Proč nerada peču

Anotace: ...pokorná zpověď v lehčím tónu.

Proč nerada peču…

Tak předně mě napadá, proč tohle vlastně začínám psát.
Chci se obhájit před okolím, nebo zahnat vlastní výčitky svědomí…?

To je jedno.
Prostě nesnáším pečení.
Vlastně nesnáším všechny domácí práce.
To zní hrozně.
Ale jo, je to tak.Pravda pravdoucí.

Přemýšlím, co vlastně dělám ráda… ale to sem nepatří.

Nerada peču.
Jak se blíží prosinec, začnou se mi potit dlaně.
Ze všech stran se řeší těsta, kvalita mouky, kolik druhů letos…
zrychlí se mi dech, a mám chuť halekat: copak se všichni zbláznili ?!

A do toho ještě to ,,pečení po telefonu“ !
Tos mi neměl, WhiteSkulle, dělat.
Dost na tom, že mám depku z toho, že pečeš ty jako chlap…
ale žes to naučil na dálku i svého kamaráda s hezkým jménem… tos fakt neměl:-(

Proč nepeču ráda ?

Neumím to.

Nechápu princip… dřete se jako v-l, a pak všechny ty malinkatý věcičky padají do pusy
lidí okolo – potažmo vaší vlastní – a jsou pryč.

Tloustne se po tom.

Není to zdravé.

Stojí to peníze.

Cítím z toho zotročení ženy !!!
(no dobře, to jsem přehnala, ale každá doma nemáme muže s talentem a chutí, že?)

Bere to čas, co ho můžete prožít u knížky, v kině, na procházce, s dětmi…
(ne, s patnáctiletým puberťákem rohlíčky dělat nebudu)

A nakonec…nesnáším ty špinavé ruce, nádobí, podlahu, linku… všude mouka,
těsto, co nejde umýt, plechy, co jsou připálené.
(ano, pečící papír – ano, ale mě se připálil k cukroví)

A nerada chodím s davem…

Takže to pitomý cukroví koupím !

Ale… pár kousků… možná snad…jenom, aby se neřeklo…
Alibistko, pokrytče, zrádkyně – nadávám si.

Nedávno jsem totiž viděla na návštěvě jednoho pána,
co s velkou chutí pojídal jakékoli jídlo
…pořád ho vidím…
třeba TOHLE stojí za to.

A pak taky – nenechám se zahanbit nějakým chlapem… i když se jmenuje …docela pěkně:-)

Jdu pro mouku, a všechny ty ostatní věci…