Manifest radikální veganky (úvod)

Anotace: úvod biografického románu mapujícího osudy a názory Ivy K.

"Je tomu již dva roky, co jsem se rozešla s P., protože mě podváděl. Ne s nějakou kurvou, to by mi asi nakonec ani tak moc nevadilo, ale jedl maso. Dvakrát jsem mu odpustila, když sliboval, že už to nikdy v životě neudělá, ale popravdě se mi již tehdy hnusil.

Cítila jsem z něho pach hnijícího masa, jeho dotyky byly odporné a nasáklé krví. Nemohla jsem s tím kanibalem spát jak se mi hnusil. Ve chvíli, kdy jsem ho nachytala s kuřecí bagetou a konečně ho definitivně poslala mezi ostatní bezcitné zrůdy, se mi ulevilo.

Už žádné kompromisy.

Od té doby jsem nespala s nikým, kdo by nebyl strikní vegan. Minimalizace styků s vrahy, či otrokáři, kteří mučí miliardy cítících bytostí jen kvůli kusu sýra. Vlasthně jsem si k masožroutům, vegetariánům a podobným šmejdům vypěstovala takový odpor, že je mi na zvracení, jen když s nimi musím výjimečně promluvit. Naštěstí se to neděje často.

Opuštění toho debila mi umožnilo radikálně změnit život. Již žádná tolerance k lidem, kteří se podílí na genocidě. Každý, kdo jí maso, je vrahem, každý kdo kupuje sýry, vejce, pije mléko se podílí na celoživotním bestiálním mučení. Jaký je vlastě rozdíl mezi požíráním sýrů a používání mýdla z židů zavražděných v koncentráku?

Hermelín obsahuje strach, bolest, utrpení, depersonifikaci, krev a pár živin, které veganská strava nahrazuje. Ti kdo se na tomto mučení podílí o tom dobře ví. Nenzaslouží si žádné slitování. Vždy, když jsem čla kolem restaurace, v níž lidé žerou živočišnou produkty je mi z těch zrůd na blití. Chci jim tam hodit bombu," Iva se na mě podívala a usmála se," "Chápeš mě, ne?"