o tvoření pochopení...

Anotace: díky Janu Voralbergovi za ponouknutí zachytit a sepsat něco z toho co se mi právě teď prohání hlavou…

Tohle téma jsem už vícekrát probíral ve svých úvahách či příbězích
takže se možná v něčem budu opakovat
ale opět jej rád otevírám a doufám
že bude tahle úvaha vám čtenářům něčím přínosná…

Jan podotkl že by rád pochopil o čem píši…povím tedy něco o mé tvorbě…
je to takové subjektivní sdělování dojmů o světě který mám uvnitř o světě který mne obklopuje i o světech co obepínají ten co mne obklopuje…
připodobnil bych se k nasávači co se po určité době probírá obsahem hlavové nádoby třídí přemisťuje a následně vytváří svou vlastní koláž světa ve kterém žije…
pak se snažím asi jako každý pisatel aby mé příběhy byly trochu poetické byly o něčem aby v nich byl děj myšlenka či pointa a aby čtenáře něčím oslovily…
čím to ponechám laskavě na vás čtenářích…zrovna tak když si pročítám ty vaše…

Baví mne číst a psát a také mě to v téhle hektické době docela uklidňuje…
přečetl jsem poměrně hodně literatury faktu i z vědy a oproti tomu i té fantastické…
je to jako v mém životě…v realitě se umím vyjadřovat přímočaře ale také snivě jednoduchou větu zaobalit do kudrlinek…
baví mě snít…


Baví mne historie i budoucnost…mám rád tajemství a překvapení…
odtajnění něčeho je ostatně jedna z věcí co vábí většinu lidí…i když…
jsou také věci které se dozvíme a nejraději bychom je nevěděli…
o těch svých ani jiných však mluvit nehodlám…

Co se týká tajemných věcí vezměte si například Svatý grál nebo Vojnychův rukopis…
o tom prvním se vedou odvěké debaty zda vůbec existuje a pokud ano co jej vlastně představuje…
ten druhý zas existuje ne moc dlouho ale nikdo přesně neví co se v něm popisuje…
co na nich všechny přitahuje a je na obou podstatné?
přesně to že jsou tajemství...udržované...a svým způsobem legendární…
jakmile totiž někdo odhalí jejich skutečný význam upadnou patrně postupně v zapomnění…
představte si že zjistíte že grál je lžíce na boty a v rukopise se popisuje jak a kdy vysadit zelí…šmytec…hotovo…maňána


Svým způsobem to evokuje život člověka…
také hledáte a nalézáte…také vyřešíte a neřešíte…jsou prostě určité věci které poznat chcete a jiné zase ne…
zdálo by se tedy že existují jen dvě možnosti…ale ne tak docela…
některé věci uzavřete a přesto se k nim rádi vracíte a znova otevíráte
a některé věci necháváte prostě otevřené protože máte rádi jejich průvan…
no ale to pořád není vše…něčemu totiž také uvěříte a něčemu uvěřit nechcete…
když vám řeknu že ten rukopis je opravdu o sázení zelí patrně mi uvěříte
ale když prohlásím že grál je obuvnická lžíce byť to bude pravda řeknete že si z vás dělám legraci
a pořád budete žít v omylu přesvědčení že to je třeba pohár…

Co je zajímavé
že totéž výše uvedené platí i když neřeknu vůbec nic
tak může vzniknout mýtus i realita…

Abych ale nemluvil jen o přeludech
k tomu se vztahuje i jeden malý příběh…
poměrně často jezdím vlakem pár zastávek /časově asi 10-15 minut/i když teď zrovna ne tak často jako před tím…
jednou již docela dávno jsem nastoupil usadil se tak abych měl výhled a po zběžném prozkoumání vagonu náhle zavadil můj zrak o dívku jak mne upřeně pozoruje…
usmál jsem se ona také a zahleděl jsem se též a očekával že očima uhne…neuhnula…
takhle jsme na sebe celých těch deset minut hleděli pak jsme se na sebe usmáli já vstal
a vystoupil…
druhý den se to opakovalo…třetí den rovněž…tohle trvalo zhruba dva měsíce vždy tři dny v týdnu kdy jsme se potkávali…
pak zmizela a já už ji dodnes nespatřil…
nejspíš si řeknete
že jsem měl něco udělat…dojít k ní…promluvit…seznámit se…prostě cokoli…a teď toho lituji…
ó jak se mýlíte…
ty chvíle byly jedny z nejúžasnějších co jsem kdy prožil…
tolik nápadů zamyšlení průzkumů bránění výzkumů a prožitků bez mluvení v tak krátké době jsem dosud nezažil...
inu jak se říká dívat se dlouho na jeden okamžik ještě neznamená že čas přitom běží…
dodnes kdykoli si na to vzpomenu přemýšlím zdali to také tak cítila a užila si to jako já…
věřím že ano…

a o tom to je…
o nabídkách o poznávání o touhách o tvoření o setkáních o míjení…

všechno tohle se v mém psaní objevuje…
navíc jsem kdysi četl nějakou úvahu o generování myšlenek…myslím že to funguje…
je také s podivem že při hovoru nebo při psaní můžete překvapit sami sebe…
věřte nevěřte ale kolikrát se při psaní tlemím a říkám si chlapče ty jsi opravdu magor jak tě tohle mohlo napadnout…
v čem asi chybuji je že některé poznámky vytrhávám z kontextu neuronového hemžení mého mozku
takže pak při interpretaci zní i ty pro mě nejjasnější pravdy pro někoho jiného nepochopitelně ba až absurdně…

občas přemítám jaké by to bylo kdybych všechno co mne zajímá pochopil…
ale pak si uvědomím že vlastně všechno pochopit nechci…
ostatně neznám žádného takového člověka který si před smrtí může říci že všechno dokonale pochopil a taktéž byl všemi pochopen…
a tak mimo jiné často používám třeba cizí slova ale ne snad proto že bych neznal význam v češtině ale aby to jaksi vykolejilo a přesto zapadalo…
také velmi rád využívám asociací příměrů expresí náznaků impresí a dalších ů a í aby to čitateli nabídlo možnost vlastního náhledu…

a teď konečně to hlavní
jelikož jsem muž tak se vyjadřuji převážně o Ženě
ta je můj Grál
co nepřestane dráždit fascinovat a probouzet fantazie…

co k tomu ještě dodat?
naproti domku mám zalesněný kopec
když ho někomu ukazuji řekne mi vždyť je to jen navršená hromada hmoty a bude mít pravdu
ale já když se na něj podívám usměji se vzpomenu na tu dívku ve vlaku a zasním se…
pak najednou ten kopec ožije a já vidím prastarého tvora
někdy leviatana jindy dinosaura nebo obrácený škopek se štětinami co se dokonce nenápadně pohybuje
a jeho hřbet vypráví příběh pomalých a dřímotných hnutí Země /vida také je to žena/
jak se protahovala zívala vytvářela i ničila blankytné pláně temnými blesky stovek vulkánů…

no a to je pro teď vše co jsem chtěl říct…
i když mám pocit že jsem toho spoustu zapomněl někde v zákrutech
jako se zapomíná peníz nebo lístek s důležitým vzkazem v odloženém saku…
přesto doufám že jsem vám něco osvětlil něco vás přivedlo k zamyšlení a něco pobavilo…
tak třeba zase někdy příště při psaní a čtení na shledanou přátelé…

jo přeci jen ještě něco…
když vyhlédnete z okna možná nějaký pahorek či vyvýšeninu také uvidíte…vypadá pěkně že?