Být šťastný/á ano či ne

Být šťastný/á ano či ne

Anotace: Má úvaha je o štěstí v lásce

Poslední dobou si kladu otázku kdy je člověk šťastný a kdy ne. Základní otázka však je co je to štěstí.Pro každého z nás to je něco jiného. Někomu stačí ke štěstí málo,ale jsou i takový,kteří když mají vše nač si vzpomenou nejsou šťastní. Podle mne je základem štěstí zdraví a partner nebo rodina. Tady však narážím na problém. Jak poznám toho správného partnera? Od ne pamětí to bylo tak,že žil muž se ženou. Ale čím se svět vyvíjel a lidé byli vyspělejší,dostávali více odvahy a zjišťovali,že je jim dobře i s osobou stejného pohlaví. Dříve to však byl velký problém,nebylo možné aby se žena s ženou držela na veřejnosti za ruku nebo aby muž políbil muže. Na takové lidi se dřív ostatní dívali přes prsty a ti za to moc trpěli. Byli odsouzení na pokraj společnosti. Dnes je naštěstí jiná doba a je mi líto těch kteří museli tajit lásku ke stejnému pohlaví. Dnes si mohu vzít koho chci a už se nikdo nebude divit že si beru ženu. Podle mne vyjde nastejno jestli žije žena s ženou nebo muž s mužem. Jestli jsou spolu více šťastní než s osobou opačného pohlaví tak proč jim v tom bránit. Podle mne je jedno jestli se žena hádá s ženou nebo se hádá s mužem. Nelíbí se mi,že se stále najdou lidé kterým vadí stejně orientování jedinci. Ještě nedávno jsem taky patřila mezi ně,ale stačil jeden polibek od ženy a vše se změnilo. I můj pohled na homosexuály. Jsou moc fajn lidé a nevím proč bych je měla odsuzovat jen proto že jsou jiní než devadesát pět procent lidí na světě.
Mám přítelkyní a jsem s ni moc šťastná. Nevím však na jak dlouho. Možná že za pár let nebo již několik měsíců budu zase koukat po mužích,ale momentálně jsem šťastná se svou přítelkyní a nestydím se za to. Dřív jsem to tajila,ale dnes k tomu nevidím důvod a pokud se to někomu nelíbí,je to jeho problém,ne můj. Buď mě budou mít rádi jaká jsem nebo mě nemusí mít rádi vůbec,ale mám ráda upřímnost a nesnáším přetvářku.
Takže přátelé,pokud jste šťastní s osobou stejného pohlaví,tak si to štěstí nenechte zničit, protože ten kdo se vám snaží to štěstí zničit je nešťastný,závidí vám a přitom kdyby chtěl,mohl by být taky šťastný.Lidé by neměli žít tak jak je to dáno co svět spojil muže a ženu,ale tak jak on se cítí spokojený. Neboť štěstí si najde každého z nás.Někoho dříve,jiného později,ale najde si ho.
Autor misa201, 01.07.2015
Přečteno 831x
Tipy 1
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Je to velice zajímavé téma. Třeba ve starém orientu bylo naprosto běžné, že se milovali ženy mezi sebou (Co by taky v harému mohli dělat s eunuchama, že?) Prostě to bylo společensky vhodné. (Ale chlapy mezi sebou nemohli) Řekové zase obdivovali především mladší hochy a to i sexuálně. Nikdo je za to neodsuzoval (teda až na manželky). Nevím jak to bylo v Egyptě, nedochoval se o tom asi žádný pořádný spis. Ale dnes se dostáváme do doby rozvolňování tuhých sexuálních poměrů po heterosexuálním zákoníku středověkého lidu. Praktiky byli taky někde úplně jinde. Hlavně platilo přísloví, že pod svícnem je největší tma a tak se lidé milující člověka svého pohlaví dávali často do služeb v církvi.
Já osobně mám po sexuální stránce zcela vyhraněnou osobnost, chlap nikdy, při té představě se mi dělá mdlo. Ale je zajímavé, jak si dokáží lidé bez těchto bariér vzájemně vyznávat to, že se mají rádi mnohdy lépe než heterosexuálové.
Konec konců mám rád své mužské kamarády, ale nikdy bych jim nedal pusu (teda až na umělé dýchání).
Ale ona ta sexualita stejně stojí za hovno. Páč to věčné mrdání je furt na jedno brdo ať už v koupelně, nebo na Měsíci. Pořád tam a zpátky, nebo nahoru a dolu. :)))
Problém je, že homosexuálové nemohou mít společné dítě, takže přicházejí o jednu z nejkrásnějších věcí na světě, kterou spolu může zažít muž a žena. O to naplnění lásky. Snad si ho budou moci jednou adoptovat, ale po biologické stránce, (kterou podle mého názoru láska vyjadřuje) nemůžou tohle společně zažít.

02.07.2015 00:07:28 | Slav Milo

je jedno, jestli homo, či bi, či hetero.. mezi všemi lidmi se najdou hajzlíci i skvělí lidé.. a všichni jsme částečně pokrytci, každý v sobě máme něco, co více, či méně odsuzujeme.. mně osobně téma, které jsi nadhodila, vůbec nevadí, ať si každý žije s kým chce..

01.07.2015 22:16:24 | Amelie M.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí