla koupit nějaké pánské oblečení."Řeka se šibalským úsměvem mamka a já jsem si neušetřil poznámku.,,Pozor mami odteď budu po tátovi hlava rodiny tak bacha jo.",,Tak to by jsi mohla mamince ledacos opravit co.No já už půjdu.Děkuji paní Novotná za večeři byla výborná tady vám akorát napíšu kontakt na tu mou známou.",,Ano děkuji.",,Tak se mějte a kdybyste cokoliv potřebovali tak se na mě můžete spolehnout.",,Děkuji vám paní učitelko a dobrou noc.",,Nemáte zač nashle ahoj Danko a drž se.",,Ano nebojte."Stál jsem s mamkou na chodbě a pořád čekal o se te´d stane.,,No tak mi teď můžeš říct kam půjdeme zítra nakupovat."Usmála se na mě maminka a šli jsme si společně vykládat do mého pokoje,o kterém jsme naznali,že je na mě až příliš dívčí a potřeboval by větší úpravu.Když jsem šel spát byl jsem rád,že to takhle dopadlo a cítil jsem motýly v břiše,které jsem cítil pouze tehdy když jsem se na něco těšil.Ano těšil jsem se,že se mi mé přání splní a já budu moct být tím čím skutečně jsem,nebude žádná přetvářka,žádná maska na mé tváři,budu to jen já,jen já sám.Ale mé štěstí srážel také i strach,že to nebude dobré,že mě nikdo nepochopí,že mnou budou všichni opovrhovat a budou mě mít za blázna.Naštěstí jsem po ustavičném a vyčerpávajicím přemýšlení tvrdě usnul.