Jak je to se sňatkem.

Toto téma je v dnešní době tak nějak řešení ne nutnost.
Dříve to bylo svazek božský i svazek svazující dva a to ženu a může po vzoru bible knihy svaté a jediné možné vykoupení byla smrt tedy většinou ženy, dříve byla ona ta co když tento posvátný svazek nějak porušila ocitla se na hanbě a nebo rovnou na hranici kde se pod ní zatopilo.
Byla doba mužů tak žena byla pokorná a stála za svým mužem.
Jinak si mohla jít i sednout, když nepochopila kde je její místo a to nebylo to nejhorší co mohla udělat a co se jí mohlo stát.
Doba byla proti porušování slibů boží manželky.
Čas utíkal a z pokorné a za manželem stojící manželky se postupem času, hrdosti a lsti, postavila vedle jako rovná rovnému a pak už je nespojoval jen Bůh ale i městský úřad.
Tím pádem bylo manželství rovnocenná cesta bok po boku životem.
Byla to krátká ale skvělá doba a to než se svět otevřel světu a začal Bůh ustupovat a už před Bohem a úřadem neboli jen před úřadem stál po boku on s ním, ona s ní a nebo ono s onem.
Ale už než přišla ta doba tak se z nenadání vše z pozadí co bylo pak po boku stalo to nad.
A nemyslím Boha ale to Boží stvoření z žebra může.
Najednou tam stála s vařečkou a natáčky a svazek manželský se stal hrou o přežití s hlavními slovy které po sňatku fungovali jako zaklínadlo chvilkového klidu “ máš pravdu miláčku”.
Jen u vzácných případů svazku manželského to bylo bok po boku s dohledem pro případné vybočení což bylo trestáno krutě a přísně.
Nastalo období temna a pokud muž slepě pohlcen láskou a vmanipulován si nasadil ten prsten v domnění lásky plného života ve dvou, který tak před tím obřadem vypadal jak reklama na vložky kdy je možné dělat vše co člověk by chtěl a to s podporou, bezpečím a pochopením.
Když vše je beze strachu a bez urážek.
Kdy svět ve dvou i bez křidélek, létají šťastní až do smrti.
Ale po velkolepé události co měla spojit ty dva v ten den život spojen dvěmi prsteny se mění v uchvácení do područí vojenského tyrana v andělské tváři, který kul pikle a v manipuloval v příslibu šťastného života do podpisu manželské smlouvy, kdy už k podpisu krev není potřeba i tak je závazná až do smrti většinou může.
Aby byl muž polapen do sítě a pokořen stejně jako to bylo kdysi se ženami.
Jenže teď je to mnohem horší a to s povahou ženy co trpěla od období pračlověka kdy byla jen kuchařka, milenka a nosič další generace a kdy se musela klanět svému pánu co si sní mohl dělat co chtěl.
A tato křivda která trvala strašně dlouho se do srdcí žen vryla na tolik, že teď slib manželský je odplata za to vše co musela žena protrpět.
Staletí tyranie a ponižování se teď proměnilo v manželství v to, že když do manželství muž vstoupí byť dobrovolně nebo oslepen láskou či manipulaci musí pochopit jediné.
Správný chlap by měl umřít pomalou strádající smrti po boku své milované ženy.
No a aby to byl oprávněný trest s úroky je tu ještě podpora tyrana ve starším vydání s nelichotivým názvem tchyně.