Nálady a touhy
Prolog: Nálady a touhy,
okamžik jen pouhý,
objeví se v každém čase
v náladové touhy kráse.
Ohlédni se dozadu,
spatříš tam svou náladu,
za ruku se vede s touhou,
jenom chvíli sotva pouhou.
Na zem shodí šaty letní,
krutý mráz ji chladí záda,
do vlasů ji kvítek vetni,
horká TOUHA to má ráda.
Přání se Ti rázem splní,
větrem tančí vločky sněhu,
nad obilím vzduch se vlní,
horký závan času běhu.