dneska za čtyři

protože mám zase chuť napsat něco depresivního

zachmuřenýho

protože tak mi někde uvnitř

uvnitř 

sebe

je

 

vlastně jsem hodně negativní člověk, takovej nemilej

a celej život jsem nucena předstírat,

že jsem šťastnej a sympatickej jedinec jako ostatní

a já 

ta já 

opravdu já

tím neskutečně trpí

 

chtěla jsem hodnotit svý dny

pomocí stupnice od jedný do deseti

proč stále čekám, že to bude mít nějakej větší smysl

že to má smysl

každej den vstávat

fungovat a dělat věci, co vás nebaví

a dělat, že jste někým 

kým nejste

 

asi se odstěhuju do pralesa, jako ten šaman, co jsem ho dneska viděla v časáku..

a bude to mít smysl..