Můra

Můra

Anotace: ...

Lampičky ve tmě... 

Nejsou všude. Ale když se někde nějaká rozsvítí, jdu za ní neomylně. Urputně do ní narážím celou svou vahou. Až to cinká. O sklo žárovky. O chromový stínítko... Ať si mě všimne!

Cinkám, neúnavně, až mě z toho celý tělo bolí. Lampička na to nic. Je to lampička, co by taky říkala... Ale pak zhasne. Rozbila jsem žárovku?

Dlouho nesmutním. Rozsvítí se jinde. Jiná. Letím k ní a začínám cinkat do žárovky. Do chromovýho stínítka.

 

Tohle jsou moje vztahy. Svou urputností rozbiju žárovku. Dlouho to netrvá a objevím další světýlko, který chci. Jenže ono zhasne taky. Už mě z toho bolej křídla.

 

Autor Týna, 24.03.2022
Přečteno 279x
Tipy 11
Poslední tipující: umělec2, Kiiwi, Kan, barking bitch, mkinka, Sonador, šerý, Rozmarýna
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Skvělá metafora, krásně zpracované téma. Hlavně ten vysvětlující dovětek a poslední věta mě oslovila.

25.03.2022 08:05:49 | barking bitch

nojo, umělá světla lamp... to chce najít správnýho můráka, třeba tak moc nesvítí, ale zase nezhasne;)

25.03.2022 03:02:09 | Sonador

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí