Ve zkratce

Anotace: jen potřeba ulehčit si...možná to sem ani nepatří

Když člověk mluvit nechce, má po ruce spoustu slov. Ale...ale když Ti chci říct, že Tě mám ráda, že jsi mi učaroval, že Tě miluju...slova se vypaří jako rosa z luk při rozbřesku. Znám spoustu nádherných slov, slov láskyplných, ale všechna už někdo řekl a žádné z nich nevystihuje přesně to, co chci Ti říct. A bojím se říct. Milovat rozervaným srdcem je jako stavět nejvyšší budovu světa na pohyblivých píscích-je předem určena k záhubě. A staviteli uvězněnému v jejích útrobách nikdo nepodá pomocnou ruku.

A tak se ptám...

Budeš tím, kdo mě zachrání?
Nebo budeš tím, kdo mě pošle zpět na dno života, života prostého blízkosti Tvé?