Návštěvnost
UMĚNÍ – dokonalost či krása?
UMĚNÍ – dokonalost či krása?
UMĚNÍ – dokonalost či krása?
Domnívám se, že nemůže být umění bez ducha. Řemeslo může být svým způsobem dokonalé, bez ducha se však nemůže stát uměním. Duch ale nemůže být dokonalý. Může být jen krásný, ošklivý nebo něco mezi tím či vedle toho. Stejně jako umění. Krása přitom není měřitelná, ba ani souměřitelná, a podléhá osobnímu, společenskému i dobovému vkusu. Krásu se nelze ani nabiflovat – lze ji jen dokázat vnímat či umět zachytit. Ale kdo to rozsoudí? A proč taky? Kdybychom měli všichni stejný vkus, asi by vymřelo lidstvo. Krása se rodí jen ve vztahu ke konkrétnímu člověku. Všechno je krásné, pokud si to najde alespoň jednoho ctitele. Proto třeba není ošklivých žen. Krása existuje vždy, když ji někdo objeví. I kdyby ji nikdo jiný už neviděl. Smysl její existence spočívá v zázraku být objevena. Kritikové si osobují často právo, které jim dle mého z podstaty věci nenáleží. Ocejchovat něco, že je to ošklivé, je podle mne mj. výrazem kritikovy samolibé zpupnosti či arogance. Neměl by moudrý kritik, pokud se mu něco nelíbí, spíš pouze pokorně přiznat, že krásu tam či onde neobjevil? Nikde není přece psáno, že ji jiný neobjeví tam, kde on sám ji není schopen spatřit. Takový kritik, který navíc dokáže objevit krásu jen zcela výjimečně, je v podstatě nešťastný člověk, kterého si osedlala ošklivost. Není mu co závidět. V jeho světě bych rozhodně žít nechtěl.
Praha, 1.6.2016
https://www.youtube.com/watch?v=wxXu2J7LfVM
Komentáře (62)
Komentujících (19)
Doporučit
TiskAno souhlasím krásu lze objevovat a nacházet a nemusí být vždy lehce viditelná.
09.08.2016 11:02:41 | JSJ
Děkuji za znělou reflexi :-)
09.08.2016 11:34:11 | Amonasr
moc hezky a moudře napsáno.
26.06.2016 23:29:15 | espritt
Děkuji za zastavení i za příznivé přijetí :-)
26.06.2016 23:33:31 | Amonasr
zase znova (už po kolikáté)-jako /senilní/ katecheta opakuju Bretonovo : "KRÁSA JE KONVULSIVNÍ NEBO NEEXISTUJE - LA BEAUTÉE C´EST CONVULSIVE OU N´EXISTE PAS..
PS v tomto ohledu se nespěčuju býti vytrvalým vřeštícím papagánem..:-D* ST*
06.06.2016 20:06:55 | Frr
No, to zní docela zajímavě - v tom případě jí zase není možná tolik, kolik si někdy myslíme. Tím spíš to ale podtrhuje i subjektivní stránku vnímání krásy. Díky, Jiří, za zajímavý pohled - rád jsem se zamyslel a vcítil se do téhle dimenze přijímání krásy :-)
07.06.2016 15:44:57 | Amonasr
Proč hledat krásu, když máme pravdu…
03.06.2016 20:40:32 | Luky-33
Mít názor a mít pravdu není jedno a totéž... ;-)
03.06.2016 23:26:11 | Amonasr
Ten můj komentář je asi příliš koncentrovaný. Jde v něm o to, že hledat krásu pozbývá smyslu, pokud existuje pravda a upřímnost. Já si myslím, že v psaní jde zejména o ten proces blížení se, o uvěřitelnost, která se nemusí absolutně líbit a přesto dokáže podrážet kolena svou brilantní autentičností.
