Jak moc, dokáže člověka zlomit vlastní neschopnost odolat tomu, koho milujeme. Jak moc bolí, když naše láska se po společné noci vrací ke své "oficiální". A tvé oči, jen slzavě sledují zavírající se dveře a čekáš, až příště budeš zase jednou "dost dobrá"... Každý chce skončit tuhle hru na rub a líc, ale jen ten, kdo opravdu miluje, sám v sobě ví, že to nikdy nedokáže. Přeji hodně štěstí, i ta chvilka štěstí, jak sama víš, za to utrpení stojí, ne že ne...ST
17.05.2009 18:12:00 | I.walk.Alone
čekání..rozumím a lituju..pekelný boj mezi rozumem a citem končí porážkou z obou stran..být pak raději konzumní a povrchní? asi jo, tohle jsou doživotní rány, bohužel
15.03.2009 17:59:00 | Bolemíra Nebeská
dávám ST.. až moc dobře rozumím tvým pocitům... i kdyby jen na chvíli.. ta chvíle za to stojí
16.08.2008 15:02:00 | Caracol
Týjo, tohle mi trochu připomíná mě :)
Každopádně, hodně štěstí do budoucna...
13.08.2008 07:02:00 | Baldeus
Myslím že sme na tom dost podobně " ta moje vysněná láska" se jmenuje Tonny a přivádí mě k šílenství.. vím že by mě chtěl a už několikrít sme byly jen krůček od "toho" :) ale jak říkáš nemůže se mnou mít normální vztah..závazný.. mám pocit že se stydí vzít mě meziu své přátele přesto že si s většinou z nich můžu pokecat a takl nějak normálně se zdravíme no a hlavně to podle mě všichni vědí..až na něj mno snad sem tě moc nepopletla a dává to nějaký smysl..hodně štěstí pa
12.08.2008 19:23:00 | pohodářka
Zamilovat se do studenýho trouby je to nejhorší...
11.08.2008 23:32:00 | Grafomanická MIA