Radar v ČR

Anotace: Měl by stát radar v ČR? Co nám to přinese??...prosím piště komentáře

Má stát radar v ČR?

Zastrašování, bezmezné násilí a zabíjení nevinného obyvatelstva Západu tj. islámský fundamentalismus. Terorismus je stále postrachem dnešního světa. Stojí za vším Džihád - „svatá válka“? Boj proti nevěřícím, jimiž jsou míněni jak pohané, tak ti, co odpadli od pravého učení islámu, se považuje v islámu za zásluhu, která bude odměněna na onom světě. Džihád sloužil v dějinách jako politický prostředek ke mobilizování mas. Džihád může však také znamenat úsilí o vlastní mravní zdokonalení nebo o jiný ušlechtilý cíl.
Zfanatizovaní muslimové oddaně zabíjí nevěřící pro svoji vstupenku do ráje, protože jejich Alláh je velký a mocný a Západ, který je tak zkažený, že si zaslouží být ničen tak dlouho, dokud si neuvědomí své nedostatky. Ne všichni si však uvědomují, že tím, že násilím rozšiřují svou víru, hrubě porušují Korán. Myslím si však, že radikální muslimové nejsou jen nástroji náboženskými, ale především nástroji politickými - mnohem chytřejších hlav, než jsou oni sami.
Kdo je tedy to krvelačné zvíře? Bush prosadil právní rámec pro boj proti terorismu - jeho striktní vláda říká: „Musíme se bránit!“ Jsou Američané v Iráku kvůli ropě? Ropa je strategická surovina, protože ten, kdo v příštích letech ovládne ropu, ten bude v příštích 50 letech ovládat svět. Proto je samozřejmě logické, že šli do Iráku bojovat s totalitou, protože jen demokracie je schopna, aby ropa stále tekla a Západ nebyl vydírán totalitami. Nebo bojují jen za svobodu? Muslimové a jejich organizace přece bojují o muslimský stát, který zde funguje již přes 1000 let.
Boj mezi demokracií a muslimským státem? Saddám Hussein je po smrti už nějaký ten rok. Co je tedy důvod stálé přítomnosti USA v Iráku? Proč je USA v Kuvajtu, když je už dávno svobodný? Proč má být radar v ČR? Je na všechny tyto otázky stejná odpověď?
Česká republika byla požádána o umístění radarové stanice, která má být součástí Systému obrany proti balistickým raketám (BMDS). Zmíněný program vychází z americké Strategické obranné iniciativy (SDI), která byla vyhlášena již v roce 1979 za prezidenta Ronalda Reagana. V roce 1983 pak byl zveřejněn jako program Hvězdných válek. Dnes je sytém schopen zlikvidovat asi 5 mezikontinentálních raket. Po ukončení to může být až desetinásobek. Radar by u nás měl být součástí tzv. posledního stupně protiraketového deštníku. To znamená, že bude schopen upřesnit pohyb rakety až v posledních minutách jejího letu.
Všechny tyto okolnosti nasvědčují tomu, že radar v Česku ve spolupráci s raketovou základnou v Polsku je schopen zlikvidovat balistickou střelu odpálenou z Blízkého a Středního východu. Znamenalo by to tedy jakousi záštitu bezpečí obrany USA a evropských základen v Norsku a Grónsku.
Má-li radar opravdu toto za úkol, proč se tedy Rusové tak bojí radarové základny na našem území? Rusko není spokojeno s tím, že Amerika aktivuje své vojenské síly v Evropě. Moskva americké plány označuje za porušení strategické rovnováhy mezi velmocemi. Ve hře je prý i odstoupení Ruska od smlouvy o likvidaci raket z roku 1987. Ještě v roce 1989 platila zásada, že tato oblast je mimo vojenský vliv USA a Ruska. A jakékoliv narušení této rovnováhy vojenské moci v Evropě by určitě znamenalo určitou ztrátu Ruska na prestiži. Strategická poloha radaru ve střední Evropě právě v českých Brdech spočívá v tom, že umožní prakticky kontrolu nad celou Evropou, Ruskem, Přední Asií, Blízkým východem, Egyptem, Libyí a Alžírskem. Raketový polygon Pleseck v Rusku je od Brd 2000 km a radar nad Pleseckem uvidí objekty ve výšce větší než 400 km. Rusové v Plesecku testují mezikontinentální balistické rakety Topol-M, o kterých tvrdí, že díky manévrům bojových hlavic dokáží překonat libovolný protiraketový systém. Samozřejmě, že Rusové princip činnosti a provedení tohoto manévrování tají, lze jej testovat jen v kosmu a právě radar XBR v Brdech by měl tento prostor vidět detailně.
Henry Obering, ředitel americké agentury pro protiraketovou obranu, oznámil, že evropskou základnu protiraketové obrany hodlají doplnit ještě o jeden malý radar. Ale v souvislosti s americkými plány se doposud nikdo nezmínil. Mlží zde někdo... a má k tomu své důvody? Ještě v únoru česká strana neměla přesné složení uvažované základny. Má Amerika pod nevinnou tváří s radary v Evropě skryté zájmy?
Zamyslíme-li se nad jinými vojenskými potenciály - záštitami bezpečí v Evropě - dojdeme k neblahému závěru. Z politických článků se dozvíte, že EU má tak mizerný vojenský potenciál, že není schopná sestavit ani vojenskou zásobovací kolonu na základě rozumné domluvy.
Po pádu komunismu už není NATO tím, čím bývalo - a už zde neplatí „všichni za všechny a všichni za jednoho“. Jeho jediným účinným pojivem je společný nepřítel. Rozhodně ho nelze mít v podvědomí jako hlavního hrdinu při globálním rozložení sil při boji proti jaderným zbraním.
Takže, co nám zbývá jako malé tečce uprostřed Evropy s údajnou velmi dobrou strategickou pozicí, která asi moc velkou díru do světa neudělá? Schovat se pod křídla politickému a vojenskému gigantovi a přitakávat mu při všem, co si umane. S otevřenou náručí ho přivítat s písní o radaru na ústech jako paní Parkanová. Verdikt nad touto písni pronesl hudební publicista Josef Vlček slovy „Kdyby blbost nadnášela, tak tady nemáme ministryni obrany, ale další Grippen“. Postavme si tedy na území ČR radar s cizími vojsky a namiřme k tomu na sebe raketová vojska Ruska.
Politolog Josef Mlejnek říká: „Pro současnou bezpečnostní situaci je typická jednak diverzifikace možných rizik, jednak to, co Fareed Zakaria ve své knize Budoucnost svobody označuje jako „demokratizaci násilí“. Stručně a zhruba vyjádřeno: Má-li dnes mobilní telefon každé malé dítě, může mít zítra kdejaké „velké dítě“ jadernou bombu. Tak vyhlíží odvrácená tvář technického pokroku, do níž se radši ani neodvažujeme pohlédnout. NATO je vůči ní bezmocné, podobně jako modré přilby OSN na Balkáně, a skoro bezmocná proti ní může být i americká protiraketová obrana. Neboť pokud v newyorském přístavu zakotví, díky svobodě plavby globálně zaručené americkou flotilou, obchodní loď s atomovou bombou v podpalubí a v afghánských horách skrytý Usáma bin Ládin vytočí pomocí roamingu číslo mobilního telefonu, jehož vyzvánění poslouží jako rozbuška, pak může v Brdech spokojeně vrnět třeba deset radarů, ale k ničemu to nebude.
Již jen z toho plyne, že nelze Američanům servilně odkývat každý jejich nápad, byť by jim na něm sebevíce záleželo. Ale na druhou stranu - naše debata o radaru by se měla odpoutat od provinční přízemnosti, mýtů a iluzí, v nichž dosud převážně tone.