Zažila jsem mnoho Opon, které byli ušité z velkých slibů. V dobrém i zlém, nemoci a ve zdraví.
Po pár představení, začala se trhat ta pevná slova, před Bohem vyslovená. Asi rychlou nití byla šita, ta plátěná stěna, mezi svobodou a životem ve dvou. Plná naděje a ideálů, nyní je záclonou děravou.
Jak je možné, že v dnešní době, tak rychle se vše rozplyne, co dříve pro naše předky, bylo svaté.
Přestat si vážit jeden druhého, tak v krátké životní cestě, asi jsme lovci samotáři, kteří se nesnesou ani v jednom hrobě.
Opona spadla, ale představení pokračuje dále, jelikož přijdou další, kterým život obraz lásky nevymazal.
Snad další etapa svazků, bude ušitá z pevnější nitě.
Moc dobré!
"asi jsme lovci samotáři, kteří se nesnesou ani v jednom hrobě". Pěkné, trefné a dokonale chmurné 1*
K té minulosti. No, pro někoho to bylo svaté, často to ale třeba jen bylo existenčně nutné, a proto manželství muselo vydržet (aspoň oficiálně). Každopádně vždycky se vztahy asi patlaly všelijak. Ať už u dvora, nebo mezi prostým lidem.
Podle srdcí, cílů a charakterů těch dvou zúčastněných...
29.04.2021 14:06:33 | Kyška
Moderní opony vztahů jsou zřejmě šité horkou jehlou a žité jako use once and destroy, jak se dnes říká a praktikuje. To za první republiky, jak říkával děda, to byl jinší matroš a fortel, ten prý vydržel. :-)
29.04.2021 12:47:15 | Lighter