Teorie pravého partnera/ky

Každý hledá toho pravého nebo tu pravou.
Je to alfa a omega vztahu.
Když je to ten pravý, je to nejšťastnější vztah, co může být.
Ale co když je to všechno jinak?
Láska je jen chemie v hlavě, která určí podle daných aspektů toho pravého.
Jenže každá reakce má i svůj čas tedy dobu, kdy skončí. A co pak?
Chemická reakce skončila pro nedostatek prvků a už člověk nevidí toho pravého,
ale někoho, s kým tráví svůj čas.

Co je vlastně ten pravý partner/ka?
Pravá ruka, co podrží,
co pomůže, co je vždy s tebou?
Můžeme se na ni spolehnout ve všem, co děláme.
Takže pravého hledáme podle sebe.
Hledáme ho podle svého zrcadla.
Jenže je tu ještě druhá možnost!
Nikdo si to neuvědomuje nebo nechce uvědomit, ale je tu i druhá strana ta levá.
Umí to, co pravá, ale většinou ji odsouvají stranou, protože většinou je dominantní ta pravá.
Je hodně známý dvojsmysl: „levou je to jako od cizího“.

Sex je všude chtěný a vyžadovaný už od doby, co je člověk člověkem,
kdy dříve rozmnožovací instinkt byl zárukou přežití.
Dnes je to spíše potěšení.
Takže když člověk hledá tu pravou nebo pravého, je to pak vlastně ten pravý sex co je úžasný, ale časem rutina.
Ale když člověk najde tu levou nebo toho levého, je to něco, co je víc vzrušující přes ne tak - jako od cizího.
A to by mělo být tím pravým ve vztahu.

Najít si tu levou nebo toho levého.
Protože když chemie skončí, levá je pořád lepší zážitek než ta pravá.