Miláčku víš...

Anotace: spíš výpověď...jsou to jen pocity. Nechtělo se mi psát na papír:-D :-)

Miláčku víš,
někdo říká,
že láska je nemoc.
V tom případě jsme nakažení
oba.
A ono to nebolí.
Šimrá to v podbřišku a nutí to se usmívat.
A někdo zase říká,
že láska je krutá, trvá jen chvíli, že se musí hledat.
Nám zatím přinesla jen štěstí. Všiml sis? A už je to tak, tak dlouho. Asi jsme se vážně hledali.
Je mi líto těch smutných a nešťastných lidí, ale já jsem teď šťastná, nejšťastnější a to jen proto, že mám Tebe. Vím, že tohle je to, co chci.
Ty.
Že můžeme být šťastní ještě dlouho.
Že nemusíme být dokonalí.
Že stačí, když se nepřestaneme milovat.
A to co cítím a čemu věřím je, že to tak bude navždy.
Pamatuji si téměř všechny okamžiky, kdy jsme byli spolu a většina z nich byly ty nejkrásnější v mém životě. Tvůj pohled hřeje a když mě hladíš cítím, že jsem v bezpečí. Stále ještě o Tobě sním. Jsi moje láska.