Vánoce po česku

Anotace: Otevřená úvaha...

Je zima léta páně 1950 a u potoka u svého rodného domku v Hrusicíh sedí pan Lada a maluje jeden ze svých vánočních obrázků. Hodiny ubíhají jedna za druhou
a obraz už je pomalu dokončován. I zde je patrná klasická ladovská perspektiva, ale především spousta dětí, dárků a radosti. Tu si nějaké dítko hraje
s Mikešem, támhle dvě děti staví sněhuláka a na potoce vidíme bruslit několik chlapců, netrpělivě čekajících
na onu chvíli. Jakoby na nás i po letech pokaždé dýchlo kouzlo starých Vánoc při pohledu na tyto obrázky.
Jak jen se ale vánoční idylka změnila za těch 60 let. Tradiční formy slavení dne narození Ježíška se bohužel velmi rychle mění. Zatímco se dříve brali Vánoce jako svátky klidu a míru, vše bylo takové opravdové
a upřímné, právě jako Ladovy obrázky, dnes to jsou především dny starostí, shonu a nakupování na poslední chvíli spojené s vychytáváním nejvýhodnějších slev. Ano, opravdovosti ubývá a spíše než svátky jsou Vánoce výborný marketingový tah. Plné silnice, nacpané obchody a jako Fantomas všudypřítomný Santa Claus. To už tu není ani troška původní české atmosféry?...