04.06.2016 00:17:36 | Luky-33
Aha, tak to jsem minul, promiň - nerad ;-) Ano, teď už Ti rozumím a nemám důvod tomu nijak oponovat, hezky jsi to vyjádřil. Ona ta krása v tom mém textu není určitě žádný přesný pojem, uvědomoval jsem si to už při psaní a zaznělo to pak myslím i v některých komentářích, že i ošklivost může být za jistých okolností v tomto smyslu „krásná“. „Podrážet kolena svou brilantní autentičností“ je určitě mnohem výstižnější a skvělé vyjádření téhož, co jsem pojmenoval nepřesně „krásou“. Jen bych možná nemluvil o pravdě, to je podle mne podobně nepřesný pojem, jako krása. Pravdu bych hledal spíš ve filosofii, v umění asi není podobně jednoznačný jednoslovný ekvivalent, ale pro mě opravdu skvěle jsi to vystihl tím „podrážením kolen svou brilantní autentičností“. Díky, Luky, za velmi podnětný a povedeně zformulovaný příspěvek :-)
04.06.2016 00:35:16 | Amonasr
224
„Pár“ slov, nechá se říci…a 40 komentářů (zatím), z větší části sáhodlouhých, pod nimi…
dovolím si tedy přispět:
Kde začít, abych oslnil…jo, aha! Napsal jsem číslovku v úvodu svého „superzajímavého“ komentáře - to by mohlo stačit! Ba ne - ještě to napálím víc! A MOJE kapka, s pořadovým číslem jednačtyřicet, se stane Miss Comment!
Salvador Dalí: „Žárlivost ostatních malířů byla vždy teploměrem mého úspěchu.“
Já: „Okapy se rády chlubí cizím peřím.“
Dalího mám rád pro jeho přímočarost - nebál se ukázat svou ješitnou tvář, svou lidskost.
Sebe mám rád, protože se znám už od narození a podrazy, co na sebe občas udělám, si vždycky dovedu tak nějak vyříkat…
Proč ale tolik „zbytečných“ slov?
Dobře, zkrátím to…1-1-1-1-1-1-0-0
Cože? Jak „co je to?“ To neznáte výrokovou logiku? Prostě několika výstřely určím, který výrok si zaslouží žít, a který je prachsprostá lež…Aha, už to chápu! Vždyť já vlastně nemůžu rozsoudit, co je pravda a co lež…jsem pouhý člověk.
Dobrá tedy. Amonasre, s 4/5 tvého toku myšlenek souhlasím - ke konci mi přijde, že jsi to tak trochu popletl, domnívám se totiž, že kritici nejsou žádnými médii, nýbrž jen technology, zajišťující kvalitu výrobků po estetické stránce…tím však existenci duchů nepopírám - taky jsem se, jako malý, bál tmy…a některá zákoutí si neseme až do dospělosti.
…a proč jsem psal ty citáty, atd. výše? Inu, napsal jsem je tam a už se mi nechtělo je mazat : )
03.06.2016 16:58:04 | gemini
:-D Tedy, gemini – to jsi mě docela rozesmál, to by obstálo i jako samostatné zamyšlení :-D Krásně jsi to odlehčil, díky – sám mám sklon k těžkopádnosti a nějaké takovéhle bublinky, které podobnou diskuzi provzdušní, jsou vždycky vítány ;-))
Poslední 1/5 mého zamyšlení jsou ony tři poslední věty, jestli jsem si to v rychlosti správně bez kalkulačky spočítal. Já ale nic nepopletl, to ty myšlenky samy se tak postupně rozvinuly. Ač to možná někomu připadá, že to je nějaká závěrečná pointa, tak není – pointou jsem naopak tentokrát začal. Měl to být původně aforismus a naráz jsem se nějak rozpovídal. A že to sklouzlo k tomu bonmotu závěrečných tří vět, to už se nějak ve mně zamrskal štíří ocásek a já mu ho nechtěl ufiknout, někdy si člověk holt rád hraje i se sirčičkama, a to i v blízkosti hořlavých materiálů :-/ Ale aspoň tu není až taková suchopárná nuda, ne? A to i díky Tobě – pokud bych měl být jedním z porotců, tak ten hlas pro Miss Comment ode mě ta Tvá kapka č. 41 tentokrát má :-D
03.06.2016 17:19:15 | Amonasr
To jsem totiž celý já...pořád někde bublám a ve výjimečných případech i vypěním...rád jsem tedy provzdušnil ; )
"Ony" tři poslední věty to z poloviny také jsou, ale spíš těch pár předchozích...třeba to s tím přiznáním, že neobjevil tu záhadu hlavolamu...
navíc, objevovat krásu v řádcích, které se v mnohém podobají spoustě předchozích, se už zkrátka nedá
btw. když už jsme u těch hořlavých materiálů, chtěl bych se tímto tall&curly zeptat, jaký má vlastně názor na tenhle text...nikde jsem jej totiž nezahlédl, ptám se proto, že mě její slova tak nějak zpozorněla, děkuji : )
ps. děkuje za hlas : D
03.06.2016 17:33:35 | gemini
Ale tak to je jen taková nadsázka, takový štulec – já přece netvrdím, že kritik je povinen všude nějakou krásu objevit. Jen to, že když ji neobjeví on sám, neměl by samolibě tvrdit, že tam ta krása nade vši pochybnost není. Vždy by si měl nechat prozíravě zadní vrátka i pro své vlastní případné prozření. Nemluvím ale o řemesle – špatné řemeslo, zvlášť u vázaného verše, se dá víceméně určit, jde mi spíš o obsah sdělení, o onoho „ducha“. Ale kritikové byli vždycky svým způsobem zpupní a i ti nejslavnější se často mýlili a zatracovali i opravdové talenty, které je nakonec svým dílem přežily. Takže to jsou vlastně taky jen takové bonmoty – psi zkrátka štěkají a karavana jede stále dál ;-) A těmi psy myslím nás všechny, ne jen kritiky – karavana je poezie sama :-D
03.06.2016 17:58:41 | Amonasr
Je takový střípek mě napadl. Líbí/nelíbí je spíš emoce. Kritika je nějaký věcný pohled s odstupem. Co se mi líbí, můžu i kriticky rozebrat, stejně jako to, co se mi nelíbí (tam mi ta emoce jde samozřejmě na ruku). Třeba si přečtu něco, co mě osloví tématem, atmosférou a vůbec. Ale mělo to mít např. formu sonetu a ta tam kulhá, tak to můžu říct, zmínit, že mi třeba něco rytmicky nesedí a co já vím.
Na druhou stranu i to líbí/nelíbí je nějaká zpětná vazba.
03.06.2016 16:25:01 | A42
Ano, to je zajímavý střípek, díky za něj :-) Já se třeba dlouho hledal, jak mám reagovat na díla ostatních. Hned poprvé, když jsem si zkusil kritičtější poznámku k obsahu, dostal jsem vzápětí za ucho – ne od autorky (ta to vzala sympaticky v pohodě), ale od jejího příznivce :-) Časem jsem zjistil, že o vstřícnosti ke kritice řada autorů sice ráda mluví, ale ve skutečnosti ji u sebe sama nesnese, tak jsem tuto snahu opustil a jen opravdové kamarády občas na něco upozorním ve vzkazu, spíš ale jen na formální chyby. Chválu kupodivu snesou všichni, tak s tou nemusím šetřit, ale jen když ji myslím opravdu vážně, což ale při mé vstřícnosti k jiným autorům není až tak zřídkavé :-D Koneckonců se to odráží i v mých divadelních recenzích apod. – že chválím rád, když objevím něco, co za pochvalu stojí. Jenže je to taky o čase – čtu tolik autorů, že na komentování (pokud má něco opravdu sdělit) mi zbývá málo času. Tak aspoň že existuje tipování a toho stihnu dost – to není časově tak náročné :-D Obdivuju každého, kdo častěji komentuje, tedy i Tebe - je to výraz přinejmenším kolegiality a je to fajn. A stydím se, že v tom sám tak trochu zaostávám ;-)
03.06.2016 17:03:43 | Amonasr
Moc pěkně jsem se s tebou zamyslela, Amonasre, ale k ničemu objevnému jsem nedošla (teda v sobě:), nevím, jestli existuje nějaké universální krásno, ke kterému všichni podvědomně směřujeme, nebo je dokonalost jen v našich představách ... všichni jsme trochu ve vleku vládnoucí kultury (ať už proti ní rebelujeme nebo ji utvrzujeme) a otloukáme své iluze o mantinely kritiky ostatních. Ale to co vytvoříme a ještě po roce jsme schopni bez šklebení dočíst do konce, možná bude umění. Možná:) Kritika je potřebná, ať už oprávněná nebo neoprávněná, nutí člověka pochybovat, nepovalovat se po sebechvále, ale usilovat a hledat tu pravděpodobnou dokonalost. Takže jsem zas k ničemu nedospěla, jen, že všechno je tak, jak má být i pochvalná slůvka i špičaté jazyky:))) Jsem to ale mudrc :D Ale tobě, Amonasre, díky za otazník ve vzduchu ... :)*
03.06.2016 08:10:49 | nepřihlášený komentátor
Díky za podnětný komentář (i komentáře můžou být krásné, nejen díla samotná), milá Neznámá. (Ani jsem netušil, že i nepřihlášení můžou vkládat komentáře – to je fajn.) To Tvé sebezamyšlení mi samozřejmě dělá největší radost, o nic jiného mi ani nešlo. Vím, že žádnou objevnou dimenzi ten můj text nemá, ovšem je nutné stále jen něco nového objevovat? Není někdy možná i důležitější občas oprašovat svá vnitřní zákoutí a svým způsobem „znovuobjevovat“ něco, co už v nás mnohdy k naší škodě kolikrát zapadalo prachem? Vliv vládnoucí kultury a potýkání se s ním, otloukání iluzí o mantinely kritiky, myšlenka o (ne)šklebení se po roce od napsání jako (možné) kritérium uměleckosti díla – to vše je jsi moc hezky vyjádřila, k tomu ani netřeba nic dodávat, jen se u toho zastavit a zamyslet ;-) Souhlasím i s tím, že kritika je potřebná a i ta ne vždy dobře míněná může každého autora posunout, třeba jen tím, že se stane odolnější vůči nepřejícníkům, závistivcům apod. I to je samozřejmě důležité, naučit se s tím žít, nebýt jen skleníkovou květinkou. Ale nejen to – hlavně je dobré se zamyslet nad obsahem každé kritiky (pokud ho tedy má), když už odezní předinfarktový stav, a zkusit si z toho něco pro sebe vzít. A když nevzít, tak si ale umět zdůvodnit proč. Každý jdeme svou vlastní jedinečnou cestou a zdaleka ne každá rada (i dobře míněná) je vhodná pro každého. Ovšem i sám kritik by měl dokázat unést, že je také kritizovatelný a občas se nad sebou umět i zamyslet – zda opravdu kritizuje anebo jen přezíravě a samolibě nálepkuje a vyvyšuje se nad všechny kolem. Nic nezdobí kritika víc než vlastní pokora – taková kritika také jedině proniká tam, kam by měla :-D No vidíš, nakonec jsi mě přiměla k ještě většímu mudrování – moc děkuju za návštěvu i za Tvé otazníky ve vzduchu :-)*
03.06.2016 11:28:09 | Amonasr
Píšu tak pomalu, že mi padá přihlášení. Ale jsem holka odvážná, takže se přiznávám, ke všemu, co jsem nepodepsala:))) Vždycky jsem si o sobě myslela, že jsem nějaká divná - nevadí mi ani nešťastná a zahořklá kritika:), jen chvíli vyfukuji kouř a síru, ale ve finále si musím přiznat, že kritika je očistný proces - properu si myšlenky, zametu před vlastním prahem a vyvěsím bílou vlajku (z druhé strany může zůstat Jolly Roger, kdyby náhodou ...:)Kritik je také jen člověk a občas ho bolí břicho a někdy i pláče, když mu kroutíš ruku ... jsem divná:D
03.06.2016 12:07:02 | Ragnell
Nejsi divná - souhlasím s Tebou a je dobře, že jsi to napsala :-D I kritik potřebuje zastánce - má ho z převážné části i ve mně, i když to tak třeba na první pohled občas nevypadá. Chtěl jsem vyvolat polemiku a pokud tu budou přistávat takovéto komentáře, budu si vrnět blahem, i když mě třeba kopnou nenápadně (nebo i nápadně) do kotníku :-D Díky, Rag ;-))
03.06.2016 12:26:39 | Amonasr
Krása a láska jsou světlem zdroje, což je jasně vidět, když si realitu neošklivíme a naše mysl je čistá.
02.06.2016 20:26:07 | Helen Zaurak
Myslím, Helen, že jsi pojmenovala klíč, bez nějž se žádné umění ani odemknout nedá. A nejen umění... :-) Děkuji :-)
03.06.2016 00:48:43 | Amonasr
...já jsem milovníkem kýčů, neboť jsem prostý vesnický chasník a jsem šťasten...:-)...
02.06.2016 20:03:14 | Jort
Někdo kritiku ustojí, někoho může i obohatit. A někdo z ní má tak velký strach, že ho to nutí psát texty tohoto typu. Je to zcela lidské.
Poslední tři věty tvého příspěvku považuji za naprostou ubohost.
02.06.2016 19:44:28 | tall&curly
:-D Nálepkování, osočování, věcné argumenty však veškeré žádné – v názornější ukázku záštiplné kritiky přímo u textu jsem snad doufat ani nemohl ;-) Ani nevím, jestli se hodí, abych Ti za ni poděkoval, protože by to mohlo vypadat, že jsme byli domluveni a já si Tvé vystoupení tady snad objednal :-)) Nicméně už jsem to vysvětlil, tak děkuju ;-)
03.06.2016 00:21:15 | Amonasr
Ahoj Josefe, předem deklaruji že to, co zde napíši, není osobní a nemusíš s tím souhlasit. Jen pár postřehů tady k dění.
Mohl bys, prosím, konkrétně uvést odkazy na komentáře, kde curly "nálepkuje, osočuje a kde je v jejích komentářích absence věcných argumentů?
V dalším komentu níže o ní zjevně schválně píšeš jako o "něm", což se dá vcelku dobře pochopit jako pokus o dětinskou dehosnestaci aneb pokud dojdou argumenty, vyjádříme postoj urážkou, to je v tomhle bahnitém českém rybníčku také časté a obvyklé.
Já osobně si curlyiných komentářů velmi vážím a jsem rád, když mne ty nepochvalné z nich posunou, donutí se zamyslet.
Tady na Literu se mi máloco líbí. Osobně se k takovým dílům nevyjadřuji, protože neumím tak jednoduše a dobře popsat, proč mi dotyčné nesedí. Vždycky mi vytane na mysli spíš cosi jako OMG, to je příšernost, a to pod díla autorů psát nechci, to neposouvá. Kdežto komentáře od curly posunout mohou, pokud je jim člověk otevřený.
Společenství lidí, kteří "píšou", sdílejíce svoje dílka sobě navzájem s očekáváním pochvaly a pochopení od obdobně citlivých a trpících básnivých duší nikdy nebude společenstvím dobrých autorů. Za dobrým autorem vždy stojí coby nejlepší přítel odpadkový koš. Nikoli už pochlebničení kolegů,
03.06.2016 11:21:21 | vrbák
To máš v ledasčem pravdu, ale modroprostor je velmi členitý a asi je dost rozdíl, jestli koukám na básnické pokusy teenagera anebo na víceméně profíka s "vypsanou rukou". No a taky na všechny ty polohy mezi tím.
03.06.2016 16:38:29 | A42
Ahoj vrbáku, děkuji za věcný příspěvek a neberu ho nijak osobně.
Pokud jde o Tvůj dotaz, kde tall&curly podle mého názoru „nálepkuje etc.“, tak ta má replika se týká (a je to z ní snad i zřejmé) pouze jejího prvního komentáře zde, není to žádné zobecnění, proto není třeba používat množné číslo „komentáře“. Jak jinak mám označit její tvrzení, že mám strach z kritiky a že poslední tři věty považuje za naprostou ubohost? Vidíš snad ty sám v jejím komentáři nějaké věcné argumenty nebo aspoň zdůvodnění pro tato tvrzení?
Tam, kde odpovídám Tomovi Dvořákovi jako „on“, mám na mysli sám sebe, nikoliv tall&curly. Při pozornějším čtení je to myslím také zcela zřejmé. Jako „on“ mě označil Tom, asi si v tu chvíli nevzpomněl na to, jaký mám nick případně skutečné jméno, které zná stejně jako Ty :-) Chtěl jsem tím jen naznačit, že označení kohokoliv v diskuzi jako „on“ mi nepřipadá zrovna nejzdvořilejší, i když přímo jako urážku to od Toma nevnímám. S tall&curly to tedy nemá skutečně nic společného – je třeba přečíst si před tím ten Tomův komentář.
Pokud jde konkrétně o Tvé komentování či komentování tall&curly, je samozřejmě na každém, jaká díla se mu líbí nebo nelíbí a že oba máte hodně vysoké nároky, na tom se asi shodneme, nic proti tomu. Pokud je kritika konkrétní a věcná, také nic proti tomu. Jsem možná spíš přecitlivělý ani ne tak na kritické komentáře, jako spíš na ty pochvalné, které jedním dechem jedno dílo či jednoho autora pochválí a současně neopomenou zároveň shodit všechny ostatní, i když třeba jen nepřímo. Také bych ale nechtěl, abychom z toho dělali osobní záležitost, myslím to obecně na jakoukoliv kritiku kohokoliv. Naprosto obecně je psaný i můj text a trošku mě překvapilo, jak silně to vzala tall&curly osobně. Sám za sebe musím přitom uznat, že u ní vidím výrazný pozitivní posun v dikci komentování oproti tomu, kdy jsme spolu měli časté neshody, když ještě byla Bylinnou směsí a před tím Černým motýlem tmy. A byť ne se vším, co kdy tvrdí, souhlasím, tak s řadou věcí naopak ano. Nemám zkrátka jen rád, když se někdo nad někoho povyšuje, ale to si nesu celým svým životem a jiný už nebudu. I o tom však lze vést věcnou diskuzi – nikoliv ublíženou, ale skutečně věcnou, tj. obecně o tom, jak by měla správná kritika vypadat, aniž bychom z toho museli dělat osobní pěstní souboj. pokračování následuje...
03.06.2016 12:21:22 | Amonasr
Zřejmě se také díváme odlišně na společenství autorů, které Liter představuje. Jeho smyslem podle mě není být přípravkou na získání Nobelovy ceny za literaturu či aspoň ne příliš ceněné Magnesie Litery, ale být svobodným prostorem pro vzájemné obohacování se těch, které psaní baví. Každý se asi chceme nějak zlepšovat, každý ale máme také své limity. V šachových kroužcích nejspíš nebude velmistr shazovat přezíravě ty, kteří hrají o několik tříd nižší soutěže, ale bude jim spíš fandit a mít radost, že vůbec šachy hrají. Podobně vlastně i to mé zamýšlení začalo – umění je podle mne vzájemná kombinace řemesla a onoho ducha, které do díla autor vloží. I to nejzručnější veršování, pokud je bezduché, podle mne není dobré umění. A není ani dobré umění to, do nějž je sice vložen krásný duch, ale je řemeslně zpackané. Přesto mám raději to druhé, protože mě víc zajímá to, čím mě může myšlení či vnímání autora obohatit. Proto nikdy nebudu mluvit přezíravě o těch, kterým veršování moc nejde, ale přitom sdělují ostatním něco, co je svým obsahem, i když třeba ne formou, nějak pozoruhodné. Není proto ani nutné všechny pozitivní ohlasy vnímat hned jako pochlebničení, i když třeba forma kulhá. I toho pochlebování je tu samozřejmě dost, ale to bychom asi nikdy tuhle diskuzi neskončili. Sám z nekriticky pochvalných ohlasů u mě často moc nadšený nejsem, ale to už by byla zase další kapitola :-D
03.06.2016 12:21:55 | Amonasr
Myslím, že tohle je výstižně řečeno, a to rozhodně nechci pochlebovat. ;-)
03.06.2016 16:34:31 | A42
A ty věcné argumenty, které požaduješ, jsou ve tvém textu kde? Já vidím též jen nálepkování a osočování.
03.06.2016 06:45:09 | tall&curly
Ale, ale - to zní jako replika z dětského pískoviště, promiň ;-) Co tak odložit emoce a zkusit to ještě jednou, tentokrát opravdu věcně? Vím, že když chceš, tak to umíš ;-) Tvůj oponentní názor si přečtu rád, i když s ním nejspíš nebudu ve všem souhlasit, a jistě i čtenáři – vždyť se podívej, jaké zajímavé komentáře se tu už sešly. Nejsem z těch, kteří si tu chodí jen pro potlesk, nevím, proč mě z toho tak sveřepě stále podezíráš – vždyť právě proto píšu někdy tak provokativně, kolikrát bych se s chutí se sebou pohádal i sám :-D
03.06.2016 11:27:03 | Amonasr
Milý, zkusím to tedy znovu a reaguji tak zhruba na vše, co bylo řečeno výše i v debatě s vrbákem:
1) "Někdo kritiku ustojí, někoho může i obohatit. A někdo z ní má tak velký strach, že ho to nutí psát texty tohoto typu. Je to zcela lidské." vs. "Jak jinak mám označit její tvrzení, že mám strach z kritiky..."
Já jsem psala obecně - tedy NĚKDO kritiku ustojí; texty TOHOTO TYPU, obecně k obecnému tématu, do osobní roviny jsi to vztáhnul ty sám a to já nemohu jakkoliv ovlivnit. Pokud píšu, že poslední věty jsou ubohé, tak to znamená, že si myslím, že text je ubohý, nikoliv ty. Proč jsi ho napsal, jak jsi napsal, si promysli sám, to není v mé moci.
2) Pokud požaduješ kritiku konkrétní a věcnou, je třeba, abys sám svým slovům dostál a takovou kritiku psal. Jenže ty namísto, aby ses věnoval věci, o které píšeš, v tomto případě KRITICE, obratíš svou pozornost na KRITIKA A KVALITU JEHO ŽIVOTA. A to je prostě rétorická strategie, proti která já vždy vystoupím. Na literárním serveru je objektem hodnocení text, nikoliv člověk. Tedy nemáš rád, když se někdo povyšuje, ale sám se nebojíš kohokoliv shodit.
3) Vidím, že můj kometář, ve kterém jsem vyzdvihla J. Voralberga tě velmi zasáhl. Je mi líto, ale moje strategie je, že se vždy snažím vyzdvihnout to, co je zde nad průměrem. V záplavě neustálých sladkých řečí a vzájemného poplácávání úzké skupiny lidí, je to z mého pohledu potřeba.
4) Od dob Motýla a Bylinné se fakt snažím tě ignorovat (je to při tvém provozu zde dost těžké), ale i já mám nějaké věci, přes které nejede vlak. A pokud se do těch věcí nejakým, dle mého ne příliš férovým, způsobem pustíš, tak já se prostě ozvu. Nic osobního v tom není.
03.06.2016 12:45:34 | tall&curly
Tohle už ponechám bez komentáře - každý ať si udělá obrázek sám, bude-li chtít ;-)
03.06.2016 12:50:14 | Amonasr
Uložilo se mi to dřív, než jsem to dopsala celé. Pardon. Jinak je to i ode mne vše.
03.06.2016 12:52:23 | tall&curly
On má částečně pravdu a částečně i ty. Umění ztratilo možnost být kritizováno, protože se "um" (technika, cit pro detail, licence) redukovali na pouhé sebevyjádření. Ve světě, kde jde kritiku odbít slovy: "ty v tom nevidíš to co já" nebo "je to umění!!", je těžké vůbec kritiku tvořit.
A můžou za to diváci umění, kterým to začalo stačit.
02.06.2016 20:01:30 | Tom Dvořák
Obracíš se sice na tall&curly, ale snad i „on“ si k tomu může něco říct ;-) Jednak jsem rád za Tvou věcnou diskuzi a na tom, co píšeš, jistě něco je, i když tohle by mohlo být klidně předmětem několikadenní vědecké konference a stejně by z toho žádné společné závěry nevzešly :-) Mně jde ale o trošku něco jiného. Na Literu jsou vesměs nadšenci, kteří se uměním neživí a píší hlavně sobě a druhým pro radost. A to je podle mě něco úžasného a skutečně pozoruhodného. Drtivá většina lidí tu píše od srdce, možná někdy i silně bušícího, ovšem autenticky, a dělí se o svou radost z psaní s ostatními. A byť se tu najdou i velmi kvalitní texty, má smysl číst i ty méně umělé, ve kterých je obsažena právě ona krása ducha, která může každého vnímavého čtenáře nějak obohatit. A vyslovovat se s despektem a opovržlivě, ať už přímo či nepřímo, o dílech kohokoliv, kdo zde píše, a je jedno, zda více či méně uměle, je dle mého názoru přinejmenším hloupé. Nic víc, nic míň. Pokud jde o pokleslé komerční nebo všelijak dotované „umění“, kterého je veřejný prostor plný a je zdrojem rýžování peněz, tam mi ani případný opovržlivý kritický tón, pokud by se vůbec objevil, nevadí. Tady ovšem ano, to je celé ;-)
03.06.2016 00:31:59 | Amonasr
Vědy je zapotřebí, ale kdyby Newton byl ležel někde jinde a nepadla mu na nos ta hruška, nebo co to bylo, a neupozornila ho na to, že je taky přitažlivost zemská, tak by ta přitažlivost byla dál. On by ji neobjevil, objevil by ji někdo jinej. Za minutu, za vteřinu, za sto let. Ale kdyby Shakespeare nenapsal Hamleta, tak nikdy nebyl. Kdyby velký umělci neudělali svoje dílo, tak jsme byli o to chudší, protože umění je komunikace.
Tak jako je krása musí být i protiklad ale není nakonec v ošklivosti ukryta ta pravá krása když vezmem jiný úhel pohledu..dnes a denně nás masírují reklamy a člověk zapomněl na vnitřní krásu která není prodejně atraktivní tedy spíš ona by byla kdyby se ovšem dala koupit..krása je jen slovo zní krásně ale vem třeba jiné mimozemské civilizace oni nás mohou vidět ouplně jinak i mi je ..pořád neumíme vidět jinak než obchodně :D
02.06.2016 12:42:54 | xoxoxo
Milá xono, to jsi tak hezky a mně sympaticky rozvedla, že snad k tomu nebudu raději ani nic dodávat – díky :-)
02.06.2016 13:39:52 | Amonasr
Pepí a já si myslím,že každá žena je krásná
i když si to o sobě nemyslí,v každé je právě něco
krásného..pro toho..či pro tamtoho :-))
02.06.2016 12:28:09 | Kett
Milá Kett, myslím si to s Tebou :-) Mockrát se mi stalo, že jsem potkal krásnou charizmatickou ženu, která by neprošla kritérii žádné soutěže královny krásy, a přesto byla nesmírně přitažlivá - přitažlivější, než mnohé missky. Bylo by to asi na dlouhé povídání, ale domnívám se, že i její sebevědomí, nebo spíš sebepřijetí, hraje ohromnou roli. Když se ta vnitřní krása ženy odrazí v jakémsi jejím vyzařování, zkrášlí ji to mnohonásobně víc, než jakákoliv plastická operace :-) Co s tváří ženy udělá jen milý vstřícný úsměv nebo výmluvný záblesk v očích – to je to, čemu myslím ve skutečnosti podlehne každý muž, i když se v hospodě odkazuje před ostatními k jiným ženským „přednostem“, aby před parťáky vypadal co nejvíc „chlapsky“ a „světácky“ :-D
02.06.2016 13:38:55 | Amonasr
jen co dopíšu ten (skoro vědecký) článek... zevrubně Ti to zkritizuju!
I když je určité riziko, že po sepsání (a odevzdání) nebudu mít potřebu opětovně řešit kritiku umění. :-)
02.06.2016 11:39:31 | ewon
Jen kritizuj - hlavně když přijdeš se svojí troškou do mlýna ;-) Rozhodně si nedělám nárok na jedinou pravdu a nejsem ani žádný uměnoved - je to můj čistě laický a jistě i hodně nepřesný pohled, který bych si dokázal zoponovat i sám a vést se sebou dlouhou polemiku :-D I v tomto případě jsou pro mě důležitější otázky, které si čtenář sám případně položí, než jakékoliv odpovědi... ;-)
02.06.2016 11:44:17 | Amonasr
eh. já na to prostě nemám. :-) (a tím nemyslím, jen ten článek)
Čet jsem pár komentů... a ztratil se ve zjištění, že tall a curly je motýl. Snad ne černý motýl... :-)
No nic. Jo a s tím kriticismem. Jsem si vzal osobně ty tvoje poslední tři věty. Ono je někdy fakt strašný žít s pocitem, že se ti spousta věcí nelíbí. :-)
Ale vlastně jsem chtěl psát úplně o něčem jiném. Ber to jako můj osobní výžblebt.
Ke kritice teda řeknu asi toto: já mám tendenci moc teoretizovat. Tečka. Konec.
03.06.2016 21:21:38 | ewon
už si vzpomínám, co jsem chtěl napsat... bylo to:
1) zevrubná kritika
2) že ostatní obohacují díla komentáři, já je obohatím tím, že budu mlčet. To bude mj velký dar. :-)
3) vylezlo ze mě to, co jsem napsal předtím.
03.06.2016 21:34:04 | ewon
:-D Máš docela originální nápady, náhodou :-)) Člověk by měl někdy zkusit opustit standardní schémata myšlení :-) Tak mě napadá, jestli bych neměl obohatit Liter tím, že bych tu přestal aspoň na čas publikovat :-D
03.06.2016 23:24:11 | Amonasr
Souhlasím se vším.Když se člověku něco nelíbí,tak by měl respektovat,že jinému se to líbit může ;)
02.06.2016 11:06:49 | Kubíno
nekriticky souhlasím :-) jen bych ještě dodal: není (i) ošklivých mužů!
02.06.2016 10:50:15 | hledač
Díky, hledači - jsem rád, že jsi to dodal ty, ode mě by to mohlo vyznít jinak :-D
02.06.2016 11:25:07 | Amonasr
tak zrovna na tohle jsem nemyslel :-))) ale stejně, přiznejme si všichni bez ohledu na pohlaví a preference, že i chlap je moc krásné umělecké dílo! dokonce i kritik může být fešák :-)))
02.06.2016 16:22:31 | hledač
:-D No samo ;-))
03.06.2016 00:17:50 | Amonasr