Zbylé naděje 12

Anotace: rozhodla jsem se to zkratit a definitivně to cele překopat.A tak se nezlobte když to ukončím.Ty další části byli krušnější a boleli. O PĚT LET POZDĚJI...

Sbírka: Zbylé naděje

Z lečebny mě pustili.Loučení bylo něco tak dojemného a bolestivého že to raději vypisovat nebudu.Bolelo to strašně moc.Dneska už je to pryč.Už ani nevím kde je komu konec a většina lidí se potom už nechce setkávat.Zbylo mi pár společných fotek a Zdendovi zvířátka.A hlavně Dany.Po lečebně jsem se dala dohromady s Lukášem.Vydrželo nam to skoro rok.S Danem jsem si psala hromady smsek a dopisů.Poštou jsem mu poslala i stříbrný náramek.Nikdy jsme se neviděli a přece tu je silné pouto.Tak ja začnu jak se to cele seběhlo.
Byl mlhavy den a já si povinně vyšlápla s tátou do přírody.Sezení u počítače mi nesvědčí a tak mám jít.S Danem si piseme ted uz jen parkrat za tyden nebo třeba jednou do měsíce.Tak si šlapu naštvaná tím lesem když mi zabzučí mobil.Líně ho vytáhnu z kapsy.Jak nekoukám na cestu přistane mi na čele odporná megapavučina.Babí léto takovej humus.A vůbec tohle je léto?Všude samé louže bláto.
PŘEMLUVIL JSEM KLUKY K DOVOLENÉ U VÁS.BUDEME NA MÁCHÁČI.CHCI TĚ VIDĚT.ZA HODINU SI TE NAJDU.
Asi nikdy jsem nezpanikařila jako teď.Táta na mě koukal jak na zjevení.Tvářila jsem se vyděšeně a na to jak jsem se loudala jsem přidala do kroku.Furt jsem tátu popoháněla a trošku mu vysvětlila situaci.Prostě přijede pár kamarádů.Hnala jsem.Byla jsem červená a táta to schválně protahoval.Deny mi napsal.
STOJÍM U VÁS NĚKDE U ZASTÁVKY AUTOBUSU STANICE U JÍDELNY RIKALA JSI ZE ODSUD JEZDIS DO SKOLY.
No jako v pr...bych se videla.Domu dorazim schvácená a asi 30minut po teto zprávě.Plíce asi zustali někde v lese.Mamka na mě kouká taky dost nechápavě.
,,To tě táta takhle uhnal?"
,,Jo." Řeknu nakvašeně zapřená rukama do stehen.Ztěžka vydechuju.Ta červeň z tváří ne a ne vyprchat.Bože hruza.Mam ho poprvé vidět a vypadám takhle a co je horší už mám 30 minut zpožděni.Snažim se nějak zušlechtit.Když ho poprvé spatřím jdu skoro do mdlob.Takhle nádherného chlapa jsem neviděla dlouho.Toho mi snad pán bůh nechal ušít na míru.Má sportovní oblečení zoubky jako perličky.Vlasy ležerně poházené do čela.Jeho opálená kůže a dech to je pecka.Tají se mi dech a jsem zněj vážně vedle.Hned jdu snim i s klukama do nejbližší hospody.Mě přijde že se semnou zase zatočí svět.Ale o tom až v dalším díle.