Roura (I.)

Roura (I.)

Anotace: /III. - Průzkum/

Za dva dny se k Rouře vrátilo několik dalších lidí. Stan se zvětšil. Okolo Roury postavili zvláštní kruhové pódium se zábradlím, nad kterým postavili jakousi báň s kladkami. Vedle Roury byly přistaveny elektrické navijáky a několik generátorů na výrobu proudu. Spolu s muži v černém sem dorazili také noví lidé od výzkumu s mnoha přístroji a stroji, o jejichž existenci neměli dělníci z Městských staveb ani potuchy.

Nejprve spustili dolů další kameru se silným zdrojem světla. Ale obraz byl znovu černý, jakoby kov, ze kterého byla Roura vyrobena, nehodlal odrážet žádné světlo. Prostě jej jen pohltil a tím vše končilo. Mikrofon na kameře také nic nezachytil. Neozývalo se zhola nic, žádné praskání a kvílení namáhaného materiálu. Jako by se s rostoucí hloubkou ponořili do jiného světa.

„Tohle je opravdu divné!“ zavrtěl hlavou vyšší muž v černém. „Lidé z Městských staveb měli pravdu! Žádné odlesky! Nic... Z čeho to vlastně je?“

„Je to jistý druh slitiny!“ odpověděl mu jeden z vědců. „Jsou v tom stopy železa, niklu, křemíku, uhlíku a dalších prvků! Hlavní část však neznáme! Nedokázali jsme to rozřezat! Ani laserem, natož proudem vody! Nejde to zničit! Kdyby z toho u nás vyráběli lodě, letadla a auta, byly by nezničitelné...“

„Že se toho nechytila armáda!“ zamyslel se menší z obou mužů v černém.

„Nevěděli si s tím rady!“ pokrčil tentýž vědec rameny. „Konec konců, je to jen Roura, i když nevíme, k čemu vlastně slouží!“

„No, právě!“ zamyslel se vyšší muž. „Co uděláme! Kamera je k ničemu!“

„Spusťte tam sondu, ať nám změří tlak, teplotu, rosný bod a řekne nám, jaký je tam vlastně vzduch!“

„Ano, pane!“ řekl jim vedoucí z vědecké skupiny.

Uplynulo několik hodin. Sonda zmizela na tenkém, ale pevném laně. Lana kvapem ubývalo, ale zdálo se, že ještě nedorazila na konec Roury. Nervozita na místě zvolna sílila. Co je to za věc a k čemu slouží? Z čeho je vyrobena? Náhle se válec s lanem zastavil. Digitální ukazatel zůstal stát na jednom tisíci osmi stech metrech. Něco se stalo. Počítač, který dostával informace ze sondy vyplivl několik informací a čekal na potvrzení ze strany uživatele!

„Co se stalo?“ zeptal se nižší z obou mužů v černém, kteří vedli tento průzkum.

„Sonda, pane!“ zamyslel se vedoucí vědců. „Hlásí nám, že je tam hodně nízký tlak vzduchu!“

„Jak nízký tlak vzduchu?“ podivil se vyšší muž. „Pokud tam není průvan, bude tam možná zatuchlý a nedýchatelný vzduch...“

„Ne, pane,“ pokračoval vědec. „S postupující hloubkou klesá sloupec vzduchu. Atmosferický tlak, pane. Zdá se, že z nějakého důvodu je tam stále nižší a nižší tlak!“

„Tomu nerozumím!“ zamyslel se nižší muž. „Nemá sonda poruchu?“

„Ne, pane! Je sice poškozena, protože stěny Roury mají jak se zdá vysoké procento tření, ale ukazuje správně. Tlak pozvolna klesal, co jsem ji spouštěli dolů!“

„A jste již na dně?“ zeptal se jej vyšší muž.

„No,“ zamyslel se vědec. „Podle všeho je Roura s rostoucí hloubkou stále více zahnutá! Dále sondu nemůžeme spouštět, aniž bychom ji nezničili! Chtělo by to něco jiného...“

„Jiného?“ zeptal se jej nižší muž. „Co máte na myslí?“

„Robota!“ řekl mu vyšší muž v černém. „Nějaké vozítko, které by sjelo po vlastní ose tam dolů a ukázalo nám, kde to končí!“

„Jak?“ zeptal se jej vedoucí vědeckého týmu. „Dole je tma a žádné světlo nepomáhá!“

„Vy jste vědec!“ řekl mu vyšší muž. „Tak něco vymyslete, pro pana krále!“
Autor otesánek, 17.02.2020
Přečteno 386x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí