Chci tě - 3. kapitola - Nehádejte se s učitelkou

Anotace: Třetí díl románu Chci tě!, tentokrát hlavně o tom, jak to vypadá, když se střetne dobrá kuchařka a bojovnice za zdravý životní styl:)

Nina se rozhodla, že její článek, který musí napsat pro přijímací řízení do časopisu Style, bude prostě nejlepší. Jenže čím víc se snažila, tím to bylo horší. Roztrhala asi tisíc papírů, smazala asi tisíc dokumentů v počítači. Nic nebylo tak dobré, aby ji přijali. Alespoň si to myslela. Zrovna když mazala tisící prvý dokument, zazvonil telefon.
„Ahoj, tady Vicky, nezapomeň, že dneska v pět začínají kurzy vaření,“ zašvitořila vesele.
Jestli na něco neměla Nina v tuhle chvíli pomyšlení, byly to právě kurzy vaření.
„Nezlob se, ale asi nebudu moct jít. Musím napsat ten článek a…“
„Tak na to zapomeň! Za prvý u toho článku sedíš v kuse už dva dny a trocha odreagování ti prospěje, za druhé tam s Chloe sama být nechci, znáš její názor na kurzy a vaření, za třetí přeci zkoušíme nové věci, hledáme nová místa a…“
Nina si byla jistá, že Vicky vymyslí spoustu dalších důvodů, proč jít a proto její monolog zkrátila: „Ok, v pět tam budu.“
„Super, těším se,“ zašvitořila do telefonu Vicky s radostí v hlase.
Nina se opět odebrala k psaní článku. Věděla, že chce psát o Georgině Chapman, ale jak začít? Jak sakra napsat něco, co je zaujme? Jak napsat něco originálního? Není to opravdu nic lehkého.
Chloe se na kurzy vaření netěšila ani trochu. Byla si jistá, že vařit umí, tudíž je zbytečné na něco takového chodit. Měla ale špatný pocit z hádky s Vicky a tak jí chtěla svou přítomností udělat alespoň trochu radost. Vicky měla z jejich hádky také špatný pocit a tak se rozhodla, že Chloe budou kurzy vaření prostě bavit. To nebude lehké zařídit.
„Ahoj, jmenuji se Susan a budu vás učit vařit,“ usmála se na 15 účastníků kurzu malá sympatická žena silnější postavy, na které bylo vidět, že nejen ráda vaří, ale také své výtvory ráda sní. „Dnes začneme s něčím rychlím, jednoduchým a typicky americkým – s hamburgery.“ Ano, na první pohled to může vypadat jako dobrý nápad, jídlo všem chutná a je opravdu nenáročné, ale to byste v kurzu nemohli mít člověka jako je Chloe. Nesnášela tučná, nezdravá a americká jídla. Hamburgery bohužel toto všechno splňovaly.
„Ta o zdravém životním stylu očividně nic neví,“ špitla Chloe do Vickyiného ucha.
„To je jenom na rozjezd,“ uklidňovala ji Vicky, „každou hodinu se bude vařit jídlo z jiné země. Příště bude italská kuchyně, potom mexická…“ Chloe už její vyprávění nevnímala a věnovala se krájení okurky a rajčata, tedy jediné pro ni přijatelné složce hamburgerů.
„Teď nalijte trochu oleje na pánve, chvilku počkejte a můžete začít smažit maso,“ povídala s úsměvem Susan zatímco obcházela své svěřence toužící se zapojit do tajů vaření.
Chloe si najednou všimla, že na oleji, na kterém má usmažit svoje maso do hamburgeru, se jí něco nezdá. Je slunečnicový, zděsila se.
„Susan, můžete na momentík?“ zeptala se Chloe instruktorky nakvašeně.
„Samozřejmě, hned jsem u vás.“
„Mohla byste mi, laskavě, donést olivový olej místo tohohle?“ To už bylo na Chloe moc. Na hamburgerech totiž nejvíc nesnášela to smažené maso, a pokud by ho už měla smažit, tak rozhodně ne na obyčejném slunečnicovém oleji.
„Bohužel, jiný nemáme,“ nepociťovala problém Susan a považovala tímto věc za vyřešenou.
„Myslím, že jsem vám zaplatila dost na to, abych mohla dostat kvalitní olej!“
Nina i Vicky chtěli Chloe trochu uklidnit a pokusit se zabránit nepříjemnostem hned na první hodině, ale jeden jediný Chloein pohled jim stačil k tomu, aby si to rozmyslely. Nejlepší, co mohly dělat, bylo předstírat, že tuhle naštvanou slečnu absolutně neznají. Jenže na to už bylo pozdě.
„Platíte za kvalitu vyučující, ne za kvalitu surovin,“ řekla už přísně Susan.
„V tom případě žádám vrácení peněz!“
„Obávám se, že to již není možné, protože…“
„Já myslím, že to možné je, takže mi ty peníze vrátíte nebo vám udělám tak špatnou reklamu, že k vám už nikdy nikdo nepáchne!“
„Toho bych se neobávala slečno,“ usmála se naoko mile Susan, „moje kurzy jsou velmi oblíbené a vaření se stává trendem. A to, že nepoužívám olivový olej mi klienty neodláká.“
Chloe už cítila, že prohrává. Zraky všech přítomných se obracely na ní.
„A my pokračujeme, dáme si ohřát housku….,“ pokračovala Susan ve svém projevu, jakoby se nic nestalo.
Chloe už byla ve dveřích a Vicky s Ninou ji následovaly. Nebylo potřeba nic říkat. Všem se honila hlavou jediná myšlenka: kurzy vaření opravdu nebyly dobrý nápad